Výstava o rozbití Československa roku 1938 čerpá i z ruských archivů

PRAHA | Mohl v roce 1938 Sovětský svaz zachránit Československo? A proč nebyli jeho zástupci pozváni na konferenci do Mnichova? Na základě nově zpřístupněných dokumentů z ruských archivů vznikla unikátní výstava Rozbití Československa 1938-1939, informuje Akademie věd České republiky o nové výstavě.

Sudeťácká prasata v akci

Otevření expozice v prostorách Metropolitní univerzity Praha v pražských Strašnicích provázela odborná konference, na které kromě českých historiků vystoupili i ti ruští a slovenští. Celkem obsahuje reprodukce zhruba 140 archivních dokumentů a fotografií, mapujících zahraniční politiku Sovětského svazu vůči nacistickému Německu, Rakousku a Československu od září 1937 do března 1939. V Česku jsou zveřejněny vůbec poprvé. Výstavu ve spolupráci s Federální archivní agenturou Ruské federace připravil Historický ústav Akademie věd ČR.

„Spory historiků o otázce sovětské pomoci ČSR narážely na zásadní problém: omezený přístup k archivním pramenům sovětské provenience v ruských archivech,” píšou v katalogu k výstavě Jan Němeček z Historického ústavu a Jan Bureš z Metropolitní univerzity. Výstava podle nich zachycuje nejen události těsně související s přípravou a průběhem Mnichova, ale i jeho důsledky: sovětská pozorování německé okupace československého pohraničí až do března roku 1938. Sovětská vláda přitom v září 1938 deklarovala, že naplní své spojenecké závazky vůči ČSR v případě jejího napadení, pod podmínkou, že pomoc poskytne i Francie, či pokud se Češi obrátí na Společnost národů.

Výstavěapředstavuje klíčové dokumenty, jako je originál sovětské odpovědi na Benešovu žádost o pomoc, podepsané Stalinem, Molotovem, Kaganovičem, Vorošilovem i Ježovem.

„Na Benešův dotaz, zda SSSR poskytne podle dohody Československu okamžitou a účinnou pomoc, pokud při něm bude Francie nadále stát a také poskytne pomoc, můžete jménem vlády Sovětského svazu dát souhlasnou odpověď,” stojí v tomto usnesení Politbyra.

Edvard Beneš

Fascinujícím čtením jsou i šifrované telegramy a další záznamy sovětského velvyslance v Praze S. S. Alexandrovského, v nichž je kritický k jednání prezidenta Edvarda Beneše. Píše v nich například: „Ke svému telegramu o rozhovoru s Benešem 28. září nemám vlastně co dodat. Jeho vyjádření se už nevyznačovala ani pevností, ani určitostí a působila skličujícím dojmem beznaděje a diplomatické lopoty, zatímco bylo jasné, že vše už je rozhodnuto,” psal Alexandrovský v tajné souhrnné zprávě v říjnu 1938.

Součástí výstavy byla i mezinárodní vědecká konference Sovětský svaz a Mnichov 1938, kterou zahájil Vladimír Petrovič Tarasov z Ruského státního vojenského archivu v Moskvě s příspěvkem o dokumentech z ruských archivů. Jeho kolega Alexej Anatoljevič Gromyko z Evropského institutu Ruské akademie věd vystoupil s přednáškou Mnichovská dohoda jako strategický šok, zatímco Jan Němeček se soustředil na diplomatickou pomoc Sovětského svazu a slovenský historik Jozef Bystrický na možnosti vojenské pomoci.

Výstava se koná v Metropolitní univerzitě Praha v pražských Strašnicích (Dubečská 900/10) do 30. září 2019. Otevřená je od pondělí do čtvrtka od 10 do 18 hodin. Vstup je zdarma.