Nedělní chvilka poezie Miroslava Macka – tentokrát s Ernestinou Northover

Ernestine Northover (1943), Angličanka, která o sobě prozrazuje: „Jsem květinářka, která vytváří květinová aranžmá převážně pro křty, svatby i pohřby. Dvě kytice jsem dokonce vázala pro královnu Alžbětu, což pro mne byla velká pocta.

Miroslav Macek

Mám dvě děti a dvě vnoučata, maluji a kreslím, učím se japonsky a vytvářím tapisérie. Miluji knížky, zvláště historickou literaturu, hudbu, a to převážně jazz a také fotografuji – jedna z mých dcer je portrétní fotografka. Ráda si povídám s lidmi a život beru vždy z té veselejší stránky. Miluji přírodu a krásné věci, a ačkoliv se nepokládám za básnířku, snažím se ve své poezii zachytit všední radosti každodenního života“.

Z její docela rozsáhlé poezie čítající několik set básní, jsem si pro vás dovolil vybrat a přeložit báseň „Family Christmas“…

Rodinné Vánoce

Ernestine Northover

Teta, sedíc u krbu, nám vypravuje jako vždycky,
co se stalo o Vánocích, záhy potom, co se vdala,
vypráví to každoročně, takže nikdo
neposlouchá.

Strýček zase na pohovce vzdálen světu
pochrupává.

Matka, která připravila jako vloni
všechno sama,
zívá,

kdežto děda vleže sestavuje pracně lego,
zatímco se Eda mračí,
neboť je to
jeho dárek.

Jenda bliká diskosvětly,
ozařuje celou místnost,
otcovi je z toho špatně,
neboť ještě navíc k tomu,
přejedl se čokolády.

Babička, ta zase plete,
jako vždycky o Vánocích,
léta plete dlouhou šálu,
válka pro ni neskončila,
poslat na frontu ji hodlá.

Kočka na klíně jí přede
nevadí jí ani trochu, jehlice že kmitají se
nebezpečně před očima.

Zuzka televizi pouští,
muzikál je na programu,
nahlas zpívá spolu s herci
příliš pronikavým hlasem.

„Krocan byl fajn, praví teta,“
„Já se přejed,“ na to děda,“
„To máš z toho, že sis přidal“, babička dí vyčítavě,
„je to jenom tvoje chyba.“

Matka s úsměvem se táže:
„Nedal by si někdo koláč?“

Reklama: