Konec jednoho mýtu

Havlistická a sluníčkářská svoloč o sobě ráda šíří dojem, že oni jsou ti mírumilovní stoupenci svobody, demokracie a názorové plurality a ti, kteří ve společnosti šíří pozitivní vlny a dobré vibrace. Nic však není vzdálenějšího pravdě. Dění 17. listopadu na Národní třídě je jasně usvědčuje ze lži a definitivně vyvrací tento neustále šířený mýtus.

Jan Kopal | foto: Ivana Haslingerová

Zuřivé nadávky a pokusy o fyzickou inzultaci ze strany havlistických uličních výborů, chuligánů a pouličních rváčů proti slušně a pokojně vystupujícímu Václavu Klausovi mladšímu a Ladislavu Jaklovi je zbavuje aureoly nevinně napadaných obětí. Obludné je, že jejich agresivitu a vulgaritu nezastavila ani přítomnost malého dítěte.

Je třeba zas a znovu nahlas říkat, že jsou to havlisté a jim oddaní presstituti, kteří neustále eskalují společenské napětí, organizují mediální štvanice a lynče, které přerůstají do podoby fyzických napadání. Volají po vyhazování lidí z práce a ze škol, a to pouze proto, že dotyční mají jiné politické přesvědčení a názory než oni. Je na místě poznamenat obligátní: NEJSOU JAKO ONI, jsou totiž MNOHEM, MNOHEM HORŠÍ!