Nedělní chvilka poezie Miroslava Macka – tentokrát s Robertem Kirklandem Kernighanem

Robert Kirkland Kernighan (1854 – 1926), kanadský básník, humorista, novinář a statkář. Již roku 1876 otiskly noviny, pro které tehdy pracoval, jeho první básně. Léta exklusivně psal pro Toronto Telegram, ač stále farmařil, a to texty zvané „Khanův sloupek“ – přezdívku Khan dostal od jedné francouzské Kanaďanky, která neuměla vyslovit jeho jméno.

Miroslav Macek

Knižní vydání jeho poezie vyšlo až roku 1925 a literární kritika o ní napsala, že jde o mistrovské dílo přirozené výmluvnosti, humoru a patosu, které má jednu jedinou chybu – je příliš krátké. Dovolil jsem si z něj pro Vás vybrat a přeložit báseň „Gentle Spring“…

Robert Kirkland Kernighan

Mám zastrčené nohy v teplé troubě,
nos na komínu mám,
jsem veselý jak každé jarní ptáče,
když zima je jak trám.

Mám beranici, ucpávky mám v uších,
též kožich pompézní,
však dobře vědom si svých povinností,
z úst jarní trylek zní.

Ten trylek sic je chraplavý a drsný
a skřípavě zní hlas,
vždyť v močálu též všechny tamní žáby
jsou zmrzlé v tento čas.

Má země, kterak na tebe jsem hrdý!
Tak troubu zavřu zas
a zpěvem jako zmírající psisko
dál chválím jarní čas.

Ač žirafí krk zima stáhnout nechce,
než nastane zas Máj,
tak přijďte ptáci s andělským svým zpěvem
a proměňte kraj v ráj.

Však raděj teplé boty obujte si,
též vezměte si plášť,
a v ponožkách pak teplo opěvujte
a věčné jaro zvlášť.
Já u trouby dál zcela uzavřená
pak dvířka budu mít,
a moje píseň o překrásném jaru
dál zmrzle bude znít.