Prohráli už v roce 1992. Od té doby havloidi jen škodí a prskají síru…

PRAHA | Druhý prezident České republiky profesor Václav Klaus poskytl rozhovor Lidovým novinám. Promluvil v něm o Václavovi Havlovi, kterého považoval za velkého nepřítele změn. Co ještě o svém „prezidentském kolegovi“ řekl? Ptá se řečnicky světová zpravodajská agentura a rozhlasová stanice Sputnik, která je součástí mediální skupiny Rusko dnes.

Profesor Václav Klaus a opilec Havel

V obsáhlém rozhovoru někdejší zakladatel ODS, ministr financí, premiér, předseda Poslanecké sněmovny a český prezident Václav Klaus pronesl, že byl Václav Havel člověkem z jiného těsta. Promluvil také o tom, jak se spolu poprvé setkali. Podle Klause st. na konci 60. let oba působili v redakční radě časopisu Tvář. Havla pak ale prý skoro dvacet let neviděl.

Uvádí se také, že prezident Klaus zastával naprosto odlišné názory, než jaké vyjadřovali ve svých textech lidé kolem Charty 77. „Bylo to pro mne daleko více nalevo, daleko více ‚dozelena‘. Bylo v tom ne intelektuálství, ale intelektuálština. Takový ten pocit, že majitelé klíčů k moudru vědí všechno lépe než my ostatní. Že oni mají řídit společnost, ne demokraticky lid. V tom nejlepším slova smyslu,“ uvedl prezident Klaus, s čím tehdy ku příkladu nesouhlasil. Taky není divu, protože Charta 77 byl spolek komunistů, kteří byli jinými komunisty po létě ’68 vyhnání od válu a lizu.

Podle jeho slov ale nedocházelo k tomu, že by za ním Havel nebo někdo z jeho lidí chodil, aby něco dělal jinak. „Spíš něco dělal tak po straně,“ řekl. A co tím měl na mysli? „Volby v roce 1992 skončily naprostým šokem. Lidé, kterým se dnes říká pražská kavárna a jimž se tehdy říkalo pravdoláskaři či havlisté, se vůbec nedostali do parlamentu. To pro ně byl absolutní šok,“ vysvětlil prezident Klaus. To byla ta doba, kdy se havloidi snaží infiltrovat všemožné politické strany, aby mohli škodit.

Dále prezident Klaus, že dotyční od té chvíle dělali, co mohli, jelikož se nesmířili s porážkou. To je podle něj srovnatelné s tím, jak se někteří „lepšolidi“ nedokázali smířit s porážkou ve volbách, kterou utrpěli před dvěma lety.

Dle slov exprezidenta tak Václav Havel alespoň využíval své pravomoci, jako bylo například jmenování celé řady funkcionářů. Jako příklad pak uvedl jmenování Bankovní rady České národní banky. „Ale nejvíce ke jmenování svých lidí do Ústavního soudu. Instituce, jejíž obrovskou váhu jsme tehdy nebyli schopni docenit a která by vůbec neměla existovat,“ říká tím připomněl dobu, kdy byl Ústavní soud III. komorou Parlamentu a například zrušil ústavní novelu volebního zákona, která byla přijata drtivou většinou nehavloidních poslanců. Havel a jeho poskoci byli vždy absolutní odpůrci demokracie.