Havel stále čeká na svého historika

Boj na Wikipedii kolem hesla Václav Havel nám v plné nahotě obnažuje problém spojený s nedostatečnou reflexí polistopadových a soudobých dějin obecně, kde si o nějakém nezávislém a objektivním pohledu můžeme nechat jenom zdát. Heslo padni komu padni by měla platit i pro českou historiografii.

Jan Kopal

Ideologický boj a účelové výklady pod taktovkou pražské kavárny kolem výročí 17. listopadu 1989 nám ukazují, že pohádky a legendy se vydávají za nezpochybnitelné pravdy. Nejhorší je, že se tyto slátaniny dostávají už i do osnov a učebnic pro základní školy, kde mohou napáchat velké škody na vrub našich dětí.

Opilec, kurevník a stoupenec humanitárního bombardování se líčí jako světec a mírutvůrce. To není vhodný vzor pro školní mládež. Fungovat může jedině jako odstrašující příklad.

Snad se už v této generaci najde historik (Husákův životopisec Michal Macháček by na to jistě profesně měl), který napíše monografii věnující se životu Václava Havla, kde se nebude zamlčovat jeho vztah k alkoholu, ženám, Stb, před a polistopadovým mafiím, amnestie v roce 1990, omluva sudetským Němcům, pochybná prezidentská volba v roce 1998, podíl na genocidě Srbů a další zvěrstva, na kterých se přímo a nepřímo podílel.