Je EU antisemitské jako nacistické Německo?

Evropská unie se postupem času stala vůči Izraeli nepřátelskou. Tento postoj EU byl potvrzen začátkem listopadu 2019, když Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že potraviny vyrobené v tak zvaných osadách ležících ve Východním Jeruzalémě, na Západním břehu Jordánu a na Golanských výšinách musí být příslušně označeny a nesmí být označeny „Made in Israel“.

Zbyněk Passer | foto: Ivana Haslingerová ( Fragmenty © 2017)

Jak správně připomíná expert na strategická studia Soeren Kern, na celém světě probíhá mnoho konfliktů, ale Soudní dvůr Evropské unie si přesto vybral právě jen Izrael. Zejména v porovnání s USA existuje mnoho příkladů, jak je Evropská unie vůči Izraeli zaujatá.

Zdá se, že Evropská unie úmyslně neuznává to, že suverénní stát Izrael je neustále vystaven hrozbám a to dokonce nepřetržitému ostřelování raketami z Gazy a ze Sýrie – a už jenom proto si zaslouží plnou podporu. Žádná jiná země světa, zejména ne země o velikosti kanadského ostrova Vancouver, není cílem tolika vojenských útoků jako Izrael. Například 12. a 13. listopadu 2019, bylo na Izrael během 48 hodin odpáleno z Pásma Gazy 450 raket a minometných granátů. Rakety vypálené z Pásma Gazy způsobily nesčíslné škody, zranily 63 lidí a dopadly až do oblasti Tel Avivu.

450 raket během 48 hodin není nějaká malá potyčka či bezvýznamný útok; je to rozsáhlý vojenský útok. Jakýkoliv takový útok na Francii či Německo – i kdyby byly tyto země zasaženy jedinou raketou – by byl důvodem závažné krize.

Oficiální reakce Evropské unie však byla přinejmenším neadekvátní tomu, co se stalo:
„Dnes ráno Izrael podnikl uvnitř Pásma Gazy vojenskou operaci, jejímž cílem byl velitel Palestinského islámského džihádu. Jako odpověď byly vypáleny z Gazy rakety na střední a jižní Izrael. Vypálení raket na civilní cíle je naprosto nepřijatelné a musí být okamžitě zastaveno. Rychlá a úplná deeskalace napětí je nezbytná pro ochranu životů a bezpečnost palestinských a izraelských civilistů. Jak Evropská unie neustále opakuje, tuto pokračující spirálu násilí může ukončit jen politické řešení.“

Toto prohlášení je z mnoha důvodů odhalující. Vůbec nezmiňuje, že Izrael zabil teroristu náležejícího k extremistické skupině, která se právě chystala zahájit další útok. Prohlášení nezmiňuje ani počet raket vypálených na Izrael, ani právo Izraele na vlastní obranu. Není zde ani slovo o následcích pro civilní izraelské obyvatelstvo. Není tu zmínka o tom, kdo odpálil rakety ani kdo podporuje tuto neustálou spirálu násilí, a není zde ani náznak empatie vůči bombardovaným občanům Izraele.

Pro srovnání, mluvčí ministerstva zahraničí USA tweetovala:
„Spojené státy stojí bok po boku s Izraelem, zatímco se izraelské rodiny a města snaží zabezpečit proti raketám odpáleným Palestinským islámským džihádem podporovaným Íránem. Izrael má svaté právo bránit sebe a své občany.“

Americký velvyslanec v Izraeli David Friedman tweetoval:
„Extremistická islamistická teroristická organizace Palestinský islámský džihád opět útočí na Izrael stovkami raket namířených na civilisty. V těchto kritických chvílích stojíme za svým přítelem a spojencem Izraelem, podporujeme právo Izraele na obranu a zastavení těchto barbarských útoků.“

Asistent prezidenta a zvláštní vyslanec pro mezinárodní vyjednávání Avi Berkowitz na Twitter napsal:
„Spojené státy plně podporují našeho partnera a spojence Izrael v jeho boji proti terorismu a teroristické skupině Palestinský islámský džihád (PIJ).“

Rozdílnost postojů mluví sama za sebe. USA jsou přítelem Izraele a Evropská unie jeho přítelem není.

Když v roce 2003 tehdejší izraelský premiér Ariel Šaron navrhl stažení všech Izraelců z Pásma Gazy a ponechání Palestinců, aby si vládli sami, zjevně si myslel, že když poskytne Palestincům nezávislost, bude to pozitivní krok pro bezpečnost jeho země. Ale místo toho, jak ostatně Organizace pro osvobození Palestiny jasně zamýšlela již ve svém „postupném plánu“ z roku 1974 – když nám dají jakékoliv území, tak budeme stejně požadovat další – je židovský stát pod neustálými útoky raket odpalovaných z Gazy a nemá jinou možnost než oplácet stejnou mincí. Palestinci v Gaze už nejsou dále „okupováni“; spíše nyní bojují pod vládou Hamásu, totalitního teroristického režimu, jehož prioritou není blahobyt lidí, kterým vládne, ale zničení státu Izrael.

6. prosince 2017 prezident Donald J. Trump oznámil, že USA uznávají Jeruzalém jako hlavní město Izraele a že do Jeruzaléma následně přestěhují své velvyslanectví. Evropské vlády a Evropská unie americké rozhodnutí ostře kritizovaly a neustále odmítají uznání Jeruzaléma jako hlavního města Izraele, což je od nich směšné i pokrytecké. Když se hlavy evropských států, ministři či velvyslanci potřebují setkat s izraelskými činiteli, musí jet do Jeruzaléma…