Obnova hospodářství nebo jen korporátní loupež?

Co všechno si musíme nechat líbit? V nedávném rozhovoru pro parlamentky jsem se vyslovil ve prospěch odvážné ekonomické akce. Masivní státní investice ve prospěch obnovení národního hospodářství. Českého zemědělství a českých výrobních podniků. Takové výroby, které bude zaměřena na koncové výrobky, a nikoliv na relativně jednoduché komponenty.

Petr Hampl | foto: © Centrální informační agentura, z. s. (CIA) – © Radek Velička

Jenže jsem zapomněl dodat druhou část. A sice, že to musí být vláda, která je odhodlána české hospodářství obnovit, a pokud takové odhodlání má, musí mít sílu to prosadit. Jinak to dopadne tak, že ty peníze bude prostě rozdány globálním korporacím. Část peněz bude rovnou odeslána do ciziny, další část bude použita k posílení pozic zahraničního kapitálu, tedy k nahrazení části z posledních českých firem. Výsledkem investice bude ještě větší zbídačení.

A jde to tím směrem? Posuďte sami:

  • Peníze nebudou z účtů České národní banky převedeny české vlády přímo, ale prostřednictvím zahraničních bank a pojišťoven, které si započítají odpovídající marži. (zde)
  • Firma na respirátory, postavená za záruky české vlády, patřit Honewell Corporation.  Američané nejen, že na nás budou realizovat pohádkové zisky, ale dokonce ani neslíbili, že výrobu časem nepřesunou jinam nebo že během příští epidemie ty produkty nevyvezou. A protože víme, jak fungují korporace, víme také, co bude následovat. Centrála bude každým rokem žádat navýšení zisku, to bude na úkor kvality a česká vláda bude platit za horší a horší šmejd. Jestli je nějaká situace, která přímo volala po založení státního podniku, byla to výroba respirátorů. (zde)
  • Zahraniční firmy, které od české vlády dostávají kompenzaci, budou mít právo ji obratem poslat centrálním jako dividendu. Návrh SPD na dočasný zákaz vyvádění dividend do zahraničí byl smeten.
  • Nová Národní ekonomická rada vláda je sestavena převážně ze zástupců nadnárodních korporací a zahraničních bank. České zájmy nehájí nikdo. (zde)

I kdyby se ve vládě nebo na ministerstvech objevila rozumná koncepce, následovala by diskuze s podnikatelskými svazy. Jenže organizace typu Svaz průmyslu jsou ovládány globálními korporacemi. Každý ze zástupců podniku má svého šéfa ve Frankfurtu, New Yorku nebo Londýně. A od všech přichází stejný příkaz – vydři z české vlády co nejvíc peněz a pošli nám je. Hned.

Proč české firmy neprotestují? Protože jsou závislé na globálních korporacích, které odebírají jejich produkci. A nikdo nechce zbytečně ohrozit svůj byznys. Proč místo toho nedodávají koncové produkty na český nebo třeba na polský trh? Protože nedokážou konkurovat reklamní a korupční síle nadnárodních skupin. Kruh je uzavřen. Rady ekonomů „Češi, zvyšte produktivitu“ nebo nápady na odstranění byrokratické zátěže jsou částečně cynické, částečně směšné.

Ve skutečnosti existuje jediná možnost. Rázný státní zásah. Jenže vláda je slabá a zbabělá, a tzv. demokratická opozice je úzce propojena s globálními korporacemi. Jediný, kdo přináší alternativní ekonomickou vizi, byť možná nedokonale, je SPD. Na stanoviska Trikolory musíme teprve počkat.

Viktor Orbán poslal nucené správce do 140 nejvýznamnějších podniků v zemi, bez ohledu na vlastnictví. Je přehnané požadovat něco podobného? A je přehnané požadovat znárodnění, pokud nic menšího nepomůže? Není drsné zdanění nadnárodních korporací minimálním požadavkem? Není nejvyšší čas na vypovězení smluv o zamezení dvojího zdanění?

Vidím ty námitky, že by to byl návrat před listopad a že stát je špatný vlastník. Všechny jsou oprávněné. Ale znamená to, že si musíme nechat líbit úplně všechno?

Reklama: