Ve 2. čtvrtletí 2019 rostla spotřeba elektřiny i plynu

JIHLAVA | Energetický regulační úřad vydal zprávy o provozu elektrizační a plynárenské soustavy za druhé čtvrtletí tohoto roku. Zatímco výroba elektřiny v porovnání se stejným obdobím loňského roku mírně klesla, spotřeba se naopak zvýšila. Výrazně se v porovnání s loňským druhým čtvrtletím navýšila spotřeba plynu, důvodem byly především nízké venkovní teploty v dubnu a v květnu.

Ilustrace: pxhere.com

Po poklesu spotřeby elektřiny v prvním čtvrtletí (ZDE) došlo ve druhém čtvrtletí 2019 k návratu k dlouhodobému trendu jejího růstu. Od dubna do června spotřebovala Česká republika 17,4 TWh elektřiny, což představuje meziroční nárůst o 2,5 %. S výjimkou kraje Vysočina (- 0,8 %) se na růstu podílely všechny kraje, nejvíce Středočeský kraj (+ 5,9 %). Vyšší spotřeba byla zaznamenána především v segmentu domácností (+ 10,2 %).

Výroba elektřiny sledovala opačný vývoj, klesla na 20,2 TWh (- 1,1 %). Nejvyšší meziroční pokles byl patrný u přečerpávacích elektráren (- 7,5 %), fotovoltaických elektráren (- 6,7 %), parních elektráren (- 6 %) a jaderných elektráren (- 3,3 %). Výrazně více elektřiny naopak vyráběly paroplynové elektrárny (+ 108 %), lépe se dařilo také malým i velkým vodním elektrárnám (+ 29 %). U větrných elektráren přispěl k nárůstu výroby (+ 8,3 %) mj. vyšší výkon díky nově instalovaným zdrojům (+ 3,6 %).

„V porovnání s minulým rokem bylo letošní druhé čtvrtletí pro vodní elektrárny objemem výroby určitě lepší. Zároveň si ale musíme uvědomit, že loňský rok byl velmi podprůměrný. Kdybychom současná data srovnávali například se silným rokem 2017, výroba by ve druhém čtvrtletí klesla o víc než 5 %,“ upřesňuje Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.

Ačkoliv export elektřiny byl nadále vyšší než její import, rozdíl se v uplynulém čtvrtletí snížil o 560 GWh (- 16,6 %).

Ilustrační snímek: pxhere.com

Celková čtvrtletní spotřeba zemního plynu v České republice dosáhla 1 536 mil. m3 (16 381 GWh), což představuje meziroční nárůst skutečné spotřeby o 35,3 %. Největší podíl spotřeby plynu připadal na velkoodběratele (56,7 %) následované domácnostmi (19,9 %).

Ačkoliv bylo druhé čtvrtletí teplotně nadprůměrné a venkovní teploty se v průměru pohybovaly 1,8 °C nad dlouhodobým normálem, k navýšení spotřeby plynu přispěly velmi chladné měsíce duben a květen. Po přepočtu dat podle podmínek dlouhodobého teplotního normálu by byl meziroční nárůst méně než poloviční, 14,8 %.

Tok zemního plynu do plynárenské soustavy České republiky ze zahraničí dosáhl objemu 10 255 mil. m3 (109 370 GWh). Výroba plynu na našem území představovala 32 mil. m3 (345 GWh). Do zahraniční bylo vyvezeno 7 235 mil. m3 (77 223 GWh).