Šachová partie začíná. Čínská válečná námořní flotila v plula do Perského zálivu

TEHERÁN | Situace kolem Íránu a krize v Perském zálivu se vyvíjí zajímavým způsobem. Spojené státy a Velká Británie se snaží tlačit na Írán. Ovšem nyní jsou zaskočeni, protože do dění v Zálivu vstupuje Čína. Ta momentálně soupeří se Spojenými státy v obchodní válce a ukazuje, že má globální ambice. Nebo bude trestat Spojené státy nákupem Íránské ropy? Bude flotila chránit čínské tankery před možným pirátským unesením, jak se to stalo Íránu v Gibraltaru?

Čínský torpédoborec | repro: © Sputnik (Vitaly Ankov)

V s americkou agresí vůči Íránu Číňané prohlásili, že jsou ochotni do Perského zálivu vyslat své bojové lodě. Znamená to, že je Peking připraven spolupracovat s Washingtonem a Londýnem v námořní koalici, nebo jde o vychytralý čínský plán jako bránit Írán před americko-britskou agresí?

Formálně je čínským důvodem vstupu do dění v Zálivu růst napětí a zadržování britských ropných tankerů. Celou krizi vyprovokovali Britové, kteří před několika týdny obsadily v Gibraltaru íránský tanker. Následně Teherán odpověděl obsazením několika britských tankerů, což Brity značně frustrovalo.

Spojené státy se s britskou pomocí snaží získat kontrolu nad dopravou v Zálivu a kontrolu nad Hormuzským průlivem. Němci a Francouzi se však pomáhat Američanům nechystají, Britové Spojené sátty podporují a solidaritu s Američany vyjádřil i Japonci. Japonsko je však od roku 1945 jen protektorátem Spojených států a jsou okupování americkými vojsky.

Čínská vojenská loď | foto: wikipedia.org (U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist 1st Class Shannon Renfroe – CC-SA 0.0)

Japonci, Britové a Američané jsou připraveni poslat do Zálivu své bojové lodě a poskytovat západním tankery ozbrojený vojenský doprovod, vstup Číňanů do Perského zálivu je však i pro Brity a Američany překvapením. Japonská vojenská účast však porušuje kapitulaci, kterou podepsali v roce 1945 – Japonsko může mít jen obranné síly a ne útočné – účast na misi tak daleko od břehů Japonska může Rusko, nástupnická země po SSSR, považovat za japonskou agresi a tím považovat, že Japonsko nedodržuje podmínky kapitulace. Rusko a Japonsko nemají mírovou smlouvu.

Čína má v otázce nátlaku na Írán jasno. Peking patří k největším odběratelům íránské ropy, bez ohledu na americké a britské sankce. Čína nemá na rozdíl od Britů, kteří provokují, žádné problémy v Hormuzském zálivu. Čínské lodě plují bezpečně v blízkosti íránských břehů a Čína otevřeně odmítá Američany prosazované sankce vůči Íránu. Číňané však uvedli, že zvažují možnost, aby čínské bojové lodě provázely čínské tankery a Číňané podrobně zkoumají aktivity Američanů v souvislosti s událostmi v Zálivu.

Experti vysvětlují kroky a motivy Pekingu různě. Část expertů je přesvědčena, že Číňané posílají do Zálivu své bojové lodě, aby ubránili čínské lodě před případnou americkou a britskou agresí, další část expertů je přesvědčena, že čínské bojové lodě znamenají skrytou podporu pro Írán, protože se těžko bude Američanům a Britům agresivně jednat pokud se čínské bojové lodě budou nacházet na strategických místech zálivu a v blízkosti íránského území. Číňané vyjadřují svou podporu Íránu a rovněž ukazují, že jsou v multipolárním světě velmocí, která se hlásí o svá práva.

Čínská námořní základna v Africe

Adenský záliv s džibutskou úžinou

Rozpory mezi Spojenými státy (SS) a Čínskou lidovou republikou (ČLR) v oblasti existují a prohlubují se. Čína už před lety vybudovala v blízkosti Džibuti u Rudého moře svou vojenskou námořní základnu, jejíž existence znervózňuje nejen Američany, ale i Francouzy. Číňané už před lety uváděly, že důvodem pro vznik základny na africkém kontinentu je boj proti pirátům v Rudém moři. Kontrolují tak úžinu mezi Džibutskem a Jemenem, která spojuje Adenský záliv s Rudým mořem.

Ovšem piráti byli v Rudém moři skoro vyhubeni, působí jen ojediněle, Číňané se však Džibuti opustit nechystají. Základna v Džibuti znamená čínskou přítomnost v blízkost Suezského průlivu. V podobných intencích proto lze vnímat i čínské aktivity v Perském zálivu. Pokud se tam etablují, bude obtížné pro Brity a Američany je z této oblasti vystrnadit.

Podle více expertů existuje poměrně vysoká šance, že Číňané se chystají vybudovat svou novou základnu na Bízkém východě a konkrétně v blízkosti Hormuzského průlivu, protože v Íránu Čína mohutně investovala a má své geopolitické plány v oblasti.

Pokud mohou budovat své vojenské základny Američané, mohou i Číňané a Rusové. Pokud Peking rozmístí svou flotilu v Zálivu, bude moci s Američany rozehrát geopolitickou partii i v souvislosti s Jihočínským mořem, kde mají Číňané své vlastní ambice, které jsou v totálním rozporu s americkými představami.