Požár v Černobylu se přiblížil těsně ke skladům s radiačním odpadem

KYJEV | Dne 4. dubna ukrajinské úřady informovaly o vypuknutí rozsáhlého požáru v uzavřené zóně Černobylské jaderné elektrárny. Plameny od začátku zachvátily kolem 20 hektarů lesa. Nyní se požár nachází 2 kilometry od skladů s vysoce radioaktivním odpadem, píše Sputnik.

Požár v uzavřené zóně v Černobylu

„Kromě toho se uvádí, že se požár z území Černobylské jaderné elektrárny kvůli silnému větru dostal k železniční zastávce Janov, která se nachází asi čtyři kilometry od jaderné elektrárny,“ informuje světová zpravodajská agentura a rozhlasová stanice Sputnik, která je součástí mediální skupiny Rusko dnes.

Požár lesa začal 4. dubna na ploše 20 hektarů. O několik dnů později, konkrétně 7. dubna, dosáhl 35 hektarů. Ukrajinští policisté 5. dubna prokázali totožnost osoby, která je podezřelá z účasti na žhářství v těchto lesích. V této souvislosti bylo zahájeno trestní řízení. Policisté evakuovali občany, kteří žijí ve vesnici Polesskoje. V pondělí záchranáři uhasili oheň na území Kotovského polesí, stále pokračuje hašení požáru na území dalších dvou polesí.

Uvádí se, že záchranáři přijímají veškerá opatření, aby zabránili jeho šíření do dalších částí lesů. Na levém břehu Pripjati k žádnému požáru nedošlo. Je třeba poznamenat, že do hašení požáru bylo zapojeno více než 390 lidí a 90 kusů vybavení.

„Požár se nyní dostal k Pripjati a nachází se dva kilometry přímo od skladů radioaktivního odpadu, kde se nachází nejvíce radioaktivní odpad z celé zóny a z celé Černobylské jaderné elektrárny,“ napsal na Facebooku Jaroslav Jemeljaněnko, člen veřejné rady při Státní agentuře Ukrajiny o správě uzavřené zóny.

Poznamenal také, že v tuto chvíli se oheň pohybuje směrem k jaderné elektrárně, jelikož tímto směrem fouká vítr.

Následky havárie v Černobylu


K tragédii v Černobylské jaderné elektrárně došlo v noci na 26. dubna 1986. Ve 4. bloku elektrárny pracovníci prováděli testy turbogenerátoru.
Odborníci plánovali zastavit reaktor a změřit potřebné ukazatele. Systém nouzového chlazení byl vypnutý. Bohužel se jim ale nepodařilo bezpečně vypnout reaktor.
V 1 hodinu a 23 minut došlo v energetickém bloku k výbuchu a následně také k požáru.
Tato událost se stala největší katastrofou v dějinách jaderné energetiky. Při ní byla zcela zničena aktivní část reaktoru, částečně se zřítila budova energobloku a došlo k výraznému uvolnění radioaktivních látek.
Radioaktivní kontaminaci bylo vystaveno území o rozloze 200 tisíc kilometrů čtverečních, přičemž 70 % z tohoto území patřilo Ukrajině, Bělorusku a Rusku. Radioaktivní srážky zasáhly i Mordvinsko a Čuvašsko. Znečištění bylo následně pozorováno také v Norsku, Finsku a ve Švédsku.
V průběhu prvních tří měsíců zemřelo celkem 31 osob a později ještě dalších 19, a to z těch osob, jejichž smrt lze přičítat přímým důsledkům katastrofy. Další tisíce lidí na sobě pocítily následky radioaktivního záření, jako je rakovina či různé formy deformací u dětí.

Reklama: