Až otevřou hospody…

Svět býval skvělý. Člověk zašel do kavárny, pokecal s kamarády a bylo mu báječně. Pak se nějak pokazil. Ozzy Osbourne to nedávno komentoval trefně: „Bejvaly časy, kdy jste mohli sežrat netopýra a nezpůsobit tím armageddon.“

Markéta Šichtařová

Něco na tom je. Já netopýry nemusím, ale těch hospod je mi líto. Nutně bych tam potřebovala poslat manžela, aby byl od něj doma klid. Jenže kam ho poslat, když je všude zavřeno a jen tak se to nezlepší? Když mu nalijí jen přes okénko, bude doma dřív, než přijede pošťák. Takže je bezpečnější, aby byl doma. A to je zase k nevydržení, když mu zrušili všechny přednášky.

Já vím, hodně lidí si myslí, že už se blíží konec karantény a bude dobře. Ale já si tím nejsem tak úplně jistá. Mnoho věcí se s koncem nouzového stavu a karantény vrátí do normálu, ale restaurace to nebudou.

Už se těším, až padnou všechny ty zákazy a příkazy. Už nám povolili nemít v autě roušku, už nemusí nosit roušku miminka, povolili nám jet na kole v přírodě bez roušky a jednou povolí nemít roušku i v restauraci. Jednou i úředník pochopí, že s rouškou se v restauraci špatně jí a pije.

Jenže strachy z dalších vln pandemie zůstanou. Řada lidí prostě bude nosit roušky i v době, kdy to nebude povinné. Pro jistotu si k roušce přidají i rukavice a do kapsy 100% líh jako dezinfekci, aby byli opravdu ochráněni. Strach nezná mezí a média lid vystresovala.

Jenže když budou chlapi sedět v hospodě s rouškou na puse a rukavicemi na rukách, asi velké tržby neudělají. Hospody budou trpět, i když už budou otevřené.

Visací zámek v písni Anarchie zpívá: „Já chtěl bych být hospodskej a točit pivo!“ To já ne! Takovej hospodskej u nás nemá perspektivu. Úředníci postupně vracejí ekonomiku tam, kde byla před rokem 1989, a tak vymysleli, jak hospodským zakroutit krkem, aby se jim hůře podnikalo. Vymysleli třeba takzvaný stravenkový paušál, což bude pohroma pro hospody a restaurace, kam chodí lidé v poledne na obědy. Po paušálu tam už totiž chodit nebudou.

Proč? Protože doba je zlá! Poroste nezaměstnanost. Lidé budou mít hluboko do kapsy a budou šetřit. V tom je stravenkový paušál jen podpoří. Zaměstnavatelé se totiž budou moct rozhodnout, jestli budou dávat lidem stravenky jako dnes, nebo jim dají rovnou peníze na ruku. A co myslíte, že udělají lidé?

Vyberou si peníze na ruku. Tento týden vyšel průzkum agentury FOCUS, Marketing & Social Research na reprezentativním vzorku 2000 ekonomicky aktivních osob. A co myslíte, že lidé v průzkumu řekli, že by s 1500 Kč na ruku udělali? Šli by je projíst do restaurace za oběd jako dnes? Ne.

Lidé by chtěli 24 % peněz uspořit. Prostě by buď nejedli vůbec, nebo by se nějak ošidili. 15 % lidí by si místo oběda v restauraci koupilo něco v obchodu – něco typu houska s párkem nebo salámem. 14 % by použilo peníze na splácení úvěrů. 14 % by je použilo na dovolenou. A jen 6 % lidí by využilo peníze na oběd tak jako dřív. 4 % peněz by přitom podle průzkumu šlo na cigarety a alkohol. Jinými slovy, v hospodách a restauracích skončí mnohem míň peněz než dosud a stát by místo regulérního oběda podpořil to, od čeho kvůli zdravotním rizikům vysokými daněmi a odpudivými obrázky odrazuje.

Naopak dobře na tom budou prodejci a výrobci levných potravin. Vyrábět ve velkém housky, salámy či párky bude rozhodně lepší kšeft než točit pivo. Velké nadnárodní řetězce si nechají od všech poradců poradit, jak využít všech výhod, pak zisky odvedou do zahraničí a drobní čeští OSVČ se budou třást, zda dostanou ušmudlanou „pětadvacítku“.

Progresivní politici a ekonomové se dnes přehánějí v návrzích, jak nastartovat ekonomiku, kde rozdat jaké dotace z našich daní a kde jaké daně zvýšit, abychom se měli tak jako v době, kdy polívka z netopýra nevedla k zavření hranic. Přitom tehdy byl systém nastaven ještě rozumně. Chlapi chodili do práce a po práci do hospody. Tam probrali a teoreticky vyřešili všechny národohospodářské problémy a jim i jejich rodinám bylo dobře.

Teď poběží hladoví chlapi z práce domů, aby rychle něco zblajzli. Doma ale nic nebude, a tak budou nerudní na manželku i děti. Poté, co dospějí k závěru, že s tou osobou, co je jejich manželkou, už nemají co řešit, dorazí do hospody, kde bude ovšem zavřeno, protože vést podnik jen s večerní směnou se nikomu nevyplatí. A tak se zase vrátí pyskovat domů, kde nakonec vše skončí rozvodem.

Chlap, kterému se nevaří, je prostě k nevydržení. A podle průzkumu lidé bez stravenek nebo závodní jídelny chodí na oběd třikrát méně než lidé se stravenkami a jedí mnohem méně kvalitně.

Přitom stačí tak jednoduchou věc, jako jsou stravenky, nechat být, jak jsou. Programátoři často říkají, že co funguje, to neměň. Mají pravdu. U každého nového updatu se rozčílím. Bojím se, že u dveří zavřené hospody se rozčílí mnohem víc lidí, než když vám spadne aktualizovaná aplikace.

V době krize není třeba všechno staré rozkopat. Naopak některé věci je dobré nechat být. Když toho tolik nefunguje samo od sebe, nešťourat se navrch ještě v tom, co jakžtakž funguje. Držím palce všem hospodským. Budou to mít těžké. Lidé si otevřou pivko doma a pokecají s kámoši přes Zoom, ačkoli prý představuje bezpečnostní riziko. Bude to prostě levnější. Hospoda, kde budou muset přestat vařit, bude muset zdražit. Lidé prý chtějí tvrdý režim.

Reklama: