Extremista Kolář nemá pro samé šíření předsudečné nenávisti ani čas na věnování se práci starosty

Ani se nedivím, že jsou vedlejší silnice na Praze 6 v tak dezolátním stavu a nejsou tam místa ve školkách, když se starosta Ondřej Kolář (TOP09) místo práce pro občany ve své pracovní době věnuje neustálému napadání jiných lidí a rozdmýchávání nenávisti. Kolář se v minulosti mimo jiné veřejně „proslavil“ tím, že zneužil 50 tisíc korun, když za něj městská část zaplatila z veřejných peněz jeho sebepropagační článek v pánském časopise Playboy. Poté, co to prasklo, uhradil peníze zpětně ze svého.

Tomio Okamura | repro: FB TO

Pestrou historii má i jeho rodina – jeho otec Petr Kolář spolupracuje s probruselskou a ze zahraničí placenou politickou neziskovkou Evropské hodnoty gaypornoherce Jakuba Jandy. Navíc, před dvěma lety ve spolupráci se sluníčkářskými médií na mě podal Kolář trestní oznámení za to, že upozorňuji na zvěrstva a terorismus, co páchají po světě vyznavači islámu. Samozřejmě toto jeho plácnutí do vody vyšumělo a policie oznámení neřešila, protože to byl nesmysl. Cílem bylo prostě jen pomluvit Okamuru a Kolář se chtěl lacině zviditelnit.

A nyní si sluníčkářský extrémista Kolář za téma sebepropagace zase vybral falešné a záměrné překrucování historie a urážení památky vítězů nad fašismem. „Když nám dojde trpělivost, tak sochu můžeme klidně uklidit do sběru“, pokračuje v provokacích starosta Ondřej Kolář (TOP09), který předminulý týden odmítl nechat očistit sochu maršála Koněva, kterou vandalové polili barvou, se slovy, že „má pochopení pro lidi, kterým socha vadí“. A Kolář nadále přilévá olej do ohně, aby za každou cenu rozdmýchával nenávist mezi lidmi a rozděloval společnost, když včera označil pokojné vlastenecké účastníky shromáždění u sochy maršála Koněva za extremisty. Za SPD na akci vystoupil náš poslanec Mgr. Jiří Kobza.

Kdy bude chtít nacista Kolář a jeho vůdce vraždit Židy?

Za sebe říkám, že odmítám přepisování výsledků druhé světové války a popírání klíčové role Ruska při porážce nacistického Německa. Je to jasná snaha o překrucování dějin. Stejně se chová pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), který se rozhodl nevrátit na Staroměstskou radnici pamětní desku k osvobození Prahy maršálem Koněvem. Z pohledu SPD je to falešné a sprosté překrucování skutečnosti. Vedení Prahy záměrně překrucuje historii a uráží památku vítězů nad fašismem. Doslova fašizující sluníčkáři v zájmu vytváření obrazu Ruska jako nepřítele likvidují připomínky toho, že záchrana před likvidací našeho národa v globálním hitlerovském impériu přišla zásadní měrou z východu za neskutečných obětí ruského národa. To jsou nezpochybnitelná fakta. A nemá to nic společného s tím, jestli je někdo proruský, proamerický nebo pročeský.

Připomenu, že sovětská vojska, kterým velel maršál Koněv, osvobodila v roce 1945 koncentrační tábor Osvětim, účastnila se závěrečného útoku na Hitlerův Berlín (útočila jako první), s maršálem G. K. Žukovem dne 8. května 1945 přijal maršál Koněv německou bezpodmínečnou kapitulaci a Koněvova vojska poté vyrazila na pomoc Pražskému povstání, přičemž v průběhu pražské ofenzívy osvobodila severní, střední a východní Čechy a jako první spojenecká armáda se dostala v květnu 1945 do Prahy. Při bojích v Praze a v nejbližším okolí s německými jednotkami, především s Waffen-SS, včetně tankové divize SS „Das Reich“, které pokračovaly v odporu a v masakrech českých civilistů, padlo 692 sovětských vojáků.

Krátce po osvobození se maršál Koněv a maršál Malinovskij na Pražském hradě setkali s prezidentem Edvardem Benešem, kde od něj získali nejvyšší státní vyznamenání. 6. června 1945 byl Koněvovi navíc udělen titul čestného občana Prahy.

Sluníčkáři tvrdí, že se maršál Koněv podílel na Pražském jaru v roce 1968 (bylo by mu 70 let!). Historici to ale nepotvrzují. Podle českého historika Povolného byl Koněv od roku 1963 v důchodu (mimo službu). V roce 1968 nebyl příliš nadšený z invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa, což mohlo být důvodem, proč si v roce 1970 nepřijel do Československa pro titul hrdiny ČSSR, který mu udělila Husákova normalizační vláda. Podle českého historika Jiřího Fidlera „možná šlo o šok z okupace Československa. Rozčarování z intervence přiznávali i další penzionovaní maršálové a generálové.“

Maršál Koněv byl během svého života vyznamenán britským Řádem lázně (rytíř – komandér), britským Vojenským křížem, francouzským Řádem čestné legie (velkodůstojník), americkým Řádem zaslužné legie (vrchní komandér), titulem Hrdina Československé socialistické republiky, československým Řádem Bílého lva 1. stupně, československým Řádem Bílého lva Za vítězství 1. stupně, československým Řádem Klementa Gottwalda, Československým válečným křížem 1939, mongolským titulem Hrdina Mongolské lidové republiky, velkokřížem polského Řádu Virtuti militari, polským Řádem grunwaldského kříže 1. stupně, jugoslávským Řádem partizánské hvězdy, Řádem Bulharské lidové republiky 1. třídy a Řádem maďarské svobody.

Vyznamenán byl také Medailí za obranu Moskvy, Medailí za osvobození Prahy, Medailí za dobytí Berlína, Medailí za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce a desítkou dalších řádů a medailí.

Známý je citát maršála Koněva před bitvou na Dukle:„Buď Karpaty přejdeme, nebo na nich padneme!“