Dycky Most?

Ještě nedávno se lidé bavili u laskavého seriálu České televize s propagandistickými prvky. Realita je ale mnohem méně idylická. V Chánově je nezvladatelný nepořádek a jeho obyvatelé dluží na nájemném skoro 50 milionů. Přitom nájem tamního třípokojového bytu činí třeba jen 1 000 korun…

Eva Hrindová

Situace se nijak nelepší, a to stát platí spoustu neziskovek, které mají pomáhat s integrací romské komunity. Špatné návyky komunit se prohlubují a prohlubují. Má tedy smysl podporovat tu armádu aktivistů, když evidentně nemají žádné výsledky? Nebylo by lepší z těch peněz přispívat městu Most na úklid?

V Chánově vidíte v praxi, jak dopadá pozitivní diskriminace. Romové se nijak netrápí tím, že bydlí prakticky zadarmo a považují to za standard. Když jim město nabídlo přestěhování do kontejnerových nových domů, odmítli. Nechtějí bydlet jako prasata. Argument, který se dá jen těžko pochopit – sami vyhazují odpadky z oken, demolují byty, které nejsou jejich a ani v nich neplatí nájemné a kladou si požadavky? Představitelé neziskovek plánují, že by město mělo postavit nové byty a tam Romy přestěhovat. Na základě čeho? Copak si lidé, kteří společnosti nic nepřináší, mohou klást neustálé naprosto nemístné požadavky?

Je mi Romů líto, protože pozitivní diskriminace je naprosto devastuje. Elitní členové jejich komunit si udělali zlatý důl z různých grantových programů a nejsou nijak motivovaní pracovat na zlepšení situace. Jediným jejich cílem je dostat další grant. Státní úředníci a politici na ministerstvech zase potřebují vykázat nějakou aktivitu, tak vymýšlí další dotační integrační programy. A kdo to nakonec odnese jsou samotní Romové, které systém stále více a více izoluje, protože je nijak nenutí se zapojit a pracovat. Dalším poraženým jsou místní samosprávy, které nemají šanci zběsilou integrační státní politiku porazit a nastolit ve svých obcích normální poměry.

Hloupí aktivisté, podpoření propagandou, dál nutí politiky a média mluvit o Romech naprosto nerealisticky. Nůžky mezi tím, co je třeba a tím, co ve skutečnosti škodí, se tak stále rozevírají. Romské etnikum se tak čím dál víc stává mezi lidmi neoblíbeným. Každá další kampaň o toleranci to jen zhoršuje. Protože to kampaň nezmění, to změní jedině samotní Romové. Až se začnou chovat jako běžní občané – začnou pracovat, platit za služby, které čerpají a přestanou obtěžovat své okolí. Až se přestanou vymlouvat na diskriminaci a začnou sami něco dělat, lidé ty aktivní a ochotné pracovat zase budou mít rádi.