Česká obec sokolská si 8. října připomene nejtemnější den své historie

PRAHA | Památný den sokolstva (8. 10.) byl usnesením parlamentu a senátu zařazen od roku 2019 mezi významné dny České republiky. Sokolové si tak připomenou 8. říjen 1941, nejtemnější datum ve 157leté historii této nejstarší tělocvičné organizace, informuje Česká obec sokolská.

Všesokolský slet 2018 | repro: slet.sokol.eu

Činnost Sokola byla v době okupace zastavena už 12. dubna 1941. K. H. Frank tehdy informoval Adolfa Hitlera, že největším nebezpečím pro Říši je právě sokolská organizace. Hitler se pak v září rozhodl poslat do Prahy jako zastupujícího říšského protektora generála SS Reinharda Heydricha, který 28. září vyhlásil stanné právo. Stanné soudy začaly ihned svojí práci. Byly jen tři druhy rozsudků – poprava, koncentrační tábor, osvobození. Odvolání nebylo.

Výnosem Heydricha z 8. října 1941 byla definitivně rozpuštěna Česká obec sokolská a její majetek zabaven. V noci ze 7. na 8. října proběhla Akce Sokol, ve které byli podle připravených seznamů zatčeni sokolští činovníci z ústředí, žup a dokonce i z jednot. Následně byli uvězněni v Osvětimi. Podle zprávy R. Heydricha o Akci Sokol, zaslané 11. října 1941 Hitlerovi do Berlína, bylo zatčeno na 1 500 lidí. V Čechách pouze muži, na Moravě i ženy. Všichni byli uvězněni bez soudu, bez důkazu provinění, jen proto, že byli činnými členy Sokola… Téměř 93 % vedoucích sokolských pracovníků se již na svá místa po skončení války nevrátilo.

Sokolové jako velcí vlastenci se však ani po tomto zatýkání nedali zastrašit, a tak se nejvýznamnějším skutkem sokolského odboje stala spolupráce na atentátu na Reinharda Heydricha, který sokolové pojali velmi osobně jako mstu za mrtvé z Akce Sokol.

Tato událost se dotkla i sokolů z odbojové skupiny S 21 B v Královéhradeckém kraji, kteří zajišťovali úkryt pro posledního z parašutistů Jiřího Potůčka v oblasti Červeného Kostelce. Popraveno jich bylo ihned 17 (včetně tří žen), další spolupracovníci pak umírali v koncentračních táborech…

Mezi sokoly, kteří byli zapojeni do protinacistického odboje a zaplatili za svobodu své vlasti cenu nejvyšší, patří například i Jaroslav Bilina, sokol a bývalý starosta města Dvůr Králové nad Labem, dále JUDr. František Pařez, starosta královédvorské jednoty a tehdejší místostarosta župy Podkrkonošské-Jiráskovy, dále náčelník Sokola Doubravice a místonáčelník župy Podkrkonošské-Jiráskovy a zakladatel tábora na Ježkově, královédvorský rodák Karel Ježek, člen odbojové skupiny S 21 B.

Těmto třem bratřím letos 8. října odhalí Sokol Dvůr Králové nad Labem Kameny zmizelých na Královédvorsku. V 15 hodin bude odhalen kámen Karlu Ježkovi před bývalou doubravickou školou, v 16 hodin Jaroslavu Bilinovi na Nábřeží Benešově č.p. 1253 a v 17 hodin ve Švehlově ulici č. p. 46 JUDr. Františku Pařezovi.

Prvních sedm Kamenů zmizelých popraveným sokolům již odhalilo v červenci letošního roku vedení Sokolské župy Podkrkonošské-Jiráskovy na Bohdašíně a Končinách u Červeného Kostelce.