Na Praze 3 mají sochu masového vraha, rasisty a xenofoba, který chtěl vraždit chemickými zbraněmi

PRAHA | Čeští politici měří dvojím metrem. Proč vadí osvoboditel, ale nevadí masový vrah? Ano, je to o politice a licoměrnosti. Připomíná redaktorka Sputniku Alena Novotná, historickou pravdu o státníkovi, který má na Praze 3 svou sochu a o které se moc nemluví.

Socha W. Churchila před Vysokou školou ekonomickou | reprodukovaný ořez fotografie
zdroj: wikipedia. org | autor: Xjura00 | licence: CC BY-SA 3.0

Daný státník je dle dnešního mezinárodního práva masovým vrahem, a dle politické korektnosti šiřitel nenávisti, předsudečné nenávisti, byl radikálním rasistou antiislamistou, chtěl používat chemické zbraně a byl xenofobem.

Všimli jste si, vážení čtenáři, kolik je v naší republice nejednoznačných pomníků? A v Praze? ptá se autorka článku s tím, že dodává: „Naše hlavní město má solidní množství pomníků, které mohou a určitě ještě budou vyvolávat nevoli. Stačí si počkat, až k tomu bude politická vůle, nebo se nějaký aktivistický starosta bude chtít proslavit.“

A pak to rozjíždí na plné pecky: Co když nějakého komunálního politika ze strany, která má své období slávy dávno pryč, popadne rapl? Tak to sousoší alegorie Plynárenství může být nařknuto z propagace plynovodu Nord Stream 2. A co pomník Sbratření ve Vrchlického sadech? Rudoarmějec se na něm vášnivě objímá s československým partyzánem. Pššt. Ani slovo před Kolářem.“

Nebezpečný hybridní zločinec a havloidní terorista vládne Praze 6

„Ale nehrozte se. Nebudeme tu psát opět o soše osvoboditele Koněva, ze kterého média hlavního proudu udělali krvopijce. Míříme jinam, víc doprava. I když kauza by se mohla zdát jako podobná,“ píše Novotná a ptá se: „Víte, že Praha pomníkem slaví masového vraha? Zkuste uhádnout, o koho jde z následujících citátů“:

Jsem jednoznačně pro, abychom proti necivilizovaným kmenům nasadili jedovatý plyn.“ Anebo „postupovali jsme systematicky, vesnici po vesnici, a ničili jsme domy, zasypávali jsme studně, vyhazovali do povětří věže, poráželi velké stromy dávající stín, pálili jsme obilí a rozbíjeli rezervoáry při trestném ničení. Všechny příslušníky kmenů jsme usmrcovali oštěpy nebo mačetami.“

Kdy bude chtít nacista Kolář a jeho vůdce vraždit Židy?

A kdo to tedy je? Novotná píše: „Tipujete, že jde o nějakého představitele Třetí říše? Samá voda. Že to je nějaký africký šílenec? Ne. Jde o výroky sira Winstona Churchilla. Ten první pronesl v roce 1921 v roli ministra kolonií, když potlačoval odpor v Brity ovládané Mezopotámii, tedy Sýrii a Iráku. Plyn chtěl nasadit dokonce proti bolševickému Rusku.“

Druhý citát je starší, z roku 1897 během Churchillova působení v armádě. Jako mladý důstojník se zúčastnil bojů v severozápadním pohraničí Britské Indie proti paštunským kmenům. Jinak řečeno v dnešním Pákistánu.

Churchillova odvrácená strana života byla opět odhalena loni na jaře, když se v kinech objevil životopisný film o slavném britském premiérovi. O jiném krvavém Churchillovi psaly americké noviny The Washington Post.

ůSlyšíte ten dusot tenisek po dlažbě? To starosta Prahy 6 běží do Prahy 3, aby k pomníku Winstona Churchilla přidělal tabulky o jeho zločinech. Ale ne, vážení čtenáři, to byl jen vtip. Nikdo nikam nepospíchá. Dvojí metr,“ ironizuje autorka článku.

Socha maršála Koněva už není uvězněna za plotem

A co, kdyby…

Winston Churchill | repro: The National

Co by se stalo, kdyby komunálním politikům na dějinách skutečně záleželo? Nad tím se zamýšlí v komentáři stínový ministr pro oblast kultury za KSČM Zdeněk Štefek.

„Praha 3 má problém. Někdo počmáral sochu Winstona Churchilla. I sešli se badatelé, aby vandalství nějak čelili. A navrhli vysvětlovací tabulku. Kvůli možným politickým změnám zvolili v textu jen několik Churchillových citátů, ty se snad nezmění.
K búrské válce, kde hájil imperiální ukrutnosti v britských koncentračních táborech a válku slovy: ‚To bylo tehdy, když ještě válka za něco stála. Byl to skvělý pocit pádit na koni po bojišti.‘
Ke Kurdům, když se bouřili proti britské nadvládě: ‚Rozhodně podporuji nasazení bojových plynů proti necivilizovaným kmenům… Vyvolalo by to mezi nimi hrůzu.‘
K Indům a Gándhímu (pro kterého navrhoval, aby ho ‚přivázali za ruce a nohy u brány do Dillí a pak po něm nechali přejít obřího slona i s novým vicekrálem na hřbetě‘): ‚Nenávidím Indy. Jsou to ohavní lidé s hnusným náboženstvím.‘
Tabulka ale nepomohla. Další vandal sochu opakovaně posprejoval a Praze 3 došla trpělivost. Rozhodli se sochu zakrýt plachtou. Zbytečně. Lidé vynalézavě plachtu poškozovali a odnášeli. Navíc se začala bouřit britská ambasáda, která ale sochu převzít do své zahrady nechtěla. A tak moudří z Prahy 3 vymysleli řešení – socha putovala do depozitáře, namalovali kulisy a nová socha, byť dvourozměrná, vévodila opět chvilku náměstí.
Ale ani v této podobě nevydržela. Když nevyšel ani další pokus – promítat Churchilla na zeď budovy – přemístilo se dílo alespoň do kyberprostoru. Tam dosud hackerům odolává.
Zdá se Vám to nereálné? Máte pravdu, není to skutečnost. Praha 3 problém s Churchillem nemá. Ani s jeho hříchy. Terčem útoků jsou poslední roky rudoarmějci, kteří nesli největší břímě 2. světové války a měli největší podíl na osvobození naší země od fašismu. Ale to se dnes jaksi nehodí.“

Je zakrytí sochy maršála Koněva legální? Má na to Kolář pravomoc?