Zařízne Alena Schillerová parazitujícím neziskovkám penězovody?

PRAHA | Ministerstvo financí ČR na čele s Alenou Schillerova chce změnit způsob vyplácení dotací z Evropského sociálního fondu. Neziskovky se toho bojí jako čert kříže. Píše v komentáři českého Sputniku Alena Novotná, kterou cituje slovenský konzervativní deník HlavnéSprávy.sk.

Agentura na výrobu lží za peníze České televize

Česko je rájem nestátních neziskových organizací. No ano. Jen si zkuste tipnout, kolik jich v České republice funguje. Tisíc? Samá voda. Desítky tisíc? Přihořívá. Sto tisíc? Hoří. V naší republice je podle Českého statistického úřadu registrovaných téměř 138 tisíc nestátních neziskových organizací. Přičemž každý rok jejich počet roste.

Samozřejmě nejde o organizace Sorose. Převážně jsou to slušné organizace se slušnými lidmi. Nikdo nebude podezřívat například neziskovky Paleček zabývající se všestrannou pomocí občanům s malým vzrůstem a jejich rodinám z toho, že vytvářejí v české společnosti atmosféru nenávisti.

Když se podíváme do evidence nestátních neziskových organizací vedené ministerstvem vnitra, tak se před námi otevírá fantastický svět lidských zájmů a starostí. Hned je člověku dobře z pocitu, že Češi nejsou lhostejní a pomáhají svým bližním. Jenže mezi organizacemi, které skutečně pomáhají lidem v jejich těžkých životních situacích, vystrkují rohlíky organizace, za nimiž stojí politické zájmy.

Andy Babiš a Alena Schillerová – Zaříznou parazitující neziskovky?

Nejsou jen v Praze nebo Brně. Jsou rozesety po celé České republice. Většina z nich je napojena nějakým způsobem na organizaci Člověk v tísni. Finančně nebo ideologicky. Třeba prostřednictvím šíření filmů festivalu Jeden svět ve svých městech. Jen aby se nezapomnělo. Člověk v tísni dostává od státu největší finanční pomoc ze všech politických neziskovek. V roce 2016 dostala tato neziskovka 167 milionů korun.

Je zajímavé zjišťovat, co se děje v různých koutech naší republiky. Vezměme třeba devítitisícové město Polička. Pokud mezi vámi, drazí čtenáři, není vášnivý turista, asi netušíte, že se nachází v Pardubickém kraji v blízkosti hranice Čech a Moravy. A také tam působí spolek Pontopolis, který je napojen na zmíněného Člověka v tísni.

Cílem spolku je „připomínání období komunismu v Československu a ostatních státech východního bloku a Sovětského svazu, zároveň se také snaží otevírat diskusi o dnešním stavu demokracie u nás a přibližovat nedemokratické režimy v ostatních zemích světa“.

Ale dobře, proč by ne? V 15. století vzdoroval místní hrad „lišce ryšavé“, v našem století místní „lepší lidé“ bojují za demokracii. I za státní dotace. Tedy naše peníze.

Pamatujete předloňský skandál, kdy poslanec za ODS Jakub Janda (nezaměňovat s aktivistou a pornohercem Jakubem Jandou) navrhl, aby se miliony určené pro neziskové organizace, které řeší rovnost pohlaví, dali raději na sport? Třeba menším sportovním klubem. Janda vytkl konkrétní organizaci Gender Studies, že si ze své ideologie udělala byznys. Jak to dopadlo? V minulém roce organizace opět dostala dotace od státu i Evropské unie. Jejich výška celkem přesahuje čtyři miliony korun. A na vesnici chlapci kopou do staré míče.

Neziskovky teď dostaly strach. Proč? Protože ministerstvo financí plánuje pojmenovat způsob vyplácení dotací z Evropského sociálního fondu. Peníze na takzvané měkké projekty by tak měli žadatelé v příštích letech čerpat až zpětně. Proč? Ministerstvo financí tím chce ulevit státnímu rozpočtu, peníze na tyto projekty se totiž nyní vypláceny předem na základě zálohových faktur.

Půjde přitom o hodně. Jak uvádí Český statistický úřad, financování neziskových institucí se z největší části skládá z transferů a dotací z veřejných zdrojů (33,3%) a příjmů za netržní produkci (23,7%). Příspěvek dobrovolníků činí jen něco málo přes deset procent. Jen pro vaši představu, dotaci od státu a Evropské unie dostává zhruba sedm tisíc českých neziskovek.

Proto neziskové organizace na čele s Člověkem v tísni doslova pustili do ministerstva financí. Aleně Schillerově vyčítají, že její nápad bude mít fatální následky pro celý neziskový sektor, který čerpá peníze z EU. Buďto by si neziskovky museli vzít na dotace bankovní půjčku a zadlužit se, nebo by se dotací rovnou raději vzdali.

O pravidlech vyplácení evropských dotací v příštím programovém období, tedy v letech 2021 až 2027 aktuálně diskutuje na pracovní úrovni Rada pro Evropské strukturální a investiční fondy. Současný záměr tak není zatím definitivní a může se ještě změnit. Obava politických neziskových organizací je však jasná.