Lidé mají dost rozumu, ale neumí ho dostat do politiky

Čtyři dny jsem byla na veletrhu a měla jsem možnost bavit se s různými lidmi. Se zákazníky, se spoluvystavovateli. Mám to ráda, protože se seznámíte s novými lidmi a je to nejlepší způsob, jak se dostat do jiných sociálních bublin.

Eva Hrindová

Tentokrát jsme měli za sousedy mladé lidi, kteří se věnují sportu. Je osvěžující se bavit s někým, kdo miluje přírodu a rád v ní tráví čas. Byli to také lidé, kteří jsou aktivní a pohybují se v komerčním světě. Nejsou tedy závislí ani na dávkách, ani na grantech a dotacích. Lidé, co si na svůj život vydělávají vlastní aktivitou.

A byla jsem ohromena a překvapena. Mají jasno – nechtějí migraci, nechtějí islám, nechtějí pozitivní diskriminaci nikoho a ničeho. Prostě normální rozumné názory. Takových lidí je nakonec většina, ani na vteřinu o tom nepochybuju. Jakmile si musíte na sebe vydělávat sám, poznáte cenu peněz a práce a pak najednou svět vidíte realističtěji. Většina lidí se stále musí živit sama a tím pádem ani nemají čas na sledování propagandistických pořadů v televizi a ani nečtou noviny typu Deník N nebo Respekt. Můžeme být v klidu – rozumných je většina.

Co nás ale nemůže nechat v klidu je fakt, že i když mají lidé rozumné názory, neumí podle nich volit. Neví, kdo bude umět jejich rozumné názory zastávat a hájit jejich zájmy. Vše je příliš složité a zamotané a lidé nemají čas prokousávat se legislativou a přemýšlet o nezamýšlených účincích všelijakých opatření. Na druhé straně rovnice stojí i politici, kteří neumí rozumným lidem vysvětlit, co mají dělat, jak se zorientovat ve složitém světě promořeném propagandou.

Je evidentní, že existuje velká skupina rozumných lidí, která ví, co nechce, ale neví, jak toho dosáhnout. Plácají se na hranici aktivního nevoličství nebo aktivního špatného volení. Tyhle lidi v devadesátých letech volili ODS. Vzpomínáte – to byla ta velká volební vítězství. Jenže ODS přestala přijímat zpětnou vazbu od voličů – z různých důvodů – tak o ně postupně přišla.

Dnes žádná politická síla neumí normální lidi oslovit. Někteří se o to pokoušejí, ale nejde jim to. Je to zoufalost nad zoufalost. Samozřejmě že je to složité a komplikované. Je nepochybné, že malá skupina lidí, která obsadila úřady, neziskovky, média a vedení politických stran, dělá vše proto, aby rozum byl dehonestován a potlačován. Ale nelze se na to donekonečna vymlouvat. A donekonečna to dělat stejně blbě jako ti, kteří už pohořeli. Rozumní lidé tu jsou a čekají na to, až je někdo osloví a ukáže jim, co mají dělat. Stane se jejich lídrem. Dnes tu žádný takový politický lídr pro normální lidi není.

A ještě poznámka – když se bavím s takovými normálními lidmi, jsou šokováni probíhající cenzurou. Nechápou, jak je možné, že se musím potýkat s takovou šikanou. Žijí v iluzi, že je u nás svoboda. Mé názory jim přijdou úplně normální a jsou překvapeni, že mi jsou rušeny profily a stránky. A to prosím šokuje i lidi, kteří se mnou v ledasčem nesouhlasí. Pokud by někdo otevřel celonárodní debatu na téma cenzura na sociálních sítích, lidé by ho podpořili. Je to téma, které leží na chodníku a nikdo ho nezvedá…

Proč? To je vlastně i odpověď na to, proč tu nemáme opravdového politického lídra pro rozumné lidi. Protože by se takový lídr musel otevřeně zastat lidí jako jsem já, Martin Konvička a Petr Hampl. Ještě na to nenazrála doba, ještě se budeme chvilku trápit. Masa rozumných lidí ještě nemá koho volit. Bohužel.

Reklama: