Vládní šíření třídní nenávisti? Úředníci jako nadlidi a pracující jako podlidi?

Lidi, kteří v současné době nemohou dělat svoji práci, můžeme rozdělit do tří kategorií: Státním zaměstnancům běží plný plat, podnikoví zaměstnanci dostávají 60% platu, hradí to převážně vláda a živnostníci nedostávají naprosto žádnou podporu, a kromě neurčitých slibů ani žádnou úlevu z toho, co musí odvádět.

Petr Hampl | foto: © Centrální informační agentura, z. s. (CIA) – © Radek Velička

Připomínám, že nejde jen o ty, kdo museli zavřít provozovny. Tisíce dalších přišly o většinu zakázek. Jedním z dopadů epidemie budou majetkové přesuny. Někteří z těch třetích půjdou do exekucí a jejich majetky si pod cenou koupí ti první. Stanou se z nich pak voliči ODS nebo Trikolory a nabydou silného přesvědčení, že vysoké daně jsou amorální, protože bohatství je vždy výsledkem pracovitosti a osobní iniciativy. Ale tak to prostě chodí.

Kdyby nerozhodovali státní úředníci, ale živnostníci, byla by zvolena jiná strategie, než je ta současná. Byly by zavřeny i výrobní podniky, byl by vyhlášen zákaz přeshraniční práce a karanténa by mohla být docela krátká.

Odpovědnost pochopitelně nese vláda, ale můžeme ji vinit jenom do určité míry. Kdyby postupovala naprosto racionálně k zastavení epidemie a kdyby zkřížila cestu významným vlivovým skupinám, byl by už tisk plný nepřátelských článků a nejspíš by neprosadila vůbec nic. Současná opatření jsou nejspíš maximum možného.

Když vidíme, co se děje na západ od nás, kde po Itálii kolabuje Francie a další státy jsou na řadě, můžeme být za tenhle kompromis ještě rádi. Ale v pořádku to není.

(doplnění: ono se ukazuje, že i pozice firemních zaměstnanců je nezáviděníhodná. Epidemie totiž postihuje i podniky, které nedostaly příkaz zavřít provoz, ale které tak ztratily zákazníky. Tyto podniky propouštějí, často v nervózní atmosféře a často bez odstupného. Navíc menší podniky by si teoreticky mohly říct o státní podporu, ale nezvládnou papírování – takže taky propouštějí)

Reklama: