Vandráci táhnou na Prahu! Nejvyšší přírůstek obyvatel byl ve Středočeském kraji a v Praze

PRAHA | Počet obyvatel České republiky v průběhu roku 2019 vzrostl o 44,1 tisíce, k populačnímu růstu nicméně nedošlo ve všech krajích. Růst počtu obyvatel zajišťovala především migrace, bilance přirozené měny byla v loňském roce kladná pouze v pěti krajích, informuje Český statistický úřad (ČSÚ).

Ilustrace

Početně rostlo celkem deset ze čtrnácti krajů. „Přírůstek obyvatel byl nejvyšší ve Středočeském kraji a v Hlavním městě Praze, kdy v obou případech činil téměř 16 tisíc osob. Třetí nejvyšší přírůstek obyvatel zaznamenal kraj Plzeňský, a to 5,2 tisíce osob,“ říká Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ. Naopak ve čtyřech krajích – v Karlovarském, Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském – se počet obyvatel v průběhu roku 2019 snížil. Úbytek byl nejvýraznější v Moravskoslezském kraji, jehož populace během roku 2019 ztratila bezmála 2,8 tisíce osob. Úbytky obyvatel ve zbývajících třech krajích se pohybovaly již jen v řádu několika set.

Na konci roku 2019 měl největší populaci, 1,385 milionu, Středočeský kraj, který se na prvním místě co do početnosti obyvatel drží již od roku 2010. Druhým nejlidnatějším krajem zůstalo Hlavní město Praha, kde počet obyvatel dosáhl 1,324 milionu osob. Meziročně neměnné zůstalo pořadí krajů podle počtu obyvatel i na dalších místech. Nejméně obyvatel mělo bydliště v Karlovarském kraji (295 tisíc) a v kraji Libereckém (444 tisíc).

S výjimkou Moravskoslezského kraje se do všech krajů během roku 2019 více lidí přistěhovalo, než se z nich vystěhovalo. Zásluhu na kladné bilanci stěhování jednotlivých krajů měla zejména zahraniční migrace. Pouze ve Středočeském kraji se na růstu počtu obyvatel stěhováním podílela z větší části migrace vnitřní, tedy pohyb obyvatel mezi Středočeským krajem a ostatními regiony Česka. Z celkového 14,4tisícového salda stěhování obyvatel Středočeského kraje zajistila vnitřní migrace přírůstek 8,4 tisíce, zatímco zahraniční migrace 6,0 tisíce.

Ve vnitřní migraci dominuje stěhování mezi Prahou a Středočeským krajem. „Z celkového objemu 89,1 tisíce stěhování mezi kraji představovala celou jednu čtvrtinu změna bydliště z Prahy do Středočeského kraje či naopak. Z Prahy do Středočeského kraje se loni přestěhovalo 14,8 tisíce osob a 7,4 tisíce osob se stěhovalo opačným směrem,“ upozorňuje Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Třetí nejsilnější proud obyvatel směřoval z Ústeckého kraje do Prahy a čítal 1,9 tisíce osob.

Převaha živě narozených dětí nad počtem zemřelých obyvatel byla nejvyšší v Praze (o 2,8 tisíce) a dále ve Středočeském (o 1,4 tisíce) a Jihomoravském (o 1,1 tisíce) kraji. Nepatrný přirozený přírůstek (0,1 tisíce) pak vykazovala bilance v kraji Libereckém a Pardubickém. V ostatních devíti krajích počet zemřelých převyšoval počet živě narozených dětí, nejvýrazněji v kraji Moravskoslezském (o 1,7 tisíce).

Reklama: