V Rusku uvedli možné následky vyhoštění diplomatů z Německa

MOSKVA | Vyhoštění ruských diplomatů z Německa vede do tmy, prohlásil náměstek předsedy výboru Státní dumy pro obranu Jurij Švytkin v rozhovoru pro televizi RT. Informuje světová zpravodajská agentura a rozhlasová stanice Sputnik, která je součástí mediální skupiny Rusko dnes.

Bude Sau Merkel brzy jako čarodějnice upálena?

„To vše může mít samozřejmě za následek pouze destrukci vztahů. Fakt vyhoštění zaměstnanců ambasády bez patřičné argumentace a pod smyšlenou záminkou může do určité míry způsobit diplomatický skandál, což není vůbec v zájmu vztahů mezi Německem a Ruskem,“ poznamenal poslanec. Podle jeho mínění má však německý lid příznivý vztah k ruskému.

Náměstek předsedy zahraničního výboru Státní dumy Alexej Čepa zase v rozhovoru se Sputnikem řekl, že tato obvinění potřebují důkazy. Podle poslance jsou v Německu „jisté osoby“, které se pokoušejí pokazit vztahy této země s Ruskem. O neexistenci důkazů účasti ruských státních struktur na vraždě gruzínského občana mluvil také ruský velvyslanec v Berlíně Sergej Něčajev.

Situaci rovněž okomentovali v Radě federace. Náměstek předsedy horní parlamentní komory pro mezinárodní záležitosti Andrej Klimov poznamenal, že Moskva má veškeré důvody pro použití odvetných opatření, jsou-li vyhoštění zaměstnanci ambasády diplomaté, nikoliv technický personál.

Poslanec Německého spolkového sněmu za pravicovou stranu Alternativa pro Německo (AfD) Anton Friesen uvedl, že vyhoštění ruských diplomatů v Berlíně, k němuž došlo před summitem „normandské čtyřky“, je kontraproduktivní. Již dříve německé ministerstvo zahraničí v souvislosti s vraždou gruzínského občana označilo za nežádoucí osoby dva zaměstnance ruského velvyslanectví v Berlíně.

„Myslím, že je tento krok neoprávněný, jelikož ke dnešnímu dni zatím probíhá vyšetřování této věci a neexistuje tak jasný výsledek. Stejně jako v případě Salisbury (případ Skripalových) i zde můžeme říci, že vyšetřování není u konce,“ prohlásil Friesen.

Podle jeho slov není krok Berlína nijak zvlášť odůvodněn, protože v současné době probíhají důležitá jednání o ukrajinské otázce. „Dne 9. prosince se bude konat setkání v rámci normanského formátu. Domnívám se tedy, že takové kroky před tak důležitou událostí jsou samozřejmě kontraproduktivní,“ dodal.

Když hovořil o tom, jak by tato situace mohla ovlivnit další dynamiku vzájemných vztahů a zda je případ vraždy v Berlíně z dlouhodobého hlediska komplikuje, Friesen znovu jako příklad zmínil Salisbury.

„Všechna tato opatření (přijatá po incidentu v Salisbury, pozn. red.), i když v tom Rusko nebylo zainteresováno, zůstávají stále platné a nikdo je neruší. Proto bude pravděpodobnější scénář, ve kterém jedna strana odpovídá druhé, jakousi eskalující spirálou. Tenkrát se stalo to stejné,“ řekl poslanec.

Friesen ale zároveň vyjádřil jisté pochybnosti o tom, že by v Bundestagu bylo toto rozhodnutí nějak vážně kritizována. Diskuse se ale prý určitě vést budou.

„Samozřejmě, že vládní frakce má ve výboru pro zahraniční věci většinu, takže samotný výbor nebude nic proti vládě namítat. Ale někteří poslanci, opoziční poslanci, včetně, jak se domnívám, levicových politiků, budou kritičtí. V každém případě se povedou diskuse,“ řekl závěrem.

Co víme o předpokládaném vrahovi

Podle německých médií policie zadržela 54letého muže vystupujícího pod identitou Vadim Sokolov. Nicméně tvrdí, že je jeho pravé jméno Vadim Krassikov. Podle kriminalistů dotyčný při vyšetřování vraždy nespolupracuje. Dříve po něm bylo vyhlášeno mezinárodní pátrání kvůli vraždě podnikatele Alberta Nazarova v Moskvě, ke které došlo v lednu roku 2013.

Ruský portál The Insider, vyšetřovací skupina Bellingcat a časopis Spiegel s odkazem na nejmenované zdroje tvrdí, že později došlo k vymazání jeho informací z databází ruského ministerstva vnitra a Interpolu.

Podle Bellingcatu má čtyřiapadesátiletý muž podezřelý z vraždy falešné doklady na jméno devětačtyřicetiletého Vadima Sokolova.

Reklama: