Česká armáda má chránit naše hranice a ne vytahovat Francouzům horké kaštany z ohně

Čeští vojáci se účastní spojeneckých misí s mnohdy nejasnými cíli, místo toho, aby chránili životní zájmy naší země.

Milan Šarapatka

Čeští vojáci se podílí na spojeneckých zahraničních misích mnohem více než je, s ohledem na velikost naší armády, v zemích EU nebo i NATO běžné. V exotických misích v Iráku, Afganistánu, Mali nebo i jinde, přitom místní obyvatelé naše vojáky považují, de facto, za součást okupačních armád.

Jednou z misí, kde jsme nyní velmi aktivní, je tzv. „evropská mise“ v Mali. Pod hlavičkou EU zde od roku 2013 bojují francouzští vojáci, nejen proti salafistům. Bojují zde především za francouzské zájmy v regionu Sahelu, dříve francouzském Súdánu, kde má Francie své prsty již hezky dlouho.

Francii ale situace v Mali dávno přerostla přes hlavu, a francouzským vojákům se už také nechce příliš umírat. Zavolala proto na pomoc spojence. Protože ale její nejbližší spojenci, jako Německo nebo Velká Británie, jakékoli angažmá v tomto konfliktu striktně odmítli, k duhu přišli Češi a také Estonci. Právě oni mají nyní Francii pomoci v Mali vytahovat její horké kaštany z ohně.

Donedávna zcela poklidná, polozapomenutá a chudá země se ocitla v zásadní bezpečnostní krizi poté, kdy se Francie, spolu s Velkou Británií, USA a dalšími západními zeměmi, rozhodla v roce 2011 intervenovat v Libyi, s cílem svržení režimu Kaddáfího.

Konečně! Jen houšť… V Řecku na hranicích zastřelili migrujícího vetřelce při nelegálním pokusu o invazi

Po jeho porážce se do Mali vrátili těžce vyzbrojení Tuaregové, dříve sloužící v Kaddáfího armádě. Spolu s nimi se ale do Mali dostali také Salafisté z Islámského státu a společně se pokusili vybojovat na centrální malijské vládě samostatnost. To se sice, díky vojenskému zásahu Francouzů, dosud nepodařilo, avšak i tak Tuarégové ovládají dnes celý sever země, i s historickými městy Timbuktou nebo Gao, zatímco Salafisté drží střed a malijská vláda tak ovládá již pouze jih země s hlavním městem Bamakem.

Cílem Francouzů je nyní proto uhájit pro centrální vládu alespoň jih Mali a k tomu jí mají posloužit posily z České republiky a dalších menších zemí EU.

Já si ale vůbec nemyslím, že by úkolem naší armády mělo být, tak jako je tomu v tomto případě, chránit zájmy Francie v její bývalé kolonii. Hlavním úkolem naší armády musí přece být ochrana zájmů České republiky, především její územní integrity a jejích hranic.

Tím, že jsme v roce 2007 vstoupili do schengenského prostoru, posunuly se naše hranice fakticky až na jeho okraj, tedy i na řecko-tureckou hranici.

A právě tam by měli nyní být Řekům nápomocni příslušníci naší armády a policie. Tam, kde nyní „útočí“, na schengenskou hranici, za vydatného přispění a pomoci tureckého prezidenta Erdogana a turecké pohraniční policie, desítky tisíc imigrantů toužících po dalším „vřelém objetí“ Mutti Merkelové.

A tam by také měli naši vojáci a policisté, spíš než v Iráku nebo v Mali, chránit naši republiku!