Andrej Fantomas se zlobí

Čau lidi, přijel jsem z neskutečně náročného dvoudeňáku v Bruselu, teď už jsem v Japonsku, dneska to nebudu okecávat. Jdem rovnou.

Andrej Fantomas Babiš | repro: FB AB (62-12)

Úhradová vyhláška, ten nejdůležitější dokument, na kterém závisí poskytování zdravotní péče všem lidem v naší zemi, je hotová. Tohle jednání bylo fakt na krev. Chvílemi brutální z obou stran, ale dohodli jsme se. Nakonec jo. Museli se na ní shodnout nemocnice, pojišťovny a ministerstvo zdravotnictví. A ministr zdravotnictví ji teď v pátek podepsal. Hotovo!

Ještě před tím se potkal s “krizovým štábem”, o kterém jste se mohli dočíst v minulých hlášeních. Představil jim finální verzi vyhlášky a jsem rád, že konečně přišla konstruktivní debata a snaha najít kompromis. Na místě jsme se dohodli třeba o navýšení peněz pro domácí péči, o tom vám napíšu za chvíli.

Takže vyhláška je podepsaná a ministr Adam Vojtěch ji odeslal do Sbírky zákonů. Bude to naprostý rekord. Na zdravotní péči dají příští rok pojišťovny 340 miliard korun, to je o 29 miliard víc než letos. Dalších 6 miliard půjde nad rámec úhradové vyhlášky z rezerv zdravotních pojišťoven. Takže za pacienty půjde celkem o 35 miliard korun víc. Odhadujeme, že příjmy veřejného zdravotního pojištění budou příští rok 350 miliard, což je meziroční nárůst o 19 miliard.

Ve vyhlášce je už to, na čem už se dohodli zástupci nemocnic a zdravotních pojišťoven, ale počítá i s dodatečnými 4,9 miliardy, abychom kompenzovali navýšení tabulkových platů ve veřejné sféře o 1500 korun měsíčně. Když navyšovat, tak všem a spravedlivě, to znamená proporcionálně.

I když teda jedna skupina dostane víc. Pracovníci v domácí péči. Ty jsme zvýhodnili už v původním návrhu vyhlášky, protože byli v minulosti fakt opomíjení a my chceme tenhle dluh splatit. Díky tomu třeba sestra v domácí péči může dostat až o 10 tisíc měsíčně víc. Zvýhodňujeme zvlášť ty, kteří se starají o nejnáročnější pacienty. Celkem, když to vezmu dohromady i s penězi z rezerv zdravotních pojišťoven, půjde na domácí péči příští rok skoro o miliardu víc než loni. Meziročně je to skok o 42 procent. Tady můžou být lidi fakt spokojení.

Co je v té vyhlášce dál?

Nemocnice dostanou peníze navíc na urgentní příjmy a lékařskou pohotovostní službu a zvýší se i úhrady za nonstop provoz ambulancí v nemocnicích. Ještě víc peněz dostanou za lepší personální i technické vybavení. To znamená, že si budou moct dovolit třeba psychologa, logopeda, nutričního terapeuta nebo sestry specialistky na hojení ran a taky budou moct snižovat počet lůžek na pokoji a pořizovat si modernější, elektricky polohovatelná. Celkem na lůžkovou péči půjde o 12,2 procenta víc. To je o 3 miliardy víc než letos. Dohromady 20,8 miliardy.

Těch 6 miliard, které půjdou z rezerv zdravotních pojišťoven nad rámec vyhlášky, je určených na vyšší kvalitu a dostupnost zdravotní péče. Ocení to třeba malé nemocnice v oblastech, kde je doteď zdravotní péče hůř dostupná. Peníze se rozdělí spravedlivě a transparentně! Všechno se bude zaznamenávat do zdravotně pojistných plánů, které schvalují správní rady zdravotních pojišťoven a po nich Vláda a Sněmovna.

Je toho strašně moc, co nová vyhláška lidem přinese. Dostupnější zubaře, fyzioterapeuty, rehabilitační péči, gynekology, delší ordinační hodiny.

A hrozně důležitá věc. Bude výrazně dostupnější neurorehabilitační péče. Tu potřebují hlavně děti s mozkovou obrnou a obecně pacienti s poškozením mozku. Zařídili jsme to tak, aby péče o ně vůbec nebyla limitovaná a pojišťovny ji hradily bez omezení. Super.

S Adamem Vojtěchem taky pokračujeme v návštěvách těch historicky zanedbaných pražských nemocnic. V jakém jsou stavu. Co potřebují. Jak jim můžeme pomoct. Tohle už je třetí hlášení, ve kterém vám o tom píšu, a tentokrát jsme byli v Nemocnici Na Bulovce. I ona patří k největším zdravotnickým zařízením v Česku.

No, byl jsem v šoku.

Před dávnými časy, v roce 1931 byla Bulovka nejmodernější nemocnice Evropy. Teď je všechno jinak. Nemocnice je hrozně zanedbaná a potřebuje naprosto nutně investice. Jenže problém je v tom, že část budov patří státu a část Praze a ta blokuje modernizaci a investice.

Sedli jsme si s vedením Bulovky a víme, co dělat. Adam Vojtěch osloví pana primátora Hřiba dopisem, ve kterém ho požádá o převedení majetku na stát, třeba za 1 korunu, aby mohl stát konečně začít investovat. Tedy pokud chce podpořit finanční situaci nemocnice a vyjít vstříc vedení a samozřejmě pacientům.

Nebo uděláme směnu za jiné budovy. Doufejme, že panu primátorovi leží na srdci zdraví pacientů stejně jako nám a nebude se o budovy handrkovat jako to dělá u pozemků v Letňanech. Nemocnice musí mít jednoho majitele. Jsou tady nutné investice za astronomických 6,5 miliardy. A ty zrealizuje stát.

A týká se to všech budov. Jak státních, tak pražských. Hlavně centrální urgentní příjem, což je 14 let starý projekt, a gynekologicko-porodnický pavilon za 560 milionů. Taky jsme si s vedením Bulovky řekli, že by bylo potřeba zvýšit kapacitu skvělého Centra porodní asistence, o kterém vám za chvilku napíšu, a modernizovat onkologické centrum.

Musíme se s Prahou dohodnout, odblokovat to a začít investovat. Kvůli lidem.

A znovu opakuju. Výstavba nové nemocnice, jak si to představují pražští Piráti, je naprostý nesmysl. Totální. Potvrzují to všichni ředitelé pražských nemocnic. Musíme modernizovat ty, které už dávno stojí a mají hotové projekty. Některé je mají připravené dokonce 10-15 let, a stále je nikdo nezrealizoval.

Osobně jsem se zašel podívat, v jakém stavu je onkologické oddělení, AIDS/HIV ambulance a Klinika infekčních, parazitárních a tropických nemocí, kde si umí poradit i s takovými nemocemi, jako je ebola. Ukázali nám speciální kostku, kam umisťují pacienty, u kterých je podezření, že si nějakou takovou vysoce nakažlivou nemoc přivezli do Česka. Je to jediné pracoviště tohoto typu u nás.

Moc mě potěšilo, že potom, co jsme skončili návštěvu, ocenila nás Bulovka na Twitteru za to, že se zajímáme. Fakt si po tom čtvrt století ostentativního nezájmu politiků zaslouží pořádné investice. Ale jak jsem už psal, musíme to vyřešit nejdřív s Prahou.

Jo, a ještě jednu věc mám k Bulovce. Začala být populární mezi matkami. Rozjeli totiž skvělé Centrum porodní asistence. Jen za 8 měsíců v něm porodilo přes 230 žen, 70 procent z nich jen s porodní asistentkou. Doktor je jen v pohotovosti, kdyby přišly komplikace.

Centrum porodní asistence je moderní trend, pořád víc žen chce přirozený fyziologický porod vedený ženou, vysokoškolsky vzdělanou porodní asistentkou, a intimnější atmosféru při porodu, ale nesmí to být samozřejmě na úkor jejich bezpečí. Zároveň to posiluje roli porodních asistentek v péči o těhotné a rodící ženy. Zájem je obrovský, na Bulovce čekají příští rok až 600 porodů. Samozřejmě, že podpoříme investice na modernizaci centra v rámci gynekologicko-porodnického pavilonu. Teď tady rekonstruují pokoje, na které jsme dali 67 milionů. Ženy budou mít nové porodní apartmány se vším komfortem a domácí atmosférou. Staví se i prostory pro předporodní kurzy a výukové zázemí.

Bulovka je pro nás zdroj zkušeností, které pracovní skupina Ministerstva zdravotnictví přenáší do dalších porodnic a motivuje je, aby změnily starý způsob myšlení. Vypracovali metodický pokyn, podle kterého můžou vzniknout centra porodní asistence po celé zemi. Teď tenhle dokument čeká na připomínky odborných společností.

Jak víte z mých hlášení, zajímám se o všechny nemocnice a to, kde jsou jaké podmínky. Když jsem byl minulý týden s ministrem Vojtěchem ve Fakultní nemocnic v Plzni, debatovali jsme tam se sestřičkami a dostali od nich plno podnětů a nápadů. Sestřičky chtějí mít profesní komoru jako třeba lékaři.

Mně se ten nápad líbí, proto tento projekt podporuju. Teď analyzujeme, jak by to bylo možné udělat, jaké to může mít přínosy, ale taky dopady do každodenní praxe. Se sestřičkami se o tom bavíme průběžně, a i vám k tomu budu dál psát. Požádal jsem paní profesorku Věru Adámkovou, aby to ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví řešila.

Než skončím se zdravotnictvím, tak ještě jedna zpráva a zase je z Prahy. Institut klinické a experimentální medicíny, který všichni znají jako IKEM se rozšíří o dva pavilony. Stát do toho dá 603 milionů a celkem to bude stát něco málo přes miliardu.

IKEM, Homolka, Motol patří mezi nemocnice, které jsou ve velice dobrém stavu. Pak tady máme ale totálně zanedbané Vinohrady, Thomayerku, Všeobecnou fakultní nemocnici na Karláku a Bulovku. Na ně se musíme soustředit a investovat do nich největší prostředky.

Jedeme dál.

Evropská rada.

Brexit? Přijel Boris Johnson a našli jsme řešení, které vyhovuje jak Británii, tak Evropské unii. Po letech vyjednávání konečně dohoda. Pak jsme čekali, že ji v sobotu britská sněmovna schválí, ale zase nic. Tímhle rozhodnutím zamezila možnosti hlasovat o dohodě o vystoupení. Nejdřív chce dokončit legislativu, kterou se dohoda promítne do britského práva. A Boris Johnson nejdřív trval na tom, že o prodloužení nepožádá, později ale dopis s žádostí o prodloužení do Bruselu poslal. Každopádně by bylo nejlepší, kdyby britský Parlament za týden stihl domácí legislativu k brexitu i odsouhlasení dohody schválit.

Tvrdý brexit, který nechce nikdo tedy snad už tolik nehrozí. Evropský parlament může hlasovat klidně poslední den lhůty. Opozice v UK si evidentně přeje odklad a šanci na další referendum, které by brexit zvrátilo. Johnson ale říká, že všechno stihne i s domácí legislativou do 31. 10. Naše firmy, které obchodují v UK a všichni občané, kterých se to týká, by hlavně už chtěli vědět, jak to bude, a ne pořád čekat na další zvraty a potácet se v chaosu. Potřebujeme, aby už konečně bylo jasno! EU udělala na své straně maximum a přijala kompromisy.

Řeknu vám, že bych fakt chtěl, aby EU byla mnohem akčnější. Debatovali jsme do dvou do rána o tom, jestli zahájíme vyjednávání o vstupu do EU s Albánií a Severní Makedonií. Čtete správně. Otázka nestála, jestli vstoupí teď, za rok nebo napřesrok, ale jestli s námi vůbec můžou začít vyjednávat, a přitom oni souhlasí, že se změní metodologie u vyjednávání. No a ani po pěti hodinách jsme se nedohodli.

Jsem hrozně zklamaný, že hlavně Francie, Nizozemí a taky Dánsko, které na každém rozšíření EU v minulosti vydělaly spoustu peněz díky rozšíření stabilního investičního prostředí pro své podnikatele, tentokrát odmítly podpořit dva státy, které se tolik snaží a které stojí o to být V EU. Přitom je podpořili předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogherini a oba několikrát vystoupili na jejich podporu.

Státy západního Balkánu dělají všechno proto, aby splnily všechny podmínky, které jim ukládáme. Severní Makedonie dokonce změnila jméno i ústavu. Jasně, západní Balkán je složitý region a spousta západoevropanů k němu má nedůvěru. Ještě nedávno tam zuřila válka, tak jako i často v minulosti. Ale teď je tam klid i díky tomu, že se tyto státy snaží stát součástí EU. Cítí, že do Evropy patří, tak jako jsme to cítili my před patnácti lety. Chtějí být součástí nejlepšího mírového projektu. Evropské unie.

My jim teď tuhle naději bereme a po šesti hodinách úporné debaty o tom, kdo patří a nepatří do Evropy, jsme se dokázali shodnout jen na tom, že se k tomuto tématu v příštích šesti měsících vrátíme. V pátek odpoledne přišla zpráva, že se čeká, že premiér Severní Makedonie Zoran Zaev, kterého jsem loni v červnu navštívil, a který se zúčastnil i našeho summitu V4 se západním Balkánem na Pražském hradě, mluvili jsme spolu v New Yorku a psal jsem mu z Bruselu, zvažuje rezignaci. Zorana považuju za svého přítele. A na radě jsem samozřejmě vystoupil na jeho podporu.

Já i představitelé 25 států, Evropské komise i rady jsme do posledních sil vysvětlovali, proč je pro Evropu naprosto zásadní, aby západní Balkán zůstal stabilní a rozvíjel se. S premiéry V4 jsme napsali všem členům Evropské rady dopis, kde apelujeme na to, aby Severní Makedonie a Albánie dostaly pro vyjednávání o vstupu do EU zelenou.

Jenže jak už jsem psal, Nizozemí, Francie a Dánsko si postavily hlavu. Strašná škoda. Mezi zahájením vyjednávání a vstupem do EU uplyne pravděpodobně víc než 15 let. I za to by Severní Makedonie a Albánie byly vděčné. Evropská Unie ale nesplnila svůj slib a otočila se k nim zády.

V Severní Makedonii máme víc než 50 policistů. A co je úplně absurdní, byli to právě Makedonci, kdo nám v době největší migrační krize pomáhali v boji proti pašerákům. Přitom oni sami nebyli v Schengenu a bránili nás před migrací směrem z Řecka, které v Schengenu je…

Evropa je neschopná vyřešit migrační krizi, čeká nás další vlna a asi budeme těžko chtít od Severní Makedonie, aby nám znovu pomohla, když neplníme slovo.

Co k tomu říct. Jsem naštvaný a frustrovaný.

Některé státy nám vyčítaly, že nejsme dostatečně proevropští. Ukázalo se ale, že je to přesně naopak. Ne my, ale státy, které zablokovaly rozšíření, se chovají protievropsky. A pokud rychle nezmění názor, budou zodpovědné za destabilizaci celého regionu.

Tahle situace nastala proto, že Evropská rada rozhoduje jednomyslně. Což je dobře, protože tady má V4 a Česko největší vliv. Pamatujete ještě, jak se hlasovalo ohledně klimatické neutrality? Tam jsme nakonec přijali rozhodnutí, které konstatovalo, že 24 států jsou pro a 4 proti. A tyhle čtyři státy byly vyjmenované a taky uvedly svoje argumenty, proč se tak rozhodly. No a co myslíte, že se stalo, když jsme stejný postup navrhli tenhle týden ohledně rozšíření? Jasně, že to Francie, Nizozemí a Dánsko nechtěly. Nechtěli, aby byla uvedená jejich jména a museli argumentovat pro svoje postoje. Protože věděli, že ty argumenty jsou směšné a nikdy by je veřejně nemohli obhájit.

Řekl jsem a vyzval kolegy, že Evropa musí mít jasnou teritoriální strategii. Pokud někdo nechce, aby se EU dál rozšiřovala, ať to na rovinu řekne a potom se můžeme bavit, kde teda jsou ty hranice. A v tom případě musíme okamžitě přijmout Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko a Srbsko do Schengenu, aby jejich hranice tvořily jasnou hranici Evropské unie, jak o tom stále mluvím. Ale samozřejmě hranice evropského kontinentu na moři včetně Bulharska, Chorvatska, Rumunska a včetně západního Balkánu by byla nejlogičtější pro obranu Evropy a nejméně nákladná.

Rozšíření a brexit nebyla jediná témata Evropské rady. Poprvé se k nám připojila taky nová předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a mluvila o svých prioritách. Nová komise bohužel nenastoupí už v listopadu, jak bylo plánované. Evropský parlament totiž neschválil ve slyšení francouzskou kandidátku Sylvii Goulardovou. V kuloárech se povídá, že to byla pomsta za neschválení spitzenkandidáta, takže nám to moc hezky začíná… Doufám, že prezident Macron přijde brzy s novým jménem, a to bude spolu s novým maďarským a rumunským kandidátem rychle schválené v Parlamentu, aby nová komise mohla začít pracovat od 1. 12. Její priority se týkají hlavně bezpečnosti, evropských hodnot, právního státu, hybridních hrozeb a klimatu.

Já jsem vystoupil s tím, že jediný problém Evropy není jen klima ale taky vnitřní trh. Vždyť v něm se ukrývá potenciál 1,7 procenta HDP celé Evropské unie, představující 235 miliard euro. Tam leží velká příležitost další prosperity Evropy. Pořád ale některé členské státy brání tomu, aby naši živnostníci a naše firmy hlavně při poskytování služeb, měly stejné podmínky jako jejich kolegové v západní Evropě. Samozřejmě jsou důležité obchodní vztahy s USA ale i s dalšími státy. Vyzval jsem Evropskou komisi, aby se vnitřnímu trhu intenzivně věnovala. Podpořila mě celá řada premiérů.

Dál byl na programu sedmiletý rozpočet Evropské unie po roce 2020. Hájil jsem priority České republiky, hlavně dost peněz na rozvoj chudších regionů a venkova. Nejdůležitější je koheze. K tomu se v budoucnosti ještě vrátíme, protože tohle bude fakt tvrdý oříšek.

Jak je napsáno v textu, 5. 11. organizuje Česká republika setkání Přátel koheze v Praze. Rozpory v názorech na příští evropský rozpočet jsou obrovské a je možné, že se to vyřeší až za německého předsednictví v druhé polovině 2020.

V úterý jsem byl s ministrem Robertem Plagou na konferenci Školství 2020. I když se mělo mluvit hlavně o budoucnosti školství, největší debata byla o platech. Jak víte, tak naše vláda plní slib učitelům z programového prohlášení, že jim zvedneme platy o 50 procent oproti roku 2017. Tehdy měli průměrně 30 tisíc a už teď víme, že v roce 2021 budou brát průměrně 45 tisíc.

Politici na školství 20 let totálně kašlali a post ministra školství běžně dostávala ta největší guma. Pro naši vládu je vzdělání národa priorita. Platy ve školství rostou nejrychleji z celé veřejné sféry. A nejen u učitelů, ale taky nepedagogů, jako jsou školníci, uklízečky nebo kuchařky. Roste i podpora školství obecně. Stavíme, opravujeme a rozšiřujeme školy a školky za víc než 7 miliard korun, dalších 7 miliard pak jde do akčního plánu na podporu lékařských fakult, aby mohly přijmout víc studentů medicíny. Dáváme víc peněz do vědy a výzkumu. O tom všem vám průběžně píšu.

Cítím se osobně dotčený, že za téhle situace školské odbory v čele s panem Františkem Dobšíkem vyhlásily stávkovou pohotovost a hrozí stávkou. Nelíbí se jim, jak chce ministr Plaga peníze učitelům rozdělit.

O co ale jde? Pan ministr chce, aby měli ředitelé prostor odměňovat ty nejlepší učitele, které ve svých školách mají. Odbory chtějí místo toho přidat všem stejně. Takže spor je o to, jestli to naše navýšení platů o 10 procent v průměru má jít do tarifu, tedy přímo do platu, nebo část z toho do tarifu a část do odměn. Dělá to průměrně 3600 korun měsíčně na hlavu. Ministr Plaga odborům nabídl větší část do tarifu a menší do odměn, ale odbory nechtějí ustoupit ani o píď. Trvá to už několik týdnů. Poslední nabídka ze začátku října pro ně byla 2700 korun do platu a 900 do odměn.

Totálně jsem nepochopil, o co odborům jde. Vždyť ministr Plaga jim ještě k tomu nabídl dohodu na rok 2021, že by šlo do tarifu celých 8 procent a 1 procento do odměn. Takže za dva roky by učitelům stouply platy o 15,2 až 18 procent, podle toho, o jakého učitele jde.

Nejen, že to odbory odmítly, ale dokonce jejich předseda Dobšík v mailu ředitelům škol tuhle nabídku zatajil. Do toho řešíme reformu financování regionálního školství a i tady úplně zbytečně pan Dobšík rozdmýchává mezi učiteli obavy. My jen chceme dát celému systému smysl, udělat ho transparentní a narovnat rozdíly mezi kraji.

Během konference Školství 2020 někdo tvrdil, že ministr Plaga nekomunikuje. To se ho dotklo, tak si nechal vytáhnout všechna dosavadní jednání z kalendáře a ukázalo se, že mezi ministerstvem a zástupci škol a odborů proběhlo za 2 roky 54 schůzek. Ministr pracuje, jak má.

A ještě jednou vám to všem zopakuju. Za 4 roky zvýšíme platy ve školství o 50 procent. A makáme na nápravě všeho toho, na co politici kašlali 20 let. S odbory a zástupci zaměstnavatelů ve školství budu ještě příští týden osobně jednat, jakmile se vrátím 25. října z Japonska. Musíme najít dohodu do 31.10. A taky se jich zeptám, proč nestávkovali dřív. Teď pro to nevidím fakt žádný důvod.

Pojďme k našim vojákům. Slavili jsme tenhle týden 100 let od založení generálního štábu. Máme a vždycky jsme měli skvělé velitele. Od úplně prvního náčelníka Maurice Pellého až po generála Aleše Opatu. Jsem na naše vojáky hrdý. Jsou to profíci, kteří pomáhají lidem u nás doma i na zahraničních misích. Důvěra veřejnosti, která je podle průzkumu dlouhodobě kolem 70 procent, svědčí o tom, jak si Češi svých vojáků váží. Bojují v rámci misí NATO v Afghánistánu a v Mali. Jsou to velmi důležité mise pro boj proti terorismu. Je škoda, že evropské členské státy NATO v minulosti údajně nevyužily americkou nabídku být přítomné na jejich misi na syrsko-turecké hranici. V rámci jejich mise jsme možná mohli zabránit tomu krveprolití. Teď jen pasivně vyzýváme a v oblasti ztratila Evropa jakýkoliv vliv. Bohužel.

Na Evropské radě jsem mluvil o Severoatlantické smlouvě z roku 1949, má tři strany a víc než 70 let. Podle mého názoru by se měla aktualizovat a přizpůsobit nové situaci v globálním světě. Předpokládám, že by to mohla být debata na prosincovém summitu v Londýně, i když to bude víc než složité. Během turecko-syrské krize jsme od NATO nic moc neslyšeli…

Naše vláda udělala ohromný pokrok, aby měli naši vojáci moderní výzbroj a výstroj. Před 5 roky byl armádní rozpočet ani ne 42 miliard a na investice z toho šlo jen 5 miliard. Příští rok bude mít rozpočet 75,5 miliardy a na investice půjde skoro 20 miliard. A budeme to dál posilovat. Slíbili jsme partnerům v NATO, že v roce 2024 dáme na obranu 2 procenta HDP. Bohužel musíme zbrojit, svět takhle funguje.

Je skandální, že 30 let po revoluci máme pořád ruské radary a vrtulníky. Co dělali naši předchůdci? To sem snad nebudu ani psát. Jsem rád, že ministr Lubomír Metnar konečně rozhýbal armádní nákupy. Do konce roku podepíše smlouvy, díky kterým získají naši vojáci tu nejmodernější techniku.

8 víceúčelových vrtulníků Venom.

4 bitevní vrtulníky Viper.

Dohromady za 17 miliard korun.

8 3D radiolokátorů MADR za 3,5 miliardy.

2 letouny CASA za 2,7 miliardy.

Budou se modernizovat 4 letadla CASA, které už máme, za 370 milionů.

Dál zmodernizujeme vrtulníky Mi-171Š za 328 milionů.

35 tisíc útočných pušek a pistolí za 2,3 miliardy. Tady čekáme na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Podepíšeme 3 velké smlouvy na munici pro celou armádu až do výše 1,5 miliardy.

Malé dopravní letadlo pro vládní a ústavní činitele, za 700 milionů.

Plniče letecké techniky za 250 milionů.

V roce 2020 jsou v plánu další smlouvy.

Nový systém raketové obrany státu SHORAD. To budou 4 kompletní baterie za 10 miliard.

210 bojových vozidel pěchoty v 7 modifikacích do 52 miliard. Vybereme ze 3 společností a s výhercem podepíšeme smlouvu v 1. půlce roku.

52 děl NATO ráže 155mm za 4,4 miliardy.

Až 1200 osobních terénních aut do 2 miliard. Nahradí starou techniku v celé armádě. Naši vojáci si zaslouží tu nejlepší výbavu.

Ach jo. Koukám, že mám problém. Už teď jsem hrozně dlouhej.

Byl jsem v obci Drahelčice a se mnou ministryně financí Alena Schillerová. Měli jsme dva hlavní důvody, proč se tam jet podívat. Už předtím jsem dostal info od paní starostky Petry Ďuranové, že je jejich mateřská a základní škola v havarijním stavu. Ministerstvo pro místní rozvoj už má u sebe v rámci IROPu jejich projekt na výstavbu společného centra za 400 milionů, kde bude školka, škola a úřad, a bude ho hodnotit. Ale v této chvíli jde hlavně o mateřskou školku, potřebují dotaci 47 milionů korun.

V současnosti čekají pod čarou žádosti na školky za 1,5 miliardy a my jsme se domluvili, že všem vyhovíme z evropských peněz. Mimochodem, Ministerstvo pro místní rozvoj má v programovém období 2014–2020 pro školy a vzdělávání určených zhruba 12 miliard z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Je naše priorita podporovat regionální školství, a proto jsme původní alokaci navýšili o dalších 5,1 miliardy. Chceme podpořit všechny školky a většinu základních škol. Střední školy jsou z IROP podpořeny již všechny.

Další bod, který jsme řešili, bylo přestěhování Státní tiskárny cenin, která bude stát právě tady v Drahelčicích, kousek za Prahou a zaměstná tam 400 lidí.

Podepsali jsme k tomu memorandum o vzájemné spolupráci. Takže v obci vzniknou nová pracovní místa, budou se tu tisknout nejen bankovky, ale občanky pasy, řidičáky, kolky… A my budeme moct uvolnit 3 budovy různě po Praze, ve kterých je teď Státní tiskárna cenin rozestrkaná. Prostě systém „malé Letňany“. Sestěhování. Mohlo by být hotovo 2025.

S Alenou Schillerovou, Karlem Havlíčkem a Richardem Brabcem jsme tenhle týden předali ceny v soutěži Odpovědný zahraniční investor.

Vodafone vyhrál kategorii Pozitivní společenský dopad. Innogy dostala ocenění za pozitivní dopad na životní prostředí a Albert cenu na kladný dopad na region. Hlavní cenu si odnesla…

Chvíle napětí!

…Škoda Auto. Jak jinak 🙂

STROMY! Už ode mě víte, že jsme rozjeli iniciativu vysázet 10 milionů stromů do roku 2025. Psal jsem o tom už 22. září v mém hlášení a mluvím o tom už měsíce.

Ministerstvo životního prostředí spustilo přípravy na masivní sázení stromů už před rokem. Nejen v rámci iniciativy Sázíme budoucnost, o které jsem vám toho už spoustu napsal. Před několika týdny vypsali dotační titul za 250 milionů korun na přírodní zahrady, ze kterého budou čerpat stovky škol. Teď v pondělí rozjeli další dotační výzvu, pro všechny, kteří chtějí sázet stromy. Připravených mají 100 miliónů korun a jen za prvních 5 dní přišlo 160 žádostí za víc než 30 milionů. Sázet chtějí obce, jednotlivci, školy a třeba i Sdružení moravských vinařů. Je to super. V následujících měsících do toho budeme dávat další stovky milionů korun.

Organizujeme a financujeme sázení stromů všude, kde se dá. Remízky, aleje, zahrady. Bude z toho tisíce akcí ve všech krajích.

Jsem rád, že to děláme společně s Ministerstvem zemědělství. Jejich Státní podnik Lesy ČR zorganizoval právě teď v sobotu Den za obnovu lesa, na kterém se sešly tisíce lidí a sázeli sazeničky. Náš Richard Brabec taky přišel a prý jich zvládl nasázet vlastnoručně 80.

Výborně se to doplňuje, Lesy ČR sází ve státních lesích a my po celé republice.

Tenhle týden vyšla další skvělá zpráva. Z 36 hodnocených zemí OECD jsme 10. nejlepší v přehlednosti a stabilitě daňového systému. Napsala to americká neziskovka Tax Foundation. Jsme před Rakouskem, Kanadou a taky Německem! Přečtěte si, co o tom napsala Alena Schillerová, má tam i odkaz na studii. Dávám za chvilku sem na Facebook.

Další skvělé číslo. Přišel s ním Český statistický úřad a potvrdil, co jsem vám napsal už několikrát. Investujeme naprosto rekordně. Celkem 103 miliard celkových výdajů na výzkum, vývoj a inovace, meziročně to stouplo o 12,3 miliardy a podíl na HDP je teď 1,93 procenta.

Je to výsledek dvou let intenzivní práce. S Karlem Havlíčkem jsme začali vědu a výzkum systematicky řešit. Karel úspěšně propojuje vědu s průmyslem a energetikou tak, aby to dávalo smysl v rámci naší hospodářské vize pro Českou republiku.

Určitě bychom postupovali dopředu o dost rychleji, kdyby nám opozice nepodkopávala důležité zákony. Jako se to stalo tenhle týden ve Sněmovně. Alena Schillerová musí jako tank protlačovat svůj Daňový balíček, který přísněji daní tabák, tvrdý chlast a hazard. Je v něm obsažených spousta dalších věcí, které zlepšují a zjednodušují daňový systém a taky jsou tam opatření proti agresivní daňové optimalizaci pojišťoven.

Jenže opozice zase předvedla to jediné, co umí. Obstrukce. Je z toho vidět, že je jim totálně ukradené zdraví lidí, kteří si ho ničí chlastem a cigaretami, taky osudy celých rodin, které rozvrací hazard. Životní úroveň našeho národa se zvyšuje a tím pádem i dostupnost všech těchhle neřestí, které chceme logicky víc zdanit. Tím taky přineseme víc peněz na investice do užitečnějších věcí, než je chlast a sázení.

Poslanci měli balíček projednávat ve středu, jenomže se k němu nakonec vůbec nedostali. Další pokus kvůli obstrukcím nevyšel ani v pátek. Požádali jsme proto o mimořádnou schůzi. Budeme na ní řešit Daňový balíček a vyšší rodičovský příspěvek.

Co se ale naopak povedlo, že jsme přehlasovali Senát a prosadili novelu zákona o místních poplatcích. Takže od nového roku už budou konečně rovnější podmínky mezi penziony, hotely a službami jako Airbnb nebo Booking. Taky se můžou obce a města těšit na větší příjmy z poplatků z pobytu.

Ve Sněmovně taky vystoupil ministr dopravy Vladimír Kremlík, aby všem vysvětlil, jak je to s mýtem. Koho to zajímá, určitě si celý jeho projev přečtěte na webu Ministerstva dopravy. Dávám odkaz za chvilku sem na Facebook.

Jdeme pomalu do finále.

Na oficiální návštěvu k nám přiletěl premiér Kambodži pan Hun Sen s delegací. Zatímco já jsem jednal s ním, Klára Dostálová seděla s ministrem turismu panem Thongem Khonem a bavili se hlavně o tom, jak posílit vzájemný turistický ruch. Karel Havlíček jednal s ministrem obchodu Pan Sarosakem. Máme s Kambodžou co dohánět v obchodní bilanci. Málo tam vyvážíme, naopak hodně dovážíme. Bavili jsme se o tom, jak zapojit české firmy při stavbě letišť, úpraven vody nebo třeba vodních elektráren.

Fotky z Břevnovského kláštera jste viděli. Připomínali jsme si tam výročí krvavě potlačené protikomunistické revoluce v Maďarsku. Můj projev si můžete přečíst za chvilku na Facebooku.

Taky jsme v týdnu podepsali s koaličním partnerem, odbory a zaměstnavateli to, čemu říkáme Gentlemanská dohoda. Má zaručit hladké přijetí novely zákoníku práce. Přinese to spoustu zjednodušení pro zaměstnance i zaměstnavatele.

V týdnu samozřejmě jednala i koalice a vláda, před Výborem Poslanecké sněmovny pro evropské záležitosti jsem představoval mandát, se kterým jsem jel na Evropskou radu.

No a včera byl velký den našeho ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Měl svatbu. Přeju Adamovi a Olze v jejich společném životě všechno dobré. Jsou krásný pár.

A taky jsem byl včera s Karlem Havlíčkem na skvělé akci, kterou pořádala Hospodářská komora. Ocenění nejlepších absolventů technických, gastronomických škol a oborů služeb. Pozval nás na ni prezident Hospodářské komory pan Vladimír Dlouhý. Chválí naši vládu, jak modernizujeme české školství, zavádíme duální vzdělávání, předmět Technika do základních škol a že se snažíme u mladé generace propojovat praktické dovednosti s novými technologiemi.

Byl to už 24. ročník a dosud ocenili skoro 7000 absolventů, kteří měli výborné výsledky ve škole i v praxi. Já jsem v projevu shrnul, jak podporujeme školství včetně toho učňovského. Dobrých řemeslníků a obecně všech odborníků, kteří umí pracovat rukama, je u nás hrozně málo. Je důležité, abychom šikovné mladé lidi udrželi u nás a aby neodcházeli do zahraničí. A taky jsem všechny středoškoláky povzbudil, aby se nebáli zkusit podnikat.

Tak jo, musím končit. Přistál jsem v Japonsku. Na trůn bude slavnostně uveden císař Naruhito. Čeká mě taky plno bilaterálních jednání. Třeba se starostou Kjóta, s místopředsedou vlády Ománu, s prezidenty Německa, Brazílie, s premiéry Japonska, Vietnamu, Srbska, s japonským ministrem financí, budu mít a banket s japonským premiérem a spoustu dalších schůzek, které jsou pro naši zemi důležité politicky i ekonomicky. Taky jsem v kontaktu s předsedou Českého olympijského výboru panem Jiřím Kejvalem. Pořád hledá místo na odhalení sochy Věry Čáslavské u příležitosti olympiády v Tokiu. Japonci si ji pořád pamatují, je to i pro ně legenda, ale bohužel Českému olympijskému výboru zatím nevyšli vstříc.

A samozřejmě si nenechám utéct Tokio Motor Show. Ze všeho vám budu posílat fotky.

Mějte se fajn.