Narozených meziročně mírně ubylo

Během prvních tří čtvrtletí letošního roku vzrostl počet obyvatel České republiky o 31,4 tisíce na 10,68 milionu. Většinu přírůstku zajistila zahraniční migrace. Počet živě narozených dětí i počet zemřelých meziročně mírně poklesl. Méně bylo letos také sňatků.

Ilustrační foto: pxhere.com

Podle předběžné statistické bilance se počet obyvatel České republiky od počátku ledna do konce září navýšil o 31,4 tisíce na 10,68 milionu. O 95 % přírůstku se postarala zahraniční migrace, když počet přistěhovalých převýšil počet vystěhovalých o 29,9 tisíc osob. Přirozená měna zajistila nárůst o dalších 1,5 tisíce obyvatel.

Během prvních tří čtvrtletí se podle předběžných údajů živě narodilo 85,2 tisíce dětí, o 2,0 tisíce méně než ve stejném období roku 2018. Meziročně méně dětí porodily ženy všech rodinných stavů. Počet dětí narozených mimo manželství byl ve srovnání s loňským prvním až třetím čtvrtletím o tři procenta nižší, počet dětí narozených v manželství o dvě procenta nižší. Podíl dětí narozených mimo manželství dosáhl 48,2 %. Téměř polovina dětí, 40,6 tisíce, byla prvorozených, 32,4 tisíce dětí bylo druhorozených a u 12,2 tisíce dětí šlo o třetí či další živě narozené dítě matky. Ženy ve věku 28 až 32 let představovaly více jak třetinu rodiček, nejvíce dětí porodily ženy ve věku 30 let.

V období měsíců leden až září podle předběžných údajů zemřelo 83,7 tisíce obyvatel Česka, o 1,5 tisíce méně než v témže období předchozího roku. Zatím nejvyšší byl letos měsíční počet zemřelých v lednu (10,4 tisíce) a nejnižší v září (8,6 tisíce). Mezi zemřelými bylo o 1,8 tisíce více mužů než žen (42,8 tisíce vs. 41,0 tisíce). Před dosažením jednoho roku věku zemřelo 212 dětí, resp. 25 z deseti tisíc živě narozených. Průměrně bylo zemřelým mužům 72,8 let a zemřelým ženám 79,7 let.

V prvních devíti měsících letošního roku bylo podle předběžných údajů uzavřeno 47,1 tisíce manželství, o 1 650 méně než ve stejném období roku 2018. Nejvíce sňatků, 10,8 tisíce, se uskutečnilo v průběhu měsíce června, stejně jako v přechozím roce. Převaha června nad ostatními měsíci byla ale letos vyšší. V měsíci srpnu, který se umístil na druhém místě, bylo sňatků téměř o dva tisíce méně než v červnu (9,0 tisíce), zatímco loni byl početní rozdíl dvou nejsilnějších měsíců jen 79. Tři čtvrtiny ženichů i nevěst vstupovaly do manželství poprvé. Průměrný věk ženicha byl o tři roky vyšší než průměrný věk nevěsty (36,4 vs. 33,5 let). Z pohledu pětiletých věkových skupin snoubenců byly mezi nevěstami nejpočetnější 25–29leté, zatímco mezi ženichy mírně převažovali 30–34letí.

Podle dosud dostupných údajů bylo do konce září rozvedeno 17,6 tisíce manželství, stejně jako v daném období o rok dříve. V 60 % rozvedených manželství žily nezletilé děti, naopak 40 % rozvodů se nezletilých dětí nedotýkalo. Téměř čtvrtina rozvedených byla ve věku 40–44 let, další pětina rozvedených byla u mužů ve věku 45–49 let a u žen ve věku 35–39 let. Pětina rozvodů ukončila manželství trvající 5 až 9 let, téměř shodné zastoupení (19%) měly také rozvody po 10–14 letech manželství a do 5 let od uzavření manželství.

Zahraničním stěhováním vzrostl počet obyvatel České republiky během prvního až třetího čtvrtletí o 29,9 tisíce osob. Hodnota salda byla meziročně vyšší o 2,2 tisíce, přičemž meziročně zesílily oba proudy stěhování. Ze zahraničí se do České republiky přistěhovalo 49,2 tisíce osob, naopak 19,3 tisíce osob se z ČR vystěhovalo. Občané Ukrajiny nadále dominovali jak mezi přistěhovalými, tak vystěhovalými, připadlo jim i nejvyšší saldo stěhování (13,1 tisíce). Druhé nejvyšší bylo saldo s občany Slovenska (3,2 tisíce). Na dalších místech bylo saldo občanů Rumunska (1,5 tisíce) a Ruska (1,4 tisíce). Bilance zahraničního stěhování českých občanů byla záporná (-1,3 tisíce).