Francouzi čím dál méně důvěřují politice prezidenta Macrona

Ve Francii už déle než rok protestují její občané za lepší sociální zabezpečení. Tyto protesty zahájilo tzv. hnutí žlutých vest, ke kterým se postupně přidávali další zástupci odborových svazů hájící požadavky pracujících a koncem minulého měsíce vyjádřili svou nespokojenost s politikou Emmanuela Macrona též zemědělci.

Radek Rozvoral

Pro hnutí SPD jsou občané naší republiky vždy na prvním místě, což potvrzují i námi navrhované zákony předkládané v Poslanecké sněmovně, pomocí kterých by se mohli občané svobodně a demokraticky vyjádřit k politickým otázkám ve vztahu k naší republice (zákon o referendu). V zájmu občanů, kterým není lhostejné, jak je nakládáno s penězi ze státní kasy, jsme připravili zákon o majetku České republiky, což je zákon o hmotné odpovědnosti všech, kteří hospodaří s veřejnými penězi a majetkem. Ten prošel v PS závěrečným třetím čtením, nyní postupuje do Senátu a poté k podpisu prezidentovi. Připravujeme zákony podporující rodiny, seniory a v tomto výčtu bychom mohli pokračovat. Víme, že občané všechny aktivity vedené v jejich zájmu oceňují, což je pro každou politickou stranu či hnutí nejlepší vizitkou zúročenou ve volbách. Pevně věříme, že tyto naše aktivity občané ocení při krajských volbách v příštím roce a parlamentních volbách v roce 2021.

Nyní připomenu, jak vnímají samotní Francouzi politiku, kterou v „jejich zájmu“ prosazuje prezident Emmanuel Macron, který se nyní pasuje i na nejvyššího politického představitele Evropské unie. Jak je vidět z jeho postojů a jednání, tak je jeho prioritou EU a samotní Francouzi jsou pro něj až na „druhém místě“. Položme si otázku, zda je Francie, kterou lídři Evropské unie prosazují spolu s Německem jako jednu z nejvyspělejších zemí EU, pro naše občany vzorem. Zde zmíním tři příklady, aby si každý mohl udělat svůj názor.

Jako první uvedu protesty žlutých vest, které se poprvé uskutečnily o víkendu 17. a 18. listopadu 2018, kdy nespokojenost demonstrantů tehdy vyvolalo ohlášené zvýšení cen paliv. Tento impuls odstartoval celonárodní demonstrace, kdy v následujících měsících protestovaly tisíce Francouzů proti sociální nespravedlnosti a reformám prezidenta Emmanuelu Macrona. Zejména v Paříži se opakovaně odehrávaly násilné střety demonstrantů s policií. Tyto nepokoje ani po více jak roce neskončily. Akce žlutých vest si dosud vyžádaly několik lidských životů a bylo při nich zraněno téměř 50.000 lidí. Více jak 12.000 lidí bylo zatčeno a z nich asi 2.000 odsouzeno. Podle francouzského statistického úřadu protesty způsobily Francii velké finanční ztráty, kdy francouzská ekonomika přišla kvůli demonstracím žlutých vest v přepočtu okolo 100 miliard korun.

Jako druhý příklad uvedu situaci z posledního listopadového týdne tohoto roku, kdy zemědělci v Paříži zablokovali třídu Champs-Élysées, ve snaze upozornit na problémy v jejich odvětví. Hesla na transparentech demonstrantů uváděla, že vláda přehlíží potřeby zemědělců a venkovského obyvatelstva.

Třetím příkladem je situace s nelegálními imigranty, kteří do Francie stále přichází a které nemají příslušné státní orgány pod kontrolou. Mnoho z těchto imigrantů žije přímo v ulicích francouzských metropolií, a to od propuknutí migrační krize v roce 2015. Podle francouzské tiskové agentury AFP proběhl v posledním listopadovém týdnu tohoto roku již šedesátý zásah proti imigrantům, kteří si zřizují nelegální příbytky v předměstských částech Paříže. Tyto zásahy ale nic moc neřeší a imigranti se zde dopouštějí celé řady protiprávních jednání a místní občané se zde již necítí dobře.

Hnutí SPD dělá politiku ku prospěchu našich občanů, a to je pro nás priorita. To, jak vnímají současnou politiku Emmanuela Macrona samotní Francouzi, se určitě projeví v nadcházejících volbách do parlamentu a do regionálních, kantonských a obecních zastupitelstev.