Padla facka na sále

Novinářka Petra Procházková napadla novináře ze Sputniku. Je zajímavé pozorovat reakce různých lidí. Nejvíc mě fascinují ti, kteří zpětně pro tu facku hledají ospravedlnění, aby i nadále mohli uctívat stejné bohy.

Eva Hrindová | foto: archív autorky

Vede mě to k zamyšlení – kdo si dnes zaslouží skutečnou úctu a respekt? Jen ti, kteří jsou schopni respektovat názory druhých.

Jen ti totiž dokážou být skutečnými obhájci demokracie. Nezapomínejme ale, že respektovat druhé neznamená s nimi souhlasit! Můžeme je i věcně kritizovat, ale nebudeme je zakazovat nebo je mlátit. Můžeme si z nich dokonce i dělat srandu, ale nikdy by neměla jít pod čáru, která ohraničuje lidskou důstojnost.

Kolik takových lidí okolo sebe vidíte? Žalostně málo. Mnozí ani doopravdy nechápou, co to respekt k názorům druhých znamená ve skutečnosti. Všechny ty „morální majáky“ naší současnosti jsou jen nevědomými nástroji propagandy, která velí likvidovat lidi s nesouhlasnými postoji.

Jak dnes bude třeba Tomáš Klus hájit facku adorované novinářky? Jak mu to bude pasovat do jeho naivních řečí o dialogu a vzájemném naslouchání? Co udělá? Bude onu facku hájit jako obranu slabé ženy před putinovským zlem? Nebo bude doma zpytovat svědomí a přemýšlet o tom, jestli náhodou svými aktivitami nepodporuje něco, co se vlastně demokracii příčí a s dialogem a nasloucháním to nemá moc společného? Tipuju tu první variantu. Mlčením k té facce ze sebe dělá kašpara, kterým asi ve skutečnosti doopravdy je.

Zajímalo by mě ale, co by onen bojovník za pravdu udělal, kdybych takovou facku já dala někomu, kdo o mně prokazatelně lže a uboze mě uráží – věřte, že bych měla z koho vybírat.

Ale na vysvětlenou – já takové věci nedělám a malé věci přecházím mlčením s nadhledem. Nicméně ty dvojí metry nás vedou k totalitě rychleji, než vybájené hrozby putinovského Ruska!

Reklama: