Cenzura vs. svoboda slova

V roce 1968 skupina 99 pragováků řízená nějakým stranickým tajemníkem poslala udavačský dopis do Moskvy, aby se zasáhlo proti pravicovým revizionistům a ohrožení vývoje v republice. Nyní uběhlo pár desítek let a zaznamenal jsem, že skupina 7 poslanců píše podobný dopis, tentokrát do Kongresu USA, kde víceméně obsahem je výzva k tomu, aby se zamezilo nějakému špatnému vývoji a začal se cenzurovat internet, sociální sítě a tak všelijak podobně.

My se samozřejmě můžeme bavit o tom, jestli ta analogie k 99 pragovákům je přesná, jestli není přesnější Koniáš s pálením knih, ale stejně je to namístě.

Ve Sněmovně leží náš návrh, který podepsalo 35 poslanců z 8 poslaneckých klubů, který právě nějakým způsobem se touto situací snaží zabývat a snaží se hájit tu stranu politickou, která se jmenuje svoboda slova a demokracie. Takže já bych chtěl vyzvat Sněmovnu, abychom se skutečně o tom začali vážně bavit a rozhodli jsme, zda jsem na straně svobody slova, demokracie pro všechny, anebo jsme na straně cenzury, udavačů a různých komisí. Já nikterak nebazíruji na tom, že musí být přijat ten náš zákon v té stávající podobě, jak tam je, jistě se dokáže pozměňovacími návrhy i vylepšit, aby získával průřezovou shodu. Ale jde o vážnou věc, daleko vážnější než řada – tady průkazky a stejnokroje pro nějaké ty průvodce, a co tady běžně projednáváme.

To, že by se někdo pasoval do role, že vznikne nějaký orgán, který bude rozhodovat, co je informace a co je dezinformace, je velice nebezpečná věc, protože ta hranice je velice tenká. Jeden z těch signatářů toho dopisu, pan Žáček, tady ve Sněmovně na mikrofon nedávno řekl, že řádění banderovců je sovětská propaganda. No a pak je samozřejmě velice důležité, jestli v tom orgánu, který rozhoduje, co je pravda a co není, bude třeba ten (nesroz.) starosta, pak to bude v pořádku vyjádření, anebo jestli to budou ty desítky tisíc obětí toho řádění. Čili ta hranice je velice tenká a já bych skutečně nerad, aby Česká republika měla nějaké takovéto orgány, napomáhala celosvětovému hnutí, které se snaží cenzurovat a některá vyjádření zakazovat.

Abych uvedl méně drastický příklad, tak tady minule vznikla hádka, a myslím, že pan předseda Výborný v dobré víře se snažil naznačit, že strana lidová se stará o bezdomovce, a v tom zápalu boje řekl, že tam, kde oni vládnou, že v těch městech nejsou. No tak tady si na tom smlsl pak pan Okamura, protože mu dal příklad hlavního města Prahy, kde vládnou. No a co, tak se vedla veřejná diskuse, každý si nějak obhájil to svoje. Ale až zase bude orgán a komise, která bude rozhodovat, kdo tedy dezinformoval, kdo nedezinformoval, kdo má být zticha, tak jsme těm totalitním společnostem daleko blíže. Chci zkrátka říct, že svoboda slova je základ demokracie, svoboda slova pro všechny. A ten základní princip je asi tento: já nesouhlasím takřka se vším, co říkáte, ale vždy budu hájit vaše právo to říkat.