Představila Čína nejmodernější mezikontinentální rakety světa. Překoná hravě Spojené státy?

MOSKVA – PEKING | Čína prokázala ohromující úspěchy ve výrobě raket. Čínská lidová osvobozenecká armáda (ČLOA) je vyzbrojena mezikontinentálními balistickými raketami, které zřejmě mohou dosáhnout jakýchkoliv cílů v Eurasii i za oceánem. A v některých raketových systémech možná Čína předběhla Rusko a Spojené státy, píše se své úvaze pro Sputnik Dmitrij Korněv.

Mezikontinentální raketa DF-41

Dne 1.října 2019 se v Pekingu konala největší vojenská přehlídka věnovaná 70.výročí vzniku Čínské lidové republiky. „Přehlídky na náměstí Nebeského klidu se zúčastnilo 15 tisíc vojáků, 580 jednotek techniky, 160 letadel a vrtulníků. Skutečnou vojensko-technickou senzací však byla ukázka několika nejnovějších systémů raketových zbraní. Největší pozornost odborníků upoutal nadzvukový bezpilotní průzkumný letoun WZ-8 a raketové systémy s hypersonickou hlavicí DF-17, nadzvukovou řízenou střelou DF-100 a mezikontinentální raketou DF-41. Tyto systémy nebyly dříve nikde předvedeny,“ píše Korněv.

Bezpilotní průzkumný letoun WZ-8 nemá ve světě obdoby. „Prakticky neexistují žádné spolehlivé informace o prvním předvedení na veřejnosti nejnovějšího průzkumného dronu WZ-8. Můžeme vyvodit pouze některé závěry o jeho možnostech na základě vzhledu, velikosti a vzácných dat z internetu,“ podotýká ruský novinář.

Přístroj je vyroben podle aerodynamického schématu Tailless aircraft. Je velmi neobvyklé, že soudě podle vzhledu, podobně jako sovětské rakety s plochou dráhou letu z let 1960-1970, je stroj vybaven dvoukomorovým kapalinovým raketovým motorem. Je třeba také uvést, že tento stroj nestartuje z pozemního zařízení, ale z letadlového nosiče, o čemž svědčí prvky systému odpružení na horní části trupu letounu.

Lze předpokládat vysokou nadzvukovou rychlost přístroje – pravděpodobně ne méně než 2-3 Ma. Pravděpodobná výška letu WZ-8 může být 20 000 metrů nebo více, a dosah vzhledem k rozměrům a možné zásobě paliva může být až 800 km. Je zcela pravděpodobné, že přístroj je v duálním režimu: bude provádět úsporný nízkorychlostní let mimo nepřátelské území a vysokorychlostní let během průzkumu cílů v protivzdušné obranné zóně nepřítele. Díky vysoké aerodynamické kvalitě stroje tak může být zajištěn ještě větší dosah letu. Kromě toho je nutné brát v úvahu dosah letu nosného letadla.

Je třeba poznamenat, že v moderních ozbrojených silách předních světových vojenských mocností taková zařízení nejsou v provozu. Zničení takového přístroje moderními systémy protivzdušné obrany bude složitý, ale řešitelný úkol. Pokud však bránící se strana nemá moderní systém protivzdušné obrany, pak s velkou pravděpodobností zůstanou lety takových průzkumných dronů zcela nepotrestány.

Nadzvuková raketa s plochou dráhou letu DF-100 je průlomovým úspěchem čínských vědců

Informace týkající se schopností těchto raket a jejich vzhledu dosud nebyly k dispozici v tisku ani v jiných veřejných zdrojích, ale je to pravděpodobně bojový systém, který je již určitě podrobován vojenským zkouškám, protože byl představen na přehlídce v dostatečném množství – diváci viděli 16 nosných raket.

Soudě podle zeleného maskování nosných raket patří pozemním vojskům nebo pozemním strategickým silám Čínské lidové osvobozenecké armády (ČLOA). Rozměry kontejnerů svědčí o tom, že dosah takových raket může být až 500 km nebo i více.

Moderní nadzvukové řízené střely (například ruský Onyx) jsou extrémně obtížné cíle pro jakýkoliv moderní systém protivzdušné obrany, neboť se mohou pohybovat velmi vysokými rychlostmi v nízkých výškách, a proto je obtížné je odhalit pomocí radarů a protiletadlové systémy mají jen velmi málo času k jejich zničení. Kromě toho může taková raketa provádět manévry, vyhnout se protiletadlovým raketám a rušit jejich navádění.

Nový čínský raketový systém je pravděpodobně z hlediska svých schopností blízký ruskému komplexu Bastion se supersonickými raketami Onyx a pravděpodobně stejně jako ruský komplex dokáže zasáhnout pozemní i povrchové radiokontrastní cíle. Objevení se takového zbraňového systému svědčí o významných úspěších čínské vědy a techniky ve vývoji nadzvukových vzdušných prostředků.

Hypersonický raketový systém DF-17: Čína předběhla Rusko a Spojené státy?

Hypersonický raketový systém DF-17 je patrně největší senzace zmíněné přehlídky, píše Korněv.

Poprvé byl představen nejnovější čínský raketový systém středního doletu s hypersonickou klouzavou bojovou fází na mobilních nosičích a hned v počtu 16 jednotek. Minimálně to svědčí o tom, že Čína se již posunula od experimentálních prací v oblasti vytváření hypersonických raketových systémů k jejich nasazení v bojových jednotkách.

Navíc nám zde ukázali systém středního dosahu (dosah činí podle odhadů od 1800 do 2500 km), jehož výroba byla donedávna v Rusku i ve Spojených státech zakázána. Vypadá to, že Čína značně předběhla své dva strategické partnery.

Schopnosti moderního raketového systému tohoto druhu dosud nejsou zcela jasné, ale lze s jistotou říci, že taková bojová jednotka v konečné fázi letu bude extrémně obtížným cílem pro jakýkoliv moderní systém protiraketové obrany. Jeho silnými stránkami bude totiž vysoká hypersonická rychlost letu (více než 5 Ma), relativně nízká výška aerobalistické trajektorie a v důsledku toho pozdější detekce a minimální čas na reakci obranných systémů. Je také pravděpodobné, že taková bojová jednotka bude schopna provádět protiraketové manévry, což ještě více zkomplikuje práci protiraketové obrany.

Vzhledem k vysoké přesnosti moderních raketových systémů bude takový systém používán v případě zvláště důležitých cílů k zajištění úspěchu bojové operace: radarů a systémů protivzdušné obrany, štábů a velkých lodí (samozřejmě včetně letadlových lodí).

Mezikontinentální raketa DF-41: téměř jako ruský Jars

O existenci nové velké mobilní mezikontinentální balistické rakety (ICBM) v Číně se ví již několik let. Čas od času se v čínských vojenských příspěvcích objevovaly náhodné fotografie odpalovacího zařízení této rakety a některá data týkající se vlastností nové ICBM. „A konečně byla na přehlídce předvedena DF-41 a myslím, že přesnější údaje o jejích schopnostech budou zveřejněny v následujících dnech,“ domnívá se Korněv.

Podle předběžného znaleckého posudku je DF-41 moderní mobilní ICBM na pevné palivo s rozměry blízkými raketám ruského komplexu Jars. „Myslím si, že vzhledem k pozdějšímu zahájení práce na čínském komplexu a velké schopnosti Číny absorbovat všechny technologické úspěchy předních světových mocností může být DF-41 jednou z nejdokonalejších ICBM na světě. Předpokládá se, že ICBM nese 6 až 10 bojových bloků individuálního navádění na vzdálenost 12 až 15 tisíc kilometrů, a může tedy zasáhnout cíle jak v celé Eurasii, tak i za oceánem. Můžeme také konstatovat zjevné úspěchy čínských výrobců raket při vytváření raketových systémů na nejmodernější úrovni: vše, co jsme dříve viděli pouze v ruských mobilních raketových komplexech s ICBM, je nyní realizováno také v čínském komplexu DF-41. Není překvapivé, že tento raketový systém je již ve výzbroji ČLOA a pravděpodobně se v průběhu času stane hlavním mezikontinentálním raketovým systémem strategických sil Číny,“ uzavřel Dmitrij Korněv.