Vláda vyhlásila sedm nových národních kulturních památek

PRAHA | Všechny vybrané památky, které Ministerstvo kultury vládě navrhlo, spojuje jejich role při významných dějinných událostech a dokumentují nejdůležitější etapy historie úsilí občanů Československa o svobodu a demokracii, informuje Ministerstvo kultury České republiky.

Ilustrační snímek

Hlavním kritériem výběru NKP nebyly tentokrát hodnoty architektonické a umělecké, ale především památky charakteru obecně symbolického – pamětního.

V době, kdy si Česko připomíná třicet let od pádu komunismu, se tak mezi národní kulturní památky zařadila zejména místa spojená jak s komunismem a vpádem vojsk Varšavské smlouvy, tak s nacistickou okupací.

Jedná se o trvalé morální symboly svobody a demokracie, reflektující statečné úsilí a boj jednotlivců i široké veřejnosti o uhájení křehkých principů svobody, demokracie a nezávislosti ve 20. století.

Za nové národní kulturní památky v roce 2019 byly prohlášeny:

  1. Hrobka T. G. Masaryka v Lánech (symbol úsilí a boje o vznik samostatného Československa)
  2. Hlávkova studentská kolej v Praze (symbol úsilí studentů o uhájení svobody a demokracie proti německým okupantům 17. listopadu 1939, Jan Opletal)
  3. Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze (poslední útočiště parašutistů, účastníků Operace Anthropoid, po atentátu na Reinharda Heydricha v květnu 1942)
  4. Zámeček v Pardubičkách – Larischova vila (jeden z významných symbolů československého odboje, kde byli vězněni, vyslýcháni a popraveni obyvatelé obce Ležáky)
  5. Budova Československého rozhlasu v Praze (symbol boje proti okupantům v roce 1945 a 1968)
  6. Náhrobek Jana Palacha na Olšanských hřbitovech v Praze od sochaře Olbrama Zoubka (symbol Palachovy oběti 16. 1. 1969 po okupaci Československa v roce 1968)
  7. Náhrobek Jana Zajíce na hřbitově ve Vítkově od sochaře Olbrama Zoubka (symbol Zajícovy oběti 25. 2. 1969 po okupaci Československa v roce 1968)