Hamáček má ruce od krve? Od označování za extrémistu k přepadávání na ulicích

V nepravém konfliktu strany nepodnikají kroky, které by směřovaly k dosažení cílů, ale vybíjejí se na cílech náhradních. Ukázkovým příkladem byla 30. léta v Německu, kdy někteří doufali, že chybnou ekonomickou politiku vyřeší vytloukáním židovských obchodů. Samozřejmě to nemohlo fungovat a všichni víme, co následovalo.

Petr Hampl | foto: © Centrální informační agentura, z. s. (CIA) – © Radek Velička

Stejný princip vidíme v současné době. Evropská unie není schopna řešit ani ekonomické problémy ani migrační krizi ani zajistit bezpečnost občanům svých zemí ani pohnout s žádným jiným problémem. I horliví přívrženci současného režimu prožívají úzkost.

Ať už se to děje zcela úmyslně či nikoliv, negativní emoce jsou směřovány proti náhradním cílům – údajným stoupencům Ruska, údajným pravicovým extrémistům, a v poslední době stále častěji i proti všem starším lidem.

Jenže ať bude přijato jakékoliv opatření, nezabere. Žádná represe vůči xenofobům nezmírní problémy evropského byrokratického molocha.

Dva mladíci, jejichž etnická příslušnost a náboženství jsou tajné, shodili člověka pod přijíždějící metro i v Praze. Stejně jako to dělají v německých městech. K té vraždě nemuselo dojít. Plnou vinu nese ministr vnitra Hamáček. Kdo pomáhá vrahům, jakoby sám vraždil.