Vir a demokracie

Strašidlo koronaviru obchází Evropou. Vláda obden ve svém boji s virem vyhlašuje nové radikální zákazy a omezení.
Průběh nemoci má většinou lehkou formu a úmrtnost na ni je podstatně menší než u středověkého moru či epidemií cholery, úplavice a po první světové válce španělské chřipky. Máme více zemřelých na tradiční chřipku.Šíření virů v populaci nezabráníme. Německá kancléřka Angela Merklová řekla, že se nakazí 70% Němců. Profesor epidemiologie Jiří Beran očekává, že se nakazíme všichni (Koronavirus? Je to hra o čas, Mladá fronta Dnes 14. 3. 2020, s. 10).

Zdeněk Koudelka | reprofoto: PL

Vir vyvádí z omylu, že jsme pány všeho. Nejsme. Jsme zranitelní a smrtelní. Víra racionalistů, že mohou řídit vše, je chybná. Je stejná jako blouznění totalitářů, kteří způsobili masové zlo vždy, když se dostali k moci, jak stvoří lepší svět. Greta Thunbergová nezmění klima a my už od dob komunismu víme, že slunci a dešti neporučíme. Také nemůžeme poroučet virům. Otázkou je, jak s nimi budeme žít, jak a za jakou cenu chceme s nimi bojovat. Nemůžeme si hrát na Boha, šíření virové nákazy zcela zastavit nelze.

Bojujeme s chřipkou, ale za jakou cenu; I Hitler si nechal schválit posílení pravomocí vlády zmocňovacím zákonem po požáru Říšského sněmu a boj proti žhářům je přece také pro obecné dobro

Akční premiér

Předseda vlády Andrej Babiš je v boji s virem, jak ryba ve vodě. Velký vůdce je pořád na nohou, ve dne v noci se věnuje péči o nás. Postupně salámovou metodou jsou zostřována omezení a zákazy. Již při schvalování jednoho vláda ví, jaké opatření bude na pořadu příští den.

Postupné kroky jsou testem, zda nenarazí na odpor. Protože odpor není, omezení rostou. Lidé mají makat, nebýt v hospodě a doma sledovat televizi, kde běží titulky o dalších činech vlády pro jejich dobro.

Důvody pro další opatření se najdou, neboť roste počet nakažených. Jejich skutečný počet je několikanásobně větší. Je to jako s ledovcem. Viditelná je jen malá část. Řada lidí s rýmou a příznaky lehké chřipky k lékaři nejde, což je důsledek drakonických opatření vlády.

Nechtějí do ústavní izolace. Vláda má jistotu, že další den bude větší počet nakažených a důvod pro další zákazy. Ale jaké? Budou oddělené čtvrti a milice Ochranných oddílů střežit občany, aby nepřekračovali vymezené sektory a z práce šli domů?

Ztracení poslanci

Při mimořádných stavech se zvyšují pravomoci vlády. Avšak tomu má odpovídat její zvýšená kontrola. V některých státech se za výjimečného stavu automaticky schází parlament, aby mohl rychle zasáhnout proti vládě, když zneužije moc.

Naše Poslanecká sněmovna kvůli viru skončila své jednání. Na webu uvedla, že se sejde až 14. 4. 2020, ale je připravena urychleně schvalovat potřebné zákonné úpravy. To je nepochopení smyslu demokratického parlamentu v době výjimečné. Parlament nemá jen urychleně schvalovat vládou žádané zákonné změny. Má především zvažovat, zda vládní opatření již nejsou libovůlí.

Vláda by byla nucena ve veřejné diskusi v Poslanecké sněmovně svá opatření obhájit. Poslanecká sněmovna odchodem na chřipkové prázdniny pokračuje v tradici československých parlamentů. Když šlo o stát, byli poslanci v září 1938 i v únoru 1948 doma.

Některá omezení jsou pochopitelná – omezení vstupu cizinců z rizikových států. Některé kroky vlády jsou rozporné. Na jednu stranu vláda apelovala na občany, aby chodili do práce, proto nezavřela mateřské školky, aby rodiče nemuseli být s dětmi doma. Na druhou stranu zavřela základní školy, když děti do 10 let nemohou být doma samy. Přitom u dětí je průběh nemoci nejlehčí. Logicky má být chráněna starší generace, která kvůli zavření škol děti hlídá. A má smysl místo domácí karantény zavírat na kliniky lidi s lehkým průběhem nemoci, kde zatíží kapacity pro těžké případy a přitom nezjištěných nakažených jedinců mohou být tisíce?

Jednání Poslanecké sněmovny umožňuje kontrolní roli opozice. Usnadňuje opozici například podat návrh na zrušení některých zákazů Ústavnímu soudu. Opatření vlády jsou totiž obecná, stanoví povinnosti a tak mají povahu právních předpisu, které může Ústavní soud rušit. Samotné vědomí vlády, že bude své kroky obhajovat v Poslanecké sněmovně a před Ústavním soudem, povede k tomu, že se bude nad rozsahem zákazů více zamýšlet.

Avšak opozice se ztratila. Piráti asi odjeli na tajemný ostrov přepočítávat poklady námořních lupičů. Předseda ODS Petr Fiala zkritizoval veřejnou prezentaci premiéra. Ale problém ochrany demokracie není Babiš v televizi. Ohrožení demokracie je jinde.

Antibabišovský Milion chvilek na kroky vlády regulující život lidí mlčí. Že mu nejde o demokracii ukázal, když chtěl zamezit demokratické volbě veřejného ochránce práv Stanislava Křečka. Kde začíná ohrožení demokracie, tam končí Milion chvilek.

Bojujeme s chřipkou, ale za jakou cenu; I Hitler si nechal schválit posílení pravomocí vlády zmocňovacím zákonem po požáru Říšského sněmu a boj proti žhářům je přece také pro obecné dobro

Poslanecká sněmovna by se měla sejít a nemá slepě schválit prodloužení nouzového stavu. Sněmovna by měla poměřit míru jednotlivých opatření vlády z hlediska zásahu do života lidí a efektivity boje s vážnými projevy nemoci. Neměly by být odloženy podzimní volby. To se stalo v demokratických státech jen v případě kritického ohrožení. Za druhé světové války tak učinila Británie, v USA se volilo i za války. My nejsme ve válce.

Závěrem: Lidé reagují různě. Někteří se bojí a jiní jsou vtipní. Koluje fotka premiéra Andreje Babiše se slovy: „Tak dlouho mne chtěli Češi zavřít, až jsem zavřel já je.“.

Reklama: