Vědci zjistili, jak si mozek pamatuje slova

MOSKVA | Vědci z Moskevské státní psychologicko-pedagogické univerzity (MSPPU) prozkoumali mechanismy uchovávání smyslu sloves v paměti. Podle slov vědců výsledky tohoto výzkumu ovlivní terapii poruch artikulace. Studie byla zveřejněna v časopise Human Brain Mapping.

Ilustrační snímek lidského mozku

Podle nynějších hodnocení uchovává člověk v paměti průměrně několik desítek tisíc slov, ale nehledě na to v každodenním životě potřebujeme pouhých několik set milisekund, abychom vyhledali v tomto „slovníku“ potřebné slovo, informuje světová zpravodajská agentura a rozhlasová stanice Sputnik, která je součástí mediální skupiny Rusko dnes.

Po dlouhou dobu se mělo za to, že řečový systém je izolován od jiných funkcí psychiky. Jak však tvrdí odborníci, v poslední době nabývá popularitu princip tzv. „ztělesněného poznání“ (embodied cognition).

Podle něho se na práci se smyslem slov podílejí stejné zóny mozku, které odpovídají za patřičné akce: smysl slovesa „běžet“ se uchovává v úseku, který řídí pohyb nohou, a smysl přídavného jména „žlutý“ – v úseku, díky němuž rozlišujeme barvy.

Aby tuto hypotézu ověřili, použili vědci magnetoencefalografie (MEG), která měří slabá magnetická pole vznikající díky elektrické aktivitě mozku. MEG může měřit aktivitu určitého úseku mozkové kůry s přesností na milisekundu, což umožňuje zjistit, jestli odpovídá vzruch vyvolání smyslu z paměti, nebo jen představě pojmenované aktivity.

„Prosili jsme dobrovolníky, aby si vymysleli vhodná slovesa pro podstatná jména. V polovině případů to bylo snadné, jako například ve dvojici „slunce – svítit“, a v druhé polovině to bylo složitější. Co dělá například parapet? Byla zjištěna aktivace motorické kůry v časovém intervalu, který odpovídá době vybavení v paměti smyslu slovesa. Když bylo těžké si vymyslet sloveso, byla motorická aktivace silnější, což potvrzuje naši hypotézu,“ řekla laborantka střediska MEG MSPPU Anna Pavlova.

Podle slov autorů studie znalost toho, jak překonává zdravý mozek podobné těžkosti, je klíčem k pochopení a léčení celé řady patologických stavů, například Brocovy afasie.

Brocovy afasie je obtížnost vybavení si v paměti slov hlavním symptomem. Existuje efektivní terapie této choroby, která není ale účinná pro všechny pacienty. Výzkumníci z MSPPU hodlají zjistit, jestli se dá podle výsledků MEG mozku při generaci sloves předpovědět účinnost této terapie.

Reklama: