Nedělní chvilka poezie Miroslava Macka – tentokrát s Théophilem Gautierem a také se mnou

Théophile Gautier (1811 – 1872) byl francouzský básník, prozaik a esejista, ač začínal jako malíř. Náležel zprvu k bouřlivákům hnutí „Mladá Francie“, ale postupně se přiklonil k zásadě „umění pro umění“ a ke kultu formy. Jeho básně jsou dnes téměř zapomenuty, jeden z jeho sonetů mi ale posloužil námětem a výrazem „líná kráska“ k napsání sonetu vlastního…

Petra Macková | repro: FB MM

Sonet

(volně dle Théophila Gautiera)

Když vyznávám ti svoji čistou lásku,
ať prudkou, chladnou, vroucí, nekonečnou
či směšnou, vážnou, vášnivou a věčnou,
chci vzbudit v tobě dosud spící krásku.

Však tváříš se vždy značně nevšímavě,
jak láska by ti byla běžným jevem,
tvůj zrak neplane radostí či hněvem,
řeč na cokoli převedeš hned hravě.

Sic povolíš mi občas políbení
a mohu ti též hebkou ručku hladit,
však pokud bys mi dovolila radit:
to projev lásky dozajista není.

Mně nestačí, že strpíš lásku moji
má líná krásko – musíš přidat svoji!