Političtí kutilové a diletanti

Uskutečňování zahraniční politiky ve strukturách českého státu je v poslední době naprosto chaotické. Přestože se nejvyšší ústavní činitelé vcelku pravidelně scházejí, aby si pro tuto oblast sjednotili noty, jeden často říká hot a druhý čehý. Zdá se, jakoby některým politikům dělalo dobře po těle, že mohou torpédovat konstruktivní úsilí jiných politiků. Vrcholné představení v tomto směru předvádí vedení pražské radnice.

Jiří Paroubek | reprofoto z mediální žumpy ČT24

Místo toho, aby se chlapci a děvčata z pražské městské rady zabývali věcmi, které Pražany skutečně trápí, pouštějí se do exkurzí v oblasti zahraniční politiky, které vůbec nerozumí. Zásada jedné Číny, kterou se řídí česká zahraniční politika, jim nic neříká. Prostě nemají zájem, ani chuť se řídit nějakými pravidly, se kterými možná vnitřně nesouhlasí a nedokážou respektovat stanovené principy zahraniční politiky státu.

To, jaké to přinese komplikace českým firmám na čínském trhu, je vlastně nezajímá. Že to může přiškrtit vynikající příliv čínských turistů do země, je také nezajímá, protože se diletantsky domnívají (a také to říkají), že turistů v Praze je tak nějak moc. Tedy zvláště těch čínských, kteří shodou okolností hodně utrácejí v pražské obchodní síti.

Pražská městská rada je skutečně klubem politických kutilů. Tito lidé zjevně nejsou schopni stanovit nějakou koncepci práce. Nejsou schopni se soustředit na důležité věci a oddělit důležité od méně důležitého a nedůležitého. Pokud Pražané za nejdůležitější prioritu považují především dokončení velkého i vnitřního městského okruhu, nedělají žádné kroky k tomu, aby například u městského okruhu došlo k nějakému progresu.

Když premiér Babiš nabídl, že je ochoten spolu s vládou zafinancovat metodou PPP dokončení výstavby městského okruhu, pražský primátor se k tomuto návrhu chová zcela netečně. Je pravda, že premiér chtěl jako kompenzaci od primátora za toto angažmá státu při dokončení vnitřního okruhu Prahy pozemky na výstavbu vládní čtvrti v Letňanech. Tato premiérem navržená výměna není přitom pro město vůbec nevýhodná. Město samo zatím neví, co s těmito pozemky udělat a mít dofinancovaný vnitřní městský okruh za cca 60 mld. Kč by bylo darem z nebes.

Nyní už se členové městské rady hádají na veřejnosti v přímém přenosu. Sami si vyrobí problém a pak se veřejně pohádají. Místo dokončení městského okruhu anebo koncepce výstavby trasy D metra anebo opravy stávajících a výstavby nových mostů ale řeší, zda mohou či nemohou zveřejnit audit o střetu zájmů premiéra . Přitom je to dost jednoduché. Na stránky magistrátu mohli pražští radní umístit audit zveřejněný Deníkem N a celá věc by byla vyřešena bez hádek. Nedávno se zase radní hádali kolem superkomplikovaného systému financování výstavby družstevních bytů v Praze.

Čím dál více je zřejmější, že tito lidé nebudou schopni v tomto volebním období žádnou velkou novou investiční akci v Praze uskutečnit. Prostě je to skupina lidí, která nemá zkušenosti, ani potřebné znalosti, ale ani řídící schopnosti, včetně schopnosti vybrat si spolupracovníky v aparátu, kteří by „to“ dokázali vyřešit jejich neschopnosti navzdory. A tak pražský primátor přijímá návštěvu jakéhosi „premiéra“ Tibetu…. Pražská rada dělá vše pro to, aby urazila Čínu a Číňany hloupým lpěním na úpravě jedné věty partnerské smlouvy mezi Prahou a Pekingem, jež v zásadě vyjadřuje jeden z principů české zahraniční politiky vůči Číně.

Teď ovšem chtějí pražští radní korunovat svůj výkon. V lednu se chystají uzavřít partnerskou smlouvu s Tchaj-pejem, tedy s hlavním městem Tchaj-wanu, který Čína bere jako svou odštěpeneckou provincii. Prostě tato skupina lidí, která sama sebe považuje za výkvět demokracie, dělá vše pro to, aby zdestruovala pozitivní úsilí prezidenta a vlády, pokud jde o vztahy s Čínou.

Do toho ještě přichází vlastní iniciativa předsedy Senátu Kubery, tedy formálně druhého nejvyššího ústavního činitele v zemi, který se rozhodl navštívit Tchaj-pej. A to vše v situaci, kdy na Tchaj-wan prostě na této úrovni ústavního činitele nikdo ze států Západu včetně USA a Japonska nejezdí. To, že Tchaj-wan u nás investuje velmi slušné peníze je dobře. Tyto své investice nepodmiňuje politicky. A ví, proč to dělá.

Tchaj-wanské firmy na tom slušně vydělávají. Ostatně mnohonásobně více vydělávají tchaj-wanské firmy v pevninské Číně. Prostě předseda Senátu se chová jako zahraničně politický kutil. Je dobře, že se proti jeho cestě na Tchaj-wan ohradili jak prezident, tak premiér.

Zvláštní poznámku si zasluhuje ministr zahraničních věci Petříček. Ten je jen jakýmsi mluvčím aparátu ministerstva zahraničí, který až na výjimky reprezentuje názory pražské kavárny. Je potřeba říci, že lidé jako je Petříček či Poche by se nejlépe názorově cítili mezi lidmi z TOP 09. Jinak řečeno, v názorové rovině mezi Petříčkem a Schwarzenbergem žádný velký rozdíl není.

Zvláštní kapitolu si zasluhují vztahy s Ruskem. Česko respektuje sankce vyhlášené Evropskou unií vůči Rusku. To ve svých důsledcích přineslo velké komplikace především českým firmám se skutečně českým kapitálem, které v Rusku ztratily svá vvýznamná odbytiště. A pak přijde trumbera, starosta jakési městské části a začne provádět svůj výklad dějin. Prahu prý osvobodili vlasovci, a to navzdory maršálu Koněvovi a jeho jednotkám, a tak se jim musí postavit v Praze pomník. A nejlépe pak ze soukromých zdrojů ještě k pomníku přidělat v Řeporyjích také nějaké muzeum vlasovců. Prostě jeden šílený nápad stíhá ještě šílenější.

Starosta je exponentem, ba přímo členem ODS. ODS v tomto roce na základě jednoho nevhodného výroku vyloučila ze strany svého nejpopulárnějšího politika. V tomto případě vůči starostovi, který se chová, mírně řečeno, výstředně, předseda Fiala není schopen říci ani slovo. Zřejmě proto, že s jeho slovy souhlasí. Pan předseda Fiala by se měl projet po komunikacích a po náměstí v Řeporyjích, tedy v městské části, kde pan starosta slouží lidu. Zdevastované vozovky, chodníky, na kterých si můžete zlomit nohu, či jinak ublížit…

Ale pan starosta zasahuje do galaxiální politiky. Problém významné části pražských komunálních politiků je ideová předpojatost, hérostratovský komplex a neschopnost konstruktivní práce pro město či městkou část. Co jim ale chybí ve znalostech, erudici a realizační schopnosti, to nahrazují mimořádným marketingovým nasazením. Až se bude naplňovat toto volební období pražských komunálních politiků, zcela nepochybně se jim podaří zkomplikovat vztahy Česka v Rusku i v Číně. Obávám se, že se jim na druhé straně nepodaří uskutečnit nějaké opravdu významné investiční akce. A starostovi Řeporyjí se nepodaří významněji zlepšit kvalitu vozovek a chodníků v jeho městské části.

Představitelé Francie a Německa, i když o tom nemluví příliš nahlas, si uvědomují význam dobrých vztahů s Ruskem. Je nepochybně konkurentem, ale také partnerem EU. Pokud jde o Čínu, největší země západní Evropy, tedy Německo, Británie, Francie a Itálie budují dlouhodobě a promyšleně velmi dobré hospodářské vztahy právě s Čínou. Pokud jim vlastní hloupostí, respektive, bezmeznou neukázněností a neseriózností určité části českých politiků vyklidíme v Číně prostor, zaujmou jej místo českých firem firmy z jiných zemí.

Možná, že to nebudou firmy ze Spojených států, ale zcela nepochybně to mohou být firmy z výše jmenovaných zemí západní Evropy anebo z Japonska. V závěru chci ještě dodat jednu věc. Nemyslím si, že velký bratr z USA pochválí ty české politiky, kteří si svými útoky na Čínu anebo na Rusko chtějí udělat u něj oko. Možná, že to je užitečné pro jejich politické kariéry, ale České republice a jejím občanům to neprospěje.