Slavnostní ceremoniál spuštění plynovodu Síla Sibiře za účasti Vladimira Vladimiroviče Putina a Si Ťin-pchinga přes telemost

MOSKVA – PEKING | Ruská federace a Čínská lidová republika v pondělí 2. prosince spustily plynovod Síla Sibiře. Před týdnem tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Sergejevič Peskov sdělil, že ruský prezident Vladimir Vladimirovič Putin a předseda ČLR Si Ťin-pching 2. prosince plánují jednání na dálku, během kterého spustí plynovod Síla Sibiře. Informuje světová zpravodajská agentura a rozhlasová stanice Sputnik, která je součástí mediální skupiny Rusko dnes.

Ruský prezident a čínský předseda v pondělí spustili plynovod Síla Sibiře. V pondělí byl spuštěn asi 2 200kilometrový úsek od nalezište Čajandinskoje v Jakutsku do ruského Blagoveščensku na hranici s Čínou. Druhá etapa předpokládá spuštění úseku o délce asi 800 kilometrů od naleziště Kovytkynskoje k nalezišti Čajandinskoje. Celková délka plynovodu tedy bude asi 3 000 kilometrů. Produktivita vývozu bude 38 miliard kubických metrů plynu za rok.

„Povoluji (otevření kohoutku),“ řekl Vladimir Vladimirovič Putin při slavnostním zahájení. „Pojďme,“ souhlasil Si Ťin-pching.

Spuštění plynovodu Síla Sibiře je začátkem nové etapy rusko-čínských vztahů a příkladem hluboké integrace a vzájemně výhodné spolupráce Moskvy a Pekingu, prohlásil předseda ČLR Si Ťin-pching během telemostu při spuštění plynovodu.

„Východní linka rusko-čínského plynovodu je symbolický projekt dvoustranné energetické spolupráce, je to příklad hluboké integrace a vzájemně výhodné spolupráce našich zemí,“ řekl Si Ťin-pching.„Provoz plynovodu je začátek nové etapy naší spolupráce,“ zdůraznil.

Délka plynovodu Síla Sibiře činí přes 2,2 tisíce kilometrů, průměr má 1 420 milimetrů. Trasa plynovodu prochází v extrémních přírodních klimatických podmínkách, přes bažiny, hory, seizmicky aktivní území, přes místa s permafrostem a skalnatou horninou. Absolutní minimální teploty vzduchu na území Síly Sibiře činí od 62 stupňů pod nulou v Republice Sacha (Jakutsko) do 41 stupňů pod nulou v Amurské oblasti.

Plyn bude dopravován z Irkutského a Jakutského plynového ložiska ruským odběratelům na Dálném východě a také exportován do Číny.

Plynovod Síla Sibiře

Gazprom a čínská společnost CNPC podepsaly v květnu 2014 smlouvu na dodávky ruského plynu do Číny východní linkou. Smlouva byla uzavřena na dobu 30 let a stanovuje dodávky Číně 38 miliard kubíků ruského plynu ročně plynovodem Síla Sibiře. Koncem října ukončil Gazprom zaplnění plynovodu Síla Sibiře plynem. Linka je připravena na zahájení dodávek plynu do Číny.

Ke spuštění plynovodu tak dojde s předstihem. Jeho spuštění se původně plánovalo na 20. prosince. V roce 2020 se plánuje do Číny dodat 5 miliard metrů krychlových plynu a v dalším roce export bude činit 10 miliard krychlových. Mezi roky 2022 a 2023 dojde k nárůstu na plánovanou kapacitu.

Jak budou Rusko a Čína těžit ze Síly Sibiře?

  • Hlavní část plynu bude pokrývat potřeby Číny, které každoročně rostou kvůli průmyslové spotřebě energie v důsledku přechodu od využívání uhlí k zemnímu plynu, který má být šetrnější ke klimatu v zemi.
  • Rusko může využívat plyn ze Síly Sibiře k posílení svých pozic na globálním trhu zkapalněného zemního plynu (LNG). Ruské společnosti v současné době staví nový závod na LNG ve Vladivostoku, ten může využívat zemní plyn čerpaný novým plynovodem. Očekává se, že vyrobený LNG bude exportován do zemí asijsko-pacifického regionu.
  • Nový plynovod bude také spojovat dvě vzdálená ruská plynová naleziště – Čajandinskoje a Kovytkynskoje, které jsou největší na východě země, a dodávat plyn pro konečné spotřebitele. Zisky z prodeje plynu by mohly financovat rozvoj nových plynových polí v Rusku.
  • Plyn dodávaný z těchto polí bude používán dvěma petrochemickými závody v ruském Přímořském kraji a Amurské oblasti. Očekává se, že tímto způsobem se posílí hospodářství sousedních měst i ruských regionů celkově.
  • Jeden z těchto závodů ve městě Svobodnyj v Amurské oblasti bude používat až 42 miliard metrů krychlových plynu ze Síly Sibiře k výrobě různých derivátů, jako jsou helium, etan, propan, butan, pentan a hexan. Tyto plyny mohou být použity v mnoha oblastech, včetně průzkumu vesmíru, jaderné energie, základních vědeckých výzkumů, výroby různých zařízení a medicíny.