Patří odsouzený Dr. Barták do kriminálu nebo do blázince?

Nerad kritizuji českou soudní soustavu, ale jsou případy, kdy není možné mlčet. V minulém týdnu nastoupil do vězení k odpykání několikaletého trestu David Rath. Ten byl před časem, po svém osvobození Vrchním soudem, který neuznal nezákonně pořízené policejní odposlechy jako důkazní materiál, původně osvobozen. Po nejspíš nezákonném zásahu ministra spravedlnosti Pelikána, Nejvyšší soud zrušil toto rozhodnutí Vrchního soudu a vrátil případ k novému projednání.

Jiří Paroubek | reprofoto z mediální žumpy ČT24

Vrchní soud sice dále trvá na nezákonnosti a tedy na nepřipuštění policejních odposlechů jako důkazního materiálu vůči Davidu Rathovi a zbavil jej také obžaloby ve čtyřech případech obvinění, ale „došel k názoru“, že David Rath je vinen a udělil mu mnohaletý trest vězení. D. Rath se samozřejmě bude domáhat opravy tohoto soudního rozhodnutí. Když nedojde ke sluchu u českých soudů, včetně toho Ústavního, obrátí se na Evropský soud pro lidská práva. A tam není bez vyhlídky na úspěch své stížnosti.

Česká soudní soustava včetně Vrchního a Nejvyššího státního zastupitelství pak budou mít pěknou ostudu. Tedy mezinárodní ostudu.

Včera skončila u Krajského soudu v Liberci kauza lékaře Bartáka. Ten již byl obžalován u jiného soudního stání a odsouzen k dvanácti letům odnětí svobody za znásilňování svých sekretářek, které si odpykává. V dobře střeženém vězení však tento muž, podle mého názoru správně odsouzený za násilí páchané na ženách, začal spřádat plány na likvidaci údajných iniciátorů svého odsouzení. Před svým spoluvězněm rozvíjel záměry, které jako by vypadly z akčního filmu nebo nějaké bondovky, jak unikne z vězení helikoptérou a podobné nesmysly. Spoluvězeň spolupracující s policií, měl k dispozici v hodinkách umístěnou kameru, která pečlivě zaznamenávala Bartákovy bláboly. Je pravda, že Dr. Barták je silně odiózní figurou. Jeho vztah k ženám je zřejmě patologický. Ale odsoudit jej za pohádky z knihy „Tisíce a jedné noci“, které jsou výplodem zřejmě nemocného mozku, není právě nejlepší vizitkou Krajského soudu v Liberci. Tento muž patří nikoliv do vězení, ale do nějakého dobře střeženého psychiatrického zařízení, kde by mu mohli ulevit v jeho duševních tenzích.

Nahrávání kamerou v hodinkách spoluvězněm vypadá krajně nevěrohodně a řekněme si otevřeně, jako policejní provokace.

Pokud toto byly jediné důkazy, o které se soud opřel a pokud by toto měla být běžná soudní praxe u českých soudů, musí se každý z nás občanů bát příštího dne.