Propaganda ČSÚ o hospodaření vlády, nebo popis nekalých praktik?

PRAHA | Saldo hospodaření sektoru vládních institucí skončilo za rok 2018 přebytkem ve výši 58,4 miliardy Kč, jenž v relativním vyjádření odpovídá 1,10 % HDP. Oproti prvním notifikacím vzrostl přebytek o 11,0 mld. Kč. Výše zadlužení sektoru dosáhla na konci roku 2018 úrovně 32,55 % HDP při meziročním poklesu o 2,11 procentního bodu (p. b.). Uvedené fiskální údaje sloužící k hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií byly zaslány Evropské komisi v rámci druhých notifikací v roce 2019. Informuje ČSÚ.

Babiš a Schillerová | Pán a jeho fena? Kouzelníci s rozpočtem

„Dluh vládních institucí v roce 2018 meziročně poklesl o necelých 15 miliard korun na téměř 1 735 miliard korun, což odpovídá 32,6 procentům HDP. Míra zadlužení byla nejnižší za posledních 10 let,“ sdělil Petr Musil, ředitel odboru vládních a finančních účtů ČSÚ.

Saldo hospodaření vládních institucí v roce 2018 bylo revidováno oproti prvním notifikacím o 11,0 mld. Kč. Zvýšení přebytku bylo způsobeno zejména aktualizovanými údaji o daňových příjmech (+11,6 mld. Kč), a to zejména o běžných daní z důchodů (+11,8 mld. Kč).

Dle revidovaných údajů vzrostly celkové příjmy sektoru vládních institucí meziročně o 8,8 %, což představovalo absolutní nárůst o 180,2 mld. Kč. Vzrostly všechny druhy příjmů, z čehož nejvíce sociální příspěvky (+74,3 mld., resp. 9,8 %), důchodové daně (+38,5 mld., resp. 9,9 %), daně z výroby a dovozu (+28,8 mld., resp. 4,6 %) a kapitálové transfery (+13,2 mld., resp. 40,4 %).

Celkové výdaje sektoru vládních institucí meziročně vzrostly v roce 2018 o 10,2 %, resp. 200,6 mld. Kč. Nejvíce vzrostly vyplacené náhrady zaměstnancům (+58,9 mld., resp. 12,8 %), výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu (+53,1 mld., resp. 31,0 %) a sociální dávky (+31,2 mld., resp. 5,2 %).

Dluh vládních institucí v roce 2018 meziročně poklesl o 14,8 mld. Kč na 1 734,7 mld. Kč, což v relativním vyjádření odpovídá 32,55 % HDP. Meziročně došlo k poklesu relativní zadluženosti o 2,11 p. b. Na snížení relativní výše zadlužení se podílel zejména rostoucí nominální HDP (1,83 p. b.), pokles nominální výše dluhu přispěl 0,28 p. b.

Ve struktuře dluhu byl zaznamenán pokles emitovaných dluhových cenných papírů (-48,7 mld. Kč), a to zejména krátkodobých (-40,2 mld. Kč). Podíl dluhových cenných papírů poklesl o 2,02 p. b. na 89,6 % a dluhové cenné papíry tak zůstávají dominantní složkou dluhu. Objem přijatých půjček vzrostl o 31,1 mld. Kč, přičemž u krátkodobých půjček byl zaznamenán nárůst o 42,8 mld. Kč, zatímco objem dlouhodobých půjček poklesl o 11,7 mld. Kč. Objem přijatých vkladů vzrostl o 2,8 mld. Kč.

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí dosáhlo ve druhém čtvrtletí 2019 přebytku 27,2 mld. Kč, což představuje 1,92 % HDP. Příjmy sektoru vládních institucí dosáhly 42,8 % HDP, zatímco výdaje 40,9 % HDP. Míra zadlužení sektoru vládních institucí klesla meziročně o 2,15 procentního bodu (p. b.) na 33,11 % HDP.

Ve druhém čtvrtletí hospodařily vládní instituce s přebytkem více než 29 miliard korun, což odpovídá přibližně dvěma procentům HDP. Místní vládní instituce hospodařily s přebytkem přes 28 miliard korun, zdravotní pojišťovny s přebytkem téměř pět miliard korun, zatímco saldo hospodaření ústředních vládních institucí skončilo v deficitu necelých šest miliard korun,“ říká Petr Musil, ředitel odboru vládních a finančních účtů ČSÚ.

Ve druhém čtvrtletí 2019 došlo meziročně k poklesu kladného salda hospodaření vládních institucí o 16,5 mld. Kč. Saldo hospodaření ústředních vládních institucí se meziročně zhoršilo o 20,1 mld. Kč a dosáhlo schodku 5,9 mld. Kč, zatímco místní vládní instituce hospodařily s přebytkem 28,2 mld. Kč, který byl meziročně o 3,7 mld. Kč vyšší. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení se meziročně nezměnilo a dosáhlo přebytku 4,8 mld. Kč.

Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly meziročně o 5,4 %. Na meziročním růstu příjmů se zejména podílel růst daní z důchodů (+9,0 % na 124,0 mld. Kč), přijatých sociálních příspěvků (+8,0 % na 226,0 mld. Kč) a daní z výroby a dovozu (+5,1 % na 175,0 mld. Kč). Naopak pokles příjmů byl zaznamenán u důchodů z vlastnictví (-18,2 % na 15,7 mld. Kč) a běžných transferů (-10 % na 11,4 mld. Kč). Celkové výdaje vládních institucí vzrostly meziročně o 9,0 %. K růstu výdajů nejvíce přispěl růst kapitálových transferů (+36,8 % na 13,7 mld. Kč), náhrad zaměstnancům (+10,6 % na 139,6 mld. Kč) a investičních výdajů (+9,6 % na 56,5 mld. Kč).

Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně poklesla z 35,26 % na 33,11 % HDP, přičemž rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o 1,93 p. b. Nominální dluh vládních institucí meziročně klesl o 11,8 mld. Kč na 1 817,1 mld. Kč a přispěl tak k poklesu míry zadlužení o 0,22 p. b. Mezičtvrtletně se míra zadlužení snížila o 0,86 p. b., k čemuž přispěl rostoucí nominální HDP (0,51 p. b.) i klesají dluh (0,35 p. b.), který se snížil o 19,1 mld. Kč.

Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční pokles dluhu způsoben snížením objemu přijatých vkladů (-3,8 mld. Kč) a přijatých úvěrů (-36,7 mld. Kč). Naopak hodnota emitovaných dluhových cenných papírů vzrostla o 1,8 %. Objem krátkodobých cenných papírů poklesl o 72,6 mld. Kč, zatímco hodnota dlouhodobých cenných papírů vzrostla o 101,3 mld. Kč. V mezičtvrtletním srovnání došlo k nárůstu přijatých úvěrů o 1,4 mld. Kč při poklesu ostatních složek dluhu. Hlavním instrumentem zůstávají emitované cenné papíry s podílem 91,5 %.

Saldo hospodaření vládních institucí po očištění o sezónní a kalendářní vlivy skončilo v přebytku 7,3 mld. Kč, který představuje 0,52 % HDP. Mezičtvrtletně klesl očištěný přebytek hospodaření o 7,3 mld. Kč