Petr Robejšek: Názorově sjednocená společnost znamená diktaturu

HAMBURK – PRAHA | Politolog Petr Robejšek vysvětluje rozdíl mezi různorodou společností a rozdělenou společností. Přináší také svědectví o tom, že je pravděpodobné, že „správné názory“, jak je vyžadují některé politické a kulturní kruhy, jsou většině společnosti k ničemu. Varuje před příchodem diktátorských poměrů. Informuje světová zpravodajská agentura a rozhlasová stanice Sputnik, která je součástí mediální skupiny Rusko dnes.

Hitler a Merkel – Dvě nelidské zrůdy

Vlivný politolog dlouhodobě žijící v Německu Petr Robejšek publikoval na serveru Idnes text, v němž vysvětluje velké rozdíly mezi tím, co se některé politické a společenské kruhy snaží vnutit národu jako „správné“, a tím, co je pro národy ve skutečnosti užitečné.

Politolog hned na začátku předestírá, že „názorově sjednocená společnost už není demokracie, ale diktatura“.

Petr Robejšek

„Publicisté, editoři a také experti i profesoři se snaží ponořit národ do ozdravné lázně správných názorů a dobrých slov. Chtějí lidi přesvědčit, že pravda je jen to, co slyší od nich. Ale opakování téhož moc nepomůže. Do mojí generace bolševik hučel od rána do večera a stejně se z nás stali „reakcionáři“. A to tehdejší média neměla jinou konkurenci než rušený Hlas Ameriky, Svobodnou Evropu a samizdatové knížky,“ říká.

Robejšek nabízí jiné vysvětlení. Podle jeho názoru je možné, že „špatné názory“ jsou přesvědčivější než „správné myšlenky“. Lidé prý totiž v životě přejímají myšlenky, které jsou pro ně užitečné.

„Z toho by plynulo, že názory, které většina našich publicistů a vzdělanců považuje za správné, nemají pro zbytek společnosti valnou cenu, protože nepomáhají řešit její problémy,“ píše politolog a dodává: „Tohle podezření mám již dlouho. Ale přesto se skoro bojím říci, co by to znamenalo. Zaprvé, že dobrá slova z té dobré strany politického spektra nejsou dost dobrá. A zadruhé, že se kritici rozvracení společnosti od její většiny odštěpují sami, a to tím, že jí vnucují, co nepotřebuje.“

V případě slov o „rozdělené společnosti“ se prý může spíše jednat o různorodost společnosti. Různé názory jsou důsledkem rozmanitosti společnosti, myslí si Robejšek.

„Stěžovat si na nejednotnost společnosti je bláhové. Zaprvé proto, že žádná společnost nemůže být názorově sjednocená. Rozdílné názory jsou odrazem rozdílných zájmů. A zadruhé, protože není žádoucí, aby byla názorově sjednocená. Spor o správná řešení patří k demokracii, protože v ní lidé mohou – na rozdíl od diktatury – své zájmy svobodně uskutečňovat,“ napsal politolog, který obratem zmínil, že nejednotnost názorů je neoddělitelně spjatá s demokracií.

Podle jeho názoru ti, kteří chtějí názorově sjednocenou společnost, usilují o získání politické moci. Nechtějí se ale zdržovat náročným přesvědčováním většiny a podřizovat se mechanismům demokratické kontroly.

„Takže odstranění názorové nejednotnosti společnosti se rovná odstranění demokracie,“ tvrdí Petr Robejšek.

Ve svém textu na portálu tvrdí, že nositelé „správných“ názorů se snaží eliminovat jakékoli odchylky od svých postojů, aby mohli získat politickou moc.

„Názor o rozpolcené společnosti zastává poměrně malá skupina. Patří k ní intelektuálové obývající ostrůvky společenskovědních kateder, velká část pracovníků médií, mnozí státní úředníci a politici, aparátčíci neziskových organizací, politizující umělci a pár zbohatlých snobů, kteří se chtějí morálně odvázat. Aby snáze dosáhli svých cílů, musí se napřed vypořádat s tím, že většina společnosti o jejich myšlenky nestojí. Proto se snaží cenzurovat a znehodnocovat jiné postoje, které označí za kontroverzní, nedemokratické, nenávistné a rasistické. V takto vydezinfikovaném veřejném prostoru pak mohou rozšiřovat své vlastní názory a uskutečňovat své zájmy,“ dodal Petr Robejšek, jenž v závěru textu upozornil na to, že lidé pokoušející se sjednotit názor společnosti ve jménu zisku politické moci bez demokratické kontroly se kryjí za slovy o obraně demokracie.

„K demokracii patří rozdílné postoje stejně neoddělitelně, jako k diktatuře patří „sjednocená“ společnost,“ dodal politolog.

Český politolog žijící v Německu v minulosti upozorňoval na politický vývoj v Německu i celé Evropě díky tomu, že vlády se nevěnují prosazování národních zájmů. V této souvislosti poukázal na takzvané evropské hodnoty, které jsou prosazovatelné jen v případě, že státy a společnosti stojí na pevných hospodářských a sociálních fundamentech.

Ukázal na Německo, které se podle jeho názoru řítí do katastrofy ve jménu vlastních představ o těchto evropských hodnotách.