Někoho kritizovat či vystresovat umí každý. Uklidnit, podpořit či zlepšit náladu ostatním je obtížnější

V dnešní dny mi velmi chybí nějaké státnické vystoupení (třeba prezidenta) k situaci – slova uklidnění, povzbuzení, naděje a síly. Zkusím to tedy sám.

Václav Klaus | repro: facebook (Václav Klaus, DVTV)

Vždycky pomáhá obrátit se k moudrostem našich prarodičům, jejich paměti, k tradicím a hodnotám, které přetrvají.
Mnohé generace před námi čelily větším katastrofám, přiváděly děti do daleko nebezpečnějšího, stokrát chudšího světa. Dnes máme třeba 15. března. Před osmdesáti jedna lety – jsme tu měli příjezd Němců, jejichž vrcholní představitelé se netajili s plány na zničení Čechů v tomto prostoru. 300 tisíc našich spoluobčanů okamžitě ztratili střechu nad hlavou a jakoukoli existenci (vyhnání Čechů ze Sudet) a spali po tělocvičnách a po příbuzných. Stovky českých firem bylo zabaveno či potichu zkrachovalo. Můj dědeček Václav Klaus (dělal účetního v české stavební firmě na Zakarpatské Ukrajině, která stavěla školy a železnice a tak), byl na hodinu propuštěn – dostal výborné hodnocení (schovávám ho), ale „důvodem propuštění je, že po anexi území maďarsku armádou, je další činnost firmy nemožná“. Popravy, vypalování vesnic. Na statisíce našich spoluobčanů, se chystaly plynové komory …

Ale máme také Libušino proroctví: „Můj drahý národ český neskoná, on pekla hrůzy slavně překoná!“ Toto proroctví platí po staletí. Bude platit i nadále. Hlavu vzhůru!!!

Navykli jsme si žít v blahobytu a bezpečí a mysleli si, že to tak bude napořád – že smyslem života je mít modernější aplikaci v telefonu, zábava a cestování. Není tomu tak.
Jsme ve válce. Sice s neviditelným nepřítelem, ale je jasné že útočí na naše zdraví, životy i majetek. Chovejme se podle toho. Buďme semknutí, zodpovědní, odvážní – nenechme se. Každý dejme podle svých možností s pokorou do služby naší zemi, našemu okolí a našim rodinám své schopnosti, znalosti, sílu, ale také svou trpělivost, , humor a nadhled.

Jak napsala přesně ekonomka Hana Lipovská:
„Ne každý má dar podílet se na vývoji léku, ne každý dokáže sloužit u nemocných, ne každý se může dopouštět heroických činů, ale každý může v této chvíli „něco dělat“. Třeba jen tím, že bude bránit nejen šíření koronaviru, ale také šíření napětí, naštvanosti, podrážděnosti,
Čeká nás pár týdnů, kdy vše, nač jsme si zvykli „mít nárok“, zkrátka není a nebude. Najednou máme prázdné diáře, najednou neplatí žádné „mám přece právo na“. Zbývá právo na život.
Vím, že mnozí přijdou či právě přicházejí o velké obchody, o velké příležitosti, leckomu právě praská pod botou příčka kariérního žebříčku, ale život člověka je nad krátkodobým prospěchem.“

A vidíme i pozitiva. Je jí vitalita a lidská soudržnost. Třeba když majitel nemovitosti sníží nebo odpustí podnikateli nájem, protože je mu jasné, že ze zavřeného krámu asi těžko něco vydělá. Když dobrovolníci jdou nakoupit starým lidem, aby nemuseli chodit ven. …

Každý má jít příkladem – hned jak po epidemii zasedne parlament, navrhnu, ať poslanci rok nedostávají žádnou mzdu a jde to na sanaci škod. Jsou to většinou dobře situovaní lidé – normální občané musí cítit solidaritu. Senát a kraje se mohou zrušit bez náhrady z podobných důvodů.

Dokud byl luxus – mohli jsme dělat (já to tedy stejně nikdy nechtěl) genderové audity a GDPR a sebevražednou likvidaci energetiky a průmyslu v zelené režii. V době, která přijde – pro to snad nebude místo a ocení se reálná práce, hodnoty a zdravý rozum.

Vidíme i pozitiva. Evropská unie je v kómatu. Žvatlání a výzvy bruselských eurokratů už nikdo nebere vážně. Každý vidí, že tváří v tvář hrozbě nedělali nic. Že veškerá zodpovědnost leží na národních vládách, které se chovají zcela „národně“ – Češi chrání Čechy, Poláci Poláky …
EU je v kómatu – nedovolme nějaké zombie zmrtvýchvstání.
Vidíme i pozitiva, zmiňoval jsem rok 1939. Po válce se narodilo obrovské množství dětí. Doufám, že současné uzavření rodin doma – přinese i koncem tohoto roku spoustu dětí. A v dalším roce také, že lidé budou mít změněné hodnoty. Že vitalita lidstva i nás Čechů je nezničitelná.

Teď jsme ve válce, bude hodně bolesti, smutku i beznaděje. Uvidíme lidské hyeny a šmelináře a spoustu zla. Řada lidí ztrácí svou ekonomickou existenci. Nebude to v historii našich zemí poprvé a ani naposledy.
Ale život půjde dál a my to zvládneme.

Opatrujte se.

Reklama: