Ministr není zaměstnanec. Ale může být lump

Pokud odvolaný ministr Vladimír Kremlík dostal od Ministerstva dopravy výpověď a po dobu výpovědní lhůty bere plat, jde o protiprávní postup a porušení povinností při správě státního majetku.

Zdeněk Koudelka | reprofoto: PL

Eva Pospíšilová v článku Odvolaný Kremlík dál bere 173 tisíc a vozí ho řidič (Mladá fronta Dnes 1. 2. 2020) a Petr Dimun v článku ZDE uvedli, že odvolaný ministr dopravy Vladimír Kremlík od Ministerstva dopravy dostal výpověď a po dobu výpovědní lhůty má ministerský plat.

Ministerstvo dopravy jej považuje jako svého vedoucího za svého zaměstnance. Tím ministerstvo dokazuje neznalost ústavy a postavení ústavních činitelů. Ministerstvo dopravy vytvořilo podmínky pro bezdůvodné obohacení Kremlíka na úkor státu.

Podle zákoníku práce sice odvoláním pracovní poměr nezaniká a odvolanému je možné dát výpověď, ale ministr není v pracovním poměru. Jde o ústavní funkci. Jeho vztah ke státu se neřídí zákoníkem práce. Jmenování a odvolání ministra je upraveno článkem 62 písmeno a) a článkem 68 odstavec 2 Ústavy. Toto jmenování a odvolání není vykonáno podle zákoníku práce a je účinné rozhodnutím prezidenta republiky. Uvedení ministra do úřadu předsedou vlády je jen právem neupravená, nezávazná zvyklost.

Zákoník práce sám uvádí, že znakem pracovněprávního vztahu je podřízenost zaměstnance vůči nadřízenému zaměstnavateli jako závislá práce. Ministr jako člen vlády je ústavní činitel a není v podřízeném postavení vůči ministerstvu. Proto také zákon o důchodovém pojištění výslovně členy vlády uvádí spolu s prezidentem, poslanci a jinými ústavními činiteli jako osoby důchodově pojištěné odděleně od zaměstnanců v pracovním poměru.

Plat ministra je sice zdaňován jako příjem ze závislé činnosti, ale to neznamená, že je zaměstnanec. Rovněž plat statutárních orgánů obchodních korporací, starostů a hejtmanů je zdaňován jako příjem ze závislé činnosti, ale přesto nejsou zaměstnanci a jejich ustanovením do funkce nevzniká pracovní poměr. V pracovním poměru ke státu nejsou ani jiní představitelé státu – prezident, poslanci, senátoři. Na představitele státu se zákoník práce vztahuje jen, pokud je tak výslovně uvedeno, což v případě členů vlády není.

Ministr není zaměstnancem ministerstva a tedy při jeho odvolání nepokračuje pracovní poměr k ministerstvu. Taková situace by mohla nastat jen, pokud by ministr ještě před svým jmenováním ministrem byl úředníkem ministerstva a po dobu výkonu ministerské funkce by výkon jeho poměru úředníka byl pozastaven. Ovšem Vladimír Kremlík před svým jmenováním ministrem pracoval na Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, ne na Ministerstvu dopravy.

Kremlík má po odvolání právo na odchodné podle zákona o platu a dalších náležitostech představitelů státu ve výši jednoho měsíčního platu ministra, jelikož nebyl ve funkci ani jeden celý rok. Též mu přísluší podle tohoto zákona užívání služebního auta i s řidičem ještě tři měsíce po odvolání z funkce. Tyto náležitosti pro bývalé členy vlády jsou výlučné a nelze je zdvojovat o náležitosti podle zákoníku práce. Pokud tak Ministerstvo dopravy činí, jde o porušení povinnosti péče řádného hospodáře při správě státního majetku. Že s ministry po skončení funkce jiná ministerstva neukončují pracovní poměr, potvrdili bývalí ministři spravedlnosti Pavel Blažek (2012-13) a práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (2002-06).