Rosněfť jako spolehlivá petrozbraň Kremlu

MOSKVA | Rosněfť produkuje 40% ruské ropy, ale je více než jen běžná ropná společnost. Ruský stát vlastní majoritní část akcií a menšinoví akcionáři jsou BP a Katarský svrchovaný majetkový fond. Informuje slovenský konzervativní deník HlavéSprávy.sk.

Vladimir Vladimirovič Putin a Igor Ivanovič Sečin – vládci trhu s ruskou ropou

Šéf Rosneftu je Igor Ivanovič Sečin. Ten je jedním z nejbližších stoupenců prezidenta Ruské federace Vladimira Vladimiroviče Putina. „V letech 2004 – 2006 Rosněfť spolkl zbytky Jukosu, největší ruské soukromé ropné společnosti, která byla rozprodána poté, co její šéf provokoval ruského prezidenta. Od té doby je Rosněfť ekonomickým nástrojem moci Kremlu a samotným motorem politiky,“ píše deník.

Dokud budou Spojené stát podporovat liberální režimy blízko ruského dvorku, do té doby bude Rusko podporovat na jihoamerickém kontinentu svou představu o vládnutí .

„Kreml roky podporoval venezuelský režim, nejprve pod Hugem Chávezem, potom pod jeho chráněncem Nicolasem Madurem Morosem. Rusko jim dávalo půjčky, zbraně a v poslední době i žoldáky, aby udrželi vládu u moci. To vše zejména na just Spojeným státům. Amerika, stejně jako mnoho liberálních demokracií, neuznává volby, v nichž občané zvolili Madura za venezuelského prezidenta a uvalila na tuto zemi přísné sankce. Minulý týden přidali obvinění na Madura z údajného obchodování s drogami,“ připomíná deník. Úkolem Rosneftu v tomto všem bylo praktikovat petropolitiku.

Rosněfť vesele obchodoval s venezuelskou ropou, aby pomohl Maduovia obejít americké sankce. V letech 2014-18 Rosněfť půjčil venezuelské vládě 6,5 miliardy dolarů, které měly být splaceny ropou. Na konci minulého roku byl dluh 800 milionů dolarů.

Deník dále píše, že 28. března společnost Rosněfť vydala prohlášení, že prodala venezuelský dluh nejmenovanému ruskému vládnímu subjektu. „Proč se Putinova oblíbená ropná společnost zbavila svých venezuelských aktiv? Zdá se, že hlavním cílem je pomoci Rosneftu uniknout důsledkům podnikání s vyděděncem. Za poslední dva měsíce Amerika zuřivě sankcionovala obchodní větve společnosti Rosněfť za manipulaci venezuelské ropou. Tyto sankce mají globální dosah a ovlivňují i ​​jejich zákazníků. Sinochem International, obchodní větev čínské státní rafinérie, nedávno odmítla ropu společnosti Rosněfť.

Proto je řešením Kremlu oficiálně (účetně) vzdálit Rosněfť od Venezuely a zároveň ujistit Venezuelu, že má stále podporu Ruska. „Dostal jsem zprávu od bratra prezidenta Vladimíra Putina, který ratifikoval jeho komplexní strategickou podporu ve všech oblastech našeho vztahu“ tweetoval Nicolás Maduro Moros.

A dále autor článku Marián Rigan píše, že cena ropy za poslední měsíc klesla o polovinu, protože Covid-19 stlačil poptávku a Saúdská Arábie otevřela naplno kohoutky, aby potrestala Rusko za to, že odmítlo prodloužit dohodu s OPEC + s cílem omezit produkci.

„Kreml by chtěl, aby levná ropa vytlačila americké producenty břidlic z byznysu, jejichž náklady na produkci jsou mnohem vyšší. Je to odvážná a riskantní hra. Rusko si stačilo rozezlít Araby, kteří by se v důsledku toho mohli více sblížit s Američany,“ míní autor článku.

Na druhé straně Rosněfť dokáže přežít ropu i za 25 dolarů za barel a Kreml má zatím více než dost rezerv na to, aby tuto obchodní hru hrál v příštích pár letech. Prozíravé fiskální pravidlo prezidenta Putina, Vladimira Vladimiroviče z roku 2017 vyžaduje vyrovnaný rozpočet s cenou ropy mírně nad 40 dolarů za barel. Cokoliv nad tímto číslem bylo posláno v posledních letech do fondu na „zlé časy“, který 1. března dosáhl 7,3% HDP. Výsledkem je, že Rusko nyní sedí na jedné z největších světových zlatých a devizových rezerv v hodnotě téměř 570 miliard dolarů.