Jsme za hranou?

Někdy mám pocit, že být, jak se dříve uvádělo, „normální“, už vlastně není normální. Dnes už nikoho nepřekvapí homosexuálové, bisexuálové ani lesby.

Ivo Valenta

Mám navíc obavu, že se plnohodnotný, klasický vztah muže a ženy v horizontu dalších pár desítek let stane jakýmsi přežitkem, a je mi z toho vážně úzko. Už nyní se setkáváme s výrazy, které jsme dosud neznali.

Teď prý například frčí „pansexualita“ – tedy otevřená „sexuální náruč“ pro všechny. Dnes tak muže být objektem zájmu muž, zítra žena, pozítří osoba genderově nevyhraněná, nebo (jak je psáno v článku) třeba bytost bizarní či úchylák.

Ano, i v písních se zpívá, že láska má mnoho podob, ale tahle mi opravdu přijde přinejmenším podivná… Je to však jen můj názor – zajímal by mne proto ten váš.