Epidemiologická poznámka Martina Konvičky ze dne 6.3. 2020; Za to vše si můžeme sami

S rizikem, že opakuji dávno řečené, zkusím bez emocí shrnout dosavadní poučení z cor-viru. Od ca 20. ledna, kdy začalo být jasné, oč jde, jsme viděli sérii prvotřídních selhání. Věc bagatelizovala Světová zdravotnická organizace (WHO), nejbližší sousedé Číny, úřady USA, velké firmy a korporace, úřady pro leteckou bezpečnost…a odtud vedení EU, vlády zemí EU, vláda USA, prostě skoro všichni – se světlými výjimkami, zdá se, Ruska a některých islámských monarchií, včetně té Saudské. Bagatelizace se navíc přelévala ze země do země („nenapadený napadenému nevěří).

Martin Konvička
foto: Centrální informační agentura (CIA) – Radek Velička

S každým bagatelizací ztraceným týdnem jsou následky horší – zatímco Čína heroicky bojovala, virus se šířil za její hranice; zatímco Itálie zavírala školy, my tam pouštěli lidi na zájezdy. Každým týdnem to přitom šlo lokalizovat – na vlastní Čínu, mimo Evropu, jen do některých evropských měst, pak zemí… Dnes už to nelokalizuje nikdo.

Od začátku a i nadále lze činit další opatření – jaké, to dle všeho vidíme v nešťastné Číně a zlém Rusku. Opatřit dost ochranných pomůcek – dezinfekci – varovat lidi před zbytečnými kontakty – zajistit důstojnou a smysluplnou karanténu a testování … neděje se nic, každé takové opomenutí věc zhorší.

Příčin bagatelizace vidím více, provázaných. Úplně „nahoře“ (WHO, EU…) to bude fungování velkých byrokratických superorganizací. Dávno se tam nedělá, k čemu vznikly – jen se tam předstírá činnost, zabírají prebendy a „nedělají potíže“. Konkrétně EU má navíc fetiš volného pohybu, a fetiš je v politice víc, než lidský život. Níže, na úrovni evrop. vlád, vidíme karneval marnosti a neschopnosti. Od Itálie po Švédsko se snad nikde nenašel Chlap (či Dáma) ochotní zavelet, prosadit nepopulární rozhodnutí a stát si za nimi. Všichni se naopak projevili jako naprostá másla (příklad: Andrej Babiš). Krom toho vidíme naprostou neodbornost. Nevadí, že náš ministr zdravotnictví není lékař. Vadí, že je tak hloupý, že si neumí sehnat relevantní informace, pochopit je a vyvodit z nich závěry. Ještě víc vadí, jaké má podřízené – např. hlavní hygieničku.

Viděli jsme snahu „nevyvolat paniku“ – což je strašná nedůvěra k občanům. Občané ne-pa-ni-ka-ří, ani v situaci, kdy zemi nikdo nevede a nedostali jasné pokyny. Což je pro paniku nejhorší situace. Ovšem zvolená taktika – mluvit o „chřipečce“ – je naprosté zlo, protože to hraje na strunu jednak těm nejvystrašenějším (model hlava v písku, budou se toho stylu teď držet), jednak nejnezodpovědnějším. Fráze „zemřou jen staří a nemocní“ pak je vyloženě karmický hřích, kdo se tím uklidňuje, ztratil svoji duši.

Systém je neříditelný – Neumí rychle zajistit krizovou dodávku produktů typu respirátorů, neumí rychle mobilizovat laboratoře, lékaře, dobrovolníky, neumí zajistit zásobování nemohoucích občanů, neumí zakázat cesty do ciziny nebo kontrolovat příchozí. V dobách klidných nevadí, v době jakéhokoli ohrožení tragédie. Systém se toho všeho navíc strašně bojí.

Asi největší tragédií je, že demokraticky volená vláda NECHÁPE, pro koho tady vlastně je. V idylických dobách dávných věděl každý panovník … purkrabí, starosta, krajský hejtman atd., že jeho jedinou starostí je zdraví a život jeho lidí. Protože bez nich by byl ničím. Dnes jsme v situaci, kdy Babiš, Vojtěch … a KDEKDO na podobných místech různě po EU, neví, kdo jsou „jejich lidé“. A tak se starají o „evropské předpisy“, „rozvojovou pomoc“, „mínění sousedů“ nebo „klimatickou krizi“. Naprosto první opatření – hlídat přeshraniční styk, karanténovat nově příchozí, nepouštět lidi dočasně ze země… ty blázny nenapadly, protože neznali priority.

Báli se o byznys, báli se pádů akcií, báli se krize, zhoršení poměrů vůči EU – a mají propad byznysu, pád akcií, krize začíná, vztahy mezi zeměmi EU nebyly nikdy horší. Mohli mít zemi, která by byla zdravotně relativně bezpečná, nebo i více, možná většinu, takových zemí. Mají pandemii.

EU není schopná řídit, koordinovat či pomáhat vůbec v ničem. Nyní už to je „každý stát za sebe“, EU se stala zlodějskou parazitní strukturou.

Pokud chcete vědět, „kdo za to může“, tak – občané. Je to trest za to, koho si volí do čela a jaké mají životní priority.

Reklama: