Kvůli obchodní válce mezi Čínou a USA stoupla cena zlata

MADRID | Od října loňského roku zdražilo zlato o 25 %, informuje španělský list ABC. Došlo k tomu kvůli vyhrocení obchodního konfliktu mezi Spojenými státy (SS) a Čínskou lidovou republikou (ČLR), a také kvůli růstu poptávky centrálních bank po celém světě, které se kromě jiného snaží snížit závislost na slábnoucím dolaru.

Zlaté cihly

Negativní úrokové sazby, které stanovily banky hned několika evropských států, vedly spolu s růstem obchodního napětí mezi Čínou a SS k růstu cen zlata o 25 %, počínaje loňským říjnem, píše web ABC, který cituje světová zpravodajská agentura a rozhlasová stanice Sputnik, která je součástí mediální skupiny Rusko dnes.

K růstu cen přispívá také aktivní nákup tohoto drahého kovu světovými centrálními bankami. Pouze za 6 měsíců roku 2019 koupily státní organizace 374 tun zlata, tedy o 57 % víc než za stejné loňské období. K nákupu zlata se rovněž připojili obyvatelé vyspělých zemí, kteří vlastní zlato v podobě cihel, mincí, anebo klenotů.

„Není to těžké vysvětlit,“ poznamenal mluvčí společnosti pro řízení aktiv Franklin Equity Group Steven Pais: „Ocitli jsme se v podmínkách negativních úrokových sazeb, nemluvě o obchodních a měnových válkách.“

„Zlato získalo strategický význam, a stalo se tak velmi výhodným díky růstu poptávky,“ poznamenal generální ředitel dealerské společnosti Sharps Pixley Ross Norman, který uvedl jako příklad Velkou Británii, kde se již zlato stalo měnou krize kvůli brexitu.

Další příčinou zdražení tohoto kovu o 19 % byla absence variant pro investice. Centrální banky Evropy navíc donedávna koordinovaly své aktivity v oblasti zlatých rezerv v rámci takzvané Dohody centrálních bank o zlatu. Byla podepsána v roce 1999 a její platnost vyprší 26. září. To umožní každé zemi, aby prováděla vlastní politiku.

V úřední zprávě stojí, že nedostatek zájmu o podobnou dohodu, která koordinuje transakce se zlatem, vysvětlují bankéři rozvojem a zralostí trhu. Podle slov ředitele marketingového oddělení Světové rady pro zlato Alistera Hewitta vedou v nákupu zlata centrální banky „rozvojových“ zemí, jako je Rusko, Čína, Turecko, a Kazachstán.

Ilustrační snímek

ABC zároveň poznamenává, že poptávku stimuluje také slabost dolaru, kvůli čemu se centrální banky snaží diverzifikovat své rezervy a v rámci možností snížit závislost na této měně. V červnu Contra magazin informoval o tom, že se v celém světě se i nadále snižuje důvěra k SS a k americkému dolaru. V souvislosti s tím zachvátila mnohé země silná „zlatá horečka“.

Hlavními kupci zlata jsou centrální banky. V prvním čtvrtletí roku 2019 nakoupily celkem 145,6 tun zlata. Tedy více než v posledních šesti letech, podotýká časopis. Ve srovnání s minulým rokem činil růst 68 %. V roce 2018 zvýšily centrální banky své zlaté rezervy ze 375 na 651,5 tuny. To je největší nákup zlata od roku 1967.

Zájem vyvolává seznam zemí, které aktivně nakupují drahý kov, pokračuje Contra Magazin. Mnohé z nich jsou považovány za odpůrce Spojených státtů. Jde především o Rusko – největšího kupeczlata. V roce 2018 nakoupila ruská Centrální banka 274,5 tun zlata. Navíc snížila Moskva investice do státních obligací Spojených států o 84 %.

Turecko také nakupuje zlato a zbavuje se dolarových rezerv. Země dává najevo, že nehodlá zůstat v alianci s SS a EU a projevuje stále větší ochotu spolupracovat s konkurenty Washingtonu: s Ruskem, Čínou, a dokonce i s Íránem. Drahý kov aktivně nakupuje také Kazachstán, Ekvádor, Katar, Srbsko, Kolumbie a také Filipíny.