Hlavním znečišťovatelem českého ovzduší je Polsko

OSTRAVA | Nová analýza vypracovaná pro Ministerstvo životního prostředí ČR ukázala, že zahraniční zdroje škodlivin mají velký vliv na kvalitu českého ovzduší. Poprvé se v potaz neberou jen primární emise různých zdrojů, ale také takzvané sekundární imise ze zahraničí. Jen polské zdroje se na znečištění podílejí asi 50 procenty.

Ilustrační snímek

Jak dále informuje světová zpravodajská agentura a rozhlasová stanice Sputnik, která je součástí mediální skupiny Rusko dnes, tak ministerstvo analýzou chtělo zjistit, zda opatření na zlepšení kvality ovzduší v Česku mohou za stávajícího působení škodlivin proudících ze zahraničí zlepšit ovzduší až na podlimitní úroveň. Výsledky analýzy ukázaly, že nemohou.

„Zahraniční zdroje se podílí na znečištění v České republice asi 50 procenty, obecně to platí pro znečištění polétavým prachem i benzo(a)pyrenem. Ovlivňují kvalitu ovzduší zejména prostřednictvím sekundárních aerosolů. Moravskoslezský kraj je zasažen také přímým dopadem znečištění ze zahraničí, primárními emisemi z polských domácností,“ shrnul tisková mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.

Nejhorší situace je tradičně v Moravskoslezském kraji

Ilustrační snímek: wikipedia.org

Specifická situace nastává v Moravskoslezském kraji, který jednak leží na hranicích s Polskem a navíc má vlastní velké zdroje znečištění. Blanka Krejčí z Českého hydrometeorologického ústavu, který analýzu zpracoval, uvedla, že v tomto kraji je podíl zahraničních zdrojů menší.

„Na nejvíce znečištěných lokalitách v obcích Moravskoslezského kraje je podíl zahraničních zdrojů menší, protože v těchto lokalitách je větší příspěvek místních významných zdrojů. Na druhou stranu v lokalitách, jako jsou Věřňovice, může být naopak i větší,“ oznámila Krejčí.

Modelové výpočty Ostravě potvrdily, že zahraniční zdroje stojí za 30 až 40 procenty znečištění. Mluvčí Roubíčková ale uvádí, že oblasti bez místních velkých zdrojů může Polsko ovlivňovat až z 80 %.

„Problémem pohraničních oblastí kraje jsou hlavně emise z polských lokálních topenišť. Velké emisní zdroje jsou v Polsku dál od hranice a zasahují plošně větší území,“ dodává Krejčí.

S tímto problémem se potýkají například Věřňovice na Karvinsku, kde stanice hlásí jedny z nejvyšších čísel znečištění. Starosta Dolní Lutyně, do které Věřňovice spadají, Pavel Buzek to přičítá špatné poloze obce.

„Jsme nízko, v nivě řeky Olše, i proto se tady smog drží. Obec je téměř celá plynofikovaná a desítky lidí si vyměnily kotel prostřednictvím dotací. Ale když je bezvětří, je špatně. Jsme blízko hranice a na polské straně je také hodně malých zdrojů,“ říká starosta.

Za zbylé znečištění ovzduší podle analýzy mohou ze 30 % domácí kotle a z 20 procent doprava. Na domácí průmysl a energetiku připadají jednotky procent.

Změny jsou nutné v Polsku

Polský smog | foto: twitter (@araneinglorion)

Odborníci uvádí, že pokud v Polsku neproběhnou určité změny, situace se v Česku nezmění. „I kdybychom uskutečnili na naší straně hranic veškerá opatření ke zlepšení kvality ovzduší, nemůžeme dosáhnout imisních limitů,“ uvádí meteoroložka Krejčí.

Polsko své zdroje začalo regulovat až v posledních letech. Až od roku 2015 tam samosprávy mohou zakazovat určité typy kotlů a paliv, loni Polsko odstartovalo dotační programy pro domácnosti.

„Faktem ale zůstává, že v tomto ohledu začalo Polsko poměrně pozdě. Efekt realizovaných opaření se proto projeví až zhruba v horizontu roku 2030. Ministerstvo životního prostředí již několikrát Polsko vyzývalo, aby prioritně řešilo oblasti v česko-polském pohraničí. K větší spolupráci jsme vyzvali i Evropskou komisi,“ uvedla na závěr mluvčí Roubíčková.