Je důvod se ze smrti Bagdádího radovat?

Americký prezident Donald Trump v neděli potvrdil, že USA při vojenské operaci na severozápadě Sýrie zabily vůdce teroristické organizace Islámský stát abú Bakr Bagdádího.

Radovan Vích

Za spolupráci poděkoval Rusku a Turecku, ale také syrským Kurdům. Bagdádí nakonec podle Trumpa spáchal sebevraždu odpálením vesty s výbušninami a prý zemřel jako pes. Podle mě ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa divné přirovnání. Nevím odkdy se psi sami zabíjejí spolu se svými štěňaty. Zřejmě ale toto prohlášení bylo cíleno na islámské radikály, aby z něj nedělaly USA mučedníka. Bagdádí je tedy zřejmě mrtev. Hlava draka islámského státu. Naše pohádky nás ale varují před lehkovážnou důvěřivostí, protože za každou useknutou hlavu draka vyrostou 2 další. Můžeme tedy předpokládat, že může nastat podobná varianta.

Když k tomu připočítám nestřežená detenční zařízení na severu Sýrie (po napadení Sýrie Tureckem), ve kterých jsou zadržováni příslušníci Islámského státu (podle nepotvrzených informací se některým již podařilo uniknout), tak moc známek optimismu nesdílím. Je tedy důvod se ze smrti Bagdádího radovat? Každá akce vyvolává reakci a v těch milionech ilegálních migrantů, které tak nadšeně zvala a vítala Merkelová a její spřeženci, se pár tisíc zkušených a odhodlaných džihádistů jistě hravě ztratí, zejména pokud Schengen nefunguje a je děravý jako cedník. Skutečnost, že nastane opět válka, která bude tentokrát v Evropě, je tak čím dále více reálná.

„Pokud evropské země nepodpoří plány Ankary na vytvoření bezpečnostní zóny na severovýchodě Sýrie, Turecko otevře hranice a nechá uprchlíky jít do Evropy“, pohrozil v sobotu turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ankara tvrdí, že chce v Sýrii u turecké hranice zřídit bezpečnou zónu, do níž má být přemístěna velká část z 3,6 milionu syrských uprchlíků, kteří se nacházejí v Turecku. Ze strany Ankary je to ale prachsprosté vydírání. V této souvislosti zastávám názor, že tyto postoje jsou důsledkem krátkozraké a naivní zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky EU, NATO a vlády ČR.

Svět se mění a s ním i bezpečnostní situace. EU je již dávno zasažena lavinovou migrací, ale nikdo se proti tomu v Bruselu nikdy neohradil ani nepostavil. Pokud by k tomu, čím Erdogan vyhrožuje, došlo, zůstalo by opět pouze na floskulích. Elitáři z EU jsou schopni se semknout, nasvítit eiffelovku, vydat kompromisní prohlášení o společném postupu a opětovně otevřít téma na přerozdělování ilegálních imigrantů mezi svými členskými státy. To je ale asi tak vše. A naše vláda? Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD) prohlásil, že „jsme mohli zajistit bezpečnost tureckých hranic i jiným způsobem“ a následně vítá v Praze sexuální menšiny z celého světa. To je vyjádření ministra zahraničních věcí suverénního státu, kdy Turecko, jako členský stát NATO, napadlo suverénní stát, okupuje syrská území a vraždí kurdské civilní obyvatelstvo?

Nelze podporovat a omlouvat invazi Turecka do cizího státu jenom proto, že to je náš alianční partner. ČR, jako stát aliance, touto podporou tímto ztrácí svou důvěryhodnost. Jednání Turecka je potřeba odsoudit a vyloučit Turecko z aliance. Situaci v Sýrií musí řešit zákonná vláda a součástí řešení musí být i přiznání autonomních práv a samosprávy pro syrské Kurdy. Toto řešení není vojenské a konfrontační, ale v rovině mírových jednání na úrovni politicko-diplomatické.

Smrt Bagdádího tak zřejmě uvolní cestu ještě radikálnějším vůdcům nižšího řádu do Evropy. Západ nyní sklízí to, co zasel a my s ním. A bude hůře!