Jak číst výsledek voleb na Slovensku?

Kdo sledoval počítání hlasů ve speciálním pořadu na ČT komentované vybranými odborníky, obehranými moderátory a reprezentanty očekávaných vítězů, nemohl si nepovšimnout tří fází: Euforii (po zveřejnění odhadů) vystřídalo zděšení (při spočítání kolem poloviny hlasů) a (na závěr) mírné uklidnění.

Radim Valenčík | reprodukovaná fotografie: youtube.com (Kolekitf)

Výsledek voleb lze číst různě. Z mého hlediska je nejvýznamnější dvojí:

1 – Slovákům poskytuje výsledek voleb vynikající příležitost k tomu,aby došlo k dalšímu zrání a dozrávání veřejného mínění, a to i pokud jde o mladší generace. I zásluhou bezprecedentní role mediálního mainstreamu, který přecházel až v psychický nátlak na voliče, došlo k velmi výraznému „zprůzračnění“ toho, jak je generována a jak funguje současná globální moc a její lokální průměty. Není to jen selhání státních institucí, ale jde o jejich velmi silnépenetrování propojením struktur jednak vznikajících z konkurence v oblasti pozičního investování a jednak založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad. Takto propojené struktury jsou ovládány jádrem současné globální moci (historicky nejperverznější formou Deep state) a k jejich krytí jsou využívány jak státní a veřejné orgány, které by měly společnost před jejich působením chránit (tj. před mafiánskými praktikami), tak i mediální mainstream. Slováku, zvolil jsi tak, jak jsi zvolil – a teď budeš mít spoustu podnětů k přemýšlení, jak to vlastně je.

2 – Znovu (pokolikáté už) se ukázalo, že politická strana, která nechce rezignovat na to, aby se plně podřídila jádru současné globální moci (a tancovala, jak se píská),může být úspěšná jen tehdy, pokud je stranou programovou, tj. je schopna kvalifikovaně a na odborném základě identifikovat příčiny současných problémů (včetně těch, o kterých jsem hovořil v předcházejícím bodu) a na základě pochopení doby přetaveného do komplexu vzájemně provázaných reforem získávat veřejnost, výrazně ovlivňovat proces zrání a dozrávání veřejného vědomí a sebevědomí, zapojovat své příznivce do postupného řešení problémů společnosti. (To, že toSměr nedokázal, bylo hlavní příčinou jeho prohry v těchto volbách, nejsem si ovšem jist, zda takto svoji pozici vyhodnotil a učiní alespoň dílčí kroky k tomu, aby znovu účinně vstoupil do politiky jako vyzrálá politická síla, nebo ho čeká osud české ČSSD, která se vydala cestou přisluhování současné globální moci.)

K tomu několik dílčích poznámek:

– Obyčejní lidé to nebudou mít jednoduché. V tomto politickém subjektu patrně převládne vliv těch, kteří nebudou chtít vidět, o co v současné společnosti a v současném světě jde (mj. i vzhledem k tomu, jak byl ovlivněn proces formování tohoto subjektu a jak mu byla od určitého momentu „zametána cestička“ k moci). V horším případě lze očekávat obdobný vývoj, jako u českých Pirátů. Pro část veřejnosti tak budou zklamáním, což se může projevit i ve vnitřních rozporech tohoto politického subjektu.

– Navíc budou muset Obyčejní lidé vytvořit koalici s nerecyklovatelnými politickými subjekty v úpadku, diskreditovanými v očích většinové společnosti.

– Projeví se též role mafiánského zázemí těchto subjektů, které bude vyvíjet tlak na to, aby se vrátily jeho investice do politiky (například v případě strany Za ľudí to bude snaha vytěžit z velmi chabého výsledku nevytěžitelné). Tímto bude způsob fungování současné moci dále zviditelňován a bude to přinášet pro reprezentaci vládnoucí strany neustálá dilemata.

– Obtížně se bude vyvíjet vztah k maďarské menšině, jejíž proorbánovská část (která není zanedbatelná) nenašla mezi politickými subjekty, které měly šanci dostat se do parlamentu, svého „koně“ (Směr zde prokaučoval svou příležitost.)