Konec Afganistánu, jde se do Afriky

Konec Afganistánu, jde se do Afriky. Z občana a daňového poplatníka dělá vláda stále většího vola.

Zbyněk Passer | foto: Ivana Haslingerová ( Fragmenty © 2017)

Vzpomínáte na důvody afghánské mise?
– „Naši chlapci tam bojují za nás“
– „Šíříme tam demokracii a západní hodnoty“
– „Vyženeme teroristy z jejich úkrytů, aby byl Západ bezpečný.“
– „Pomůžeme nastolit stabilní vládu a mír“

Výsledky po více, než patnácti letech?

Mnoho padlých koaličních vojáků. Tisíce mrtvých Afgánců, mnoho z nich byly civilisté, ženy a děti jako collateral damage, jak se eufemicky říká. Bombardované svatby, pohřby, nemocnice, obytné domy, snajpry zastřelení kluci, co pásli kozy.

Vnitřní bezpečnost zemí Evropy se během mise významně zhoršila, mj. i na základě konfliktu do Evropy míří mnoho Afgánců, často s bojovými zkušenostmi.

Demokracie a západních hodnot je v Afganistánu po této misi řádově méně, než před sedmdesáti lety.

Al Kaida se zčásti transformovala a vznikly nové skupiny, často ještě nebezpečnější. Slavně „poražený“ Tálibán dnes ovládá stale větší území, než zkorumpovaná loutková vláda v Kábulu.

Za dobu mise USA a jejích spojenců narostla produkce opia a obchod s drogami do rekordních výšin. Že jsou americké tajné služby a armádní složky (mírně řečeno) zapletené do obchodu s drogami, je veřejné tajemství od válek v Asii (Korea, Vietnam), pres války ve Střední a Jižní Americe, až po Afganistán.

Zdánliví protivníci léta čile kopírují při byznysu s drogami, jejichž výnos je mj. po desetiletí vítaným zdrojem financí pro americké black operations, prováděné často tajně najatými soukromými armádami, jako je Blackwater (vzpomínáte na řev, který způsobili Wagneři v Sýrii? Když dva dělají totéž, není to totéž).

A po tomhle neuvěřitelné, špinavé frašce, kterou však zaplatilo zivotemoho lidí na obou stranách, je jedinou shrnující reakcí:

Jdeme z Afganistánu pryč, hrr do Afriky.

Přitom ani afghánská mise nebyla legitimní z pohledu mezinárodního společenství, šlo o invazi a okupaci členské země OSN. Ale aspoň měla jakýsi statut společenství většiny západních států.

Nynější africká mise je zčásti důsledkem staré koloniální politiky Francie, která nyní sklízí hořké plody někdejší exploatace Afriky, které privatizovala, přičemž o náklady by se zpětně ráda rozdělila i se státy, které žádnou koloniální minulost nemají, jako je ČR.

Ještě bych bral argument, že naši profesionálové potřebujou být v bojových akcích, udržet si schopnosti. To chápu. Ale zase to schovávat za patetické kecy o tom, jak tam chrání a ochrání Evropu, je k smíchu a urážející

Vláda 26. ledna rozhodla o vyslání 60 vojáků Armády České republiky, zřejmě ze 601. skupiny speciálních sil, do afrického Mali. Vojáci se připojí k evropskému bojovému uskupení Takuba v rámci operace Barkhane.