Mediální mainstream spadl do dezinformační žumpy

V těchto dnech, v těchto slavných májových dnech, jsme svědky naprostého selhání českého mediálního mainstreamu.

Radim Valenčík | reprodukovaná fotografie: youtube.com (Kolekitf)

První dějství: BIS rozezlená redaktorem Respektu Ondřejem Kundrou (29.5.2012)

„Spekulace, výmysly a lži týdeníku RESPEKT“ je název rozhořčeného dementi, které uveřejnila BIS 29. května 2012 na svých stránkách. Uvádím všechny pasáže týkající se O. Kundry, to nejdůležitější zvýrazňuji tučně (materiál je dodnes na stránkách BIS na 7. straně přehledu článků). Zde je jeho text:

„Dne 28. 5. 2012 zveřejnil týdeník RESPEKT (č. 22) dva pozoruhodné redakční texty: čtyřstránkový materiál redaktorů Jaroslava Spurného a Ondřeje Kundry „Dvojí agent na útěku“ a komentář redaktora J. Spurného „Divné hry BIS“. Základním kamenem novinářské stavby obou článků jsou spekulace, domněnky, polopravdy a lži, jejichž cílem je Bezpečnostní informační službu pošpinit a veřejně obvinit z hrubého selhání.

Nejprve k textu „Dvojí agent na útěku“. O přípravě „kritického“ materiálu týdeník Respekt naši Službu v předstihu informoval a jeho redaktor, Ondřej Kundra, zaslal BIS sedm otázek. Jejich text a naši odpověď (z které Respekt zveřejnil jednu větu) – vše v plném znění – připojujeme. Vzhledem k tomu, že reakce na zaslané dotazy plně pokrývá obsah našeho případného vyjádření ke zveřejněnému materiálu, je další stanovisko zbytečné. Dvě poznámky jsou však přesto nezbytné.

Představa, že naše kontrašpionáž bude na stránkách Respektu říkat, zda se snažila toho či onoho špióna přemlouvat, aby pracoval jako dvojitý agent a bude veřejně oznamovat, jak byl špión úspěšný, s kým se stýkal a jak jsme spolupracovali s jinou zpravodajskou službou, je naprosto nepředstavitelná a šílená. A je v plném slova smyslu skandální, používají-li J. Spurný a O. Kundra ve svém textu lživé, zcela vymyšlené a účelové spekulace přisuzující službě jakési zákulisní, špinavé politické hry.

Citujeme: “ …BIS si v Česku podle zpráv z posledních měsíců roky schovávala odposlechy v korupčních kauzách lobbisty Romana Janouška a seznamovala s nimi pro potřeby politického boje jen vybrané osoby…“ ; „…všechny informace tajné služby o Rachardžových kontaktech s Pavlem Bémem mohly svého času dobře sloužit premiéru Mirku Topolánkovi k přiškrcení ambicí svého hlavního rivala.“

Otázky redaktora Respektu Ondřeje Kundry, zaslané BIS dne 15. 5. 2012

Odpověď BIS odeslaná panu Kundrovi z týdeníku Respekt dne 17. 5. 2012

Za prvé: žádná zpravodajská služba na světě nebude nikdy veřejně diskutovat průběh svých zpravodajských operací.

Za druhé: neznáme materiál, který hodláte zveřejnit. Z Vašich dotazů – a z textu, který je provází – vyplývá, že o případu nevíte vlastně nic. Informace, které jste získal, a s kterými pracujete, přetvářejí skutečnost do zcela jiného příběhu.

Zcela jednoznačně – a v rozporu s tím co uvádíte – můžeme prohlásit, že předmětem zájmu R. R. nebyl nikdo z vrcholných politiků a ústavních činitelů, tedy ani Vámi zmiňovaný Pavel Bém. Stejně sebevědomě prohlašujeme, že při opuštění naší republiky R. R. neměl u sebe nic, co by mohlo ohrozit bezpečnost, nebo ekonomické zájmy českého státu.

Kontrašpionážní operace, o kterou se zajímáte, proběhla v souladu se zákonem a byla mimořádně úspěšná. O konkrétních dopadech, a dalších následných krocích, nebudeme s nikým polemizovat.

Váš pseudokritický a zcela nekvalifikovaný úhel pohledu, kterým do případu vstupujete, nás velmi překvapuje. Jen velmi obtížně se vyrovnáváme s představou, že novinář Respektu svým požadavkem veřejně diskutovat státem chráněné, přísně utajované fáze, postupy a úkony kontrašpionážní operace, není schopen dohlédnout, že jedná a pracuje – byť třeba nevědomky – v zájmu, nebo možná i na popud, ruské zpravodajské služby.

Adresně a detailně odpovídat na Vaše dotazy by znamenalo jediné: prozrazovat ruské zpravodajské službě formy, metody a hlavně konkrétní a zcela unikátní výsledky práce české kontrašpionáže. Opravdu to chcete? A navíc – rádobysenzační, primitivní mediální otevírání tohoto případu, s používáním spekulací, nepravdivých a zavádějících informací, je vhodnou municí pro znevěrohodnění a skandalizaci České republiky.“

Potud text na stránkách BIS. Rozhořčení tehdejšího mluvčího, který reakci zpracoval, je pochopitelné.

Druhé dějství: Český mediální mainstream sežral Kundrův fejk i s navijákem (26.4.2020)

O osm let později, dne 26. 4. 2020 tentýž Ondřej Kundra v témže stylu uveřejnil v témže „Respektu“ článek pod názvem „Muž s ricinem“, cituji z něj hlavní pasáž (tučně opět zvýrazňuji to nejdůležitější):

„Před třemi týdny přicestoval na Letiště Václava Havla z Ruska muž s ruským diplomatickým pasem. Čekalo na něj auto zdejšího ruského diplomatického sboru a odvezlo ho na ambasádu v pražských Dejvicích. Zdroje Respektu tvrdí, že pasažér cestoval s kufříkem, ve kterém měl mít smrtící jed ricin. Bezpečnostní složky o příletu cestovatele věděly a muže vyhodnotily jako bezprostřední riziko pro dvojici českých politiků, jejichž kroky v posledních měsících vyvolaly hněv Moskvy.

Jde o starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře, který nechal odstranit z Dejvic sochu kontroverzního ruského vojevůdce Ivana Koněva, a pražského primátora Zdeňka Hřiba, jehož úřad nechal přejmenovat náměstí před ruskou ambasádou po zavražděném ruském opozičním politikovi Borisi Němcovovi. Oba muži dostali po příletu zmíněného cestovatele celodenní ochranu.

Ke Kolářovu trestnímu stíhání vyzval v Rusku ministr obrany Sergej Šojgu poté, co prezident Putin podepsal zákon o poškozování válečných hrobů a pomníků. Bronzový Koněv stál v Praze od roku 1980, pro část Pražanů jde ale o nepřijatelnou oslavu člověka spoluzodpovědného za poválečné zatýkání a deportace československých občanů ruského původu, kteří sem utekli před Stalinem. Jim Kolář přestěhováním sochy z veřejného místa do depozitáře vyhověl.“ (ZDE).

Absurdita článku je každému člověku zřejmá. Navíc článek vyvolává podezření ze spáchání následujících dvou trestných činů:

§ 356 Podněcování k nenávisti vůči k některému národu

§ 357 Šíření poplašné zprávy

Podrobněji:

§ 356 Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod

(1) Kdo veřejně podněcuje k nenávisti k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob nebo k omezování práv a svobod jejich příslušníků, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

(3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán,

a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem…

§ 357 Šíření poplašné zprávy

(1) Kdo úmyslně způsobí nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatelstva nějakého místa tím, že rozšiřuje poplašnou zprávu, která je nepravdivá, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.

(4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,

a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek…

JUDr. Jiří Vyvadil již jedno trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu podle § 357 Šíření poplašné zprávy podal.

Podle Erika Besta rovněž BIS podala trestní oznámení, v daném případě kvůli uniku informací (nebo dezinformací?), viz:

„BIS podala trestní oznámení kvůli úniku do Respektu a Deníku N, který podle Alexandra Mitrofanova sama zařídila. „Trestní oznámení jsme podali proto, že únik utajovaných informací způsobil vážnou újmu ČR.“ Únikář křičí, chyťte únikáře.“

Viz: twitter.com › erikbest

Nepochopitelné je ovšem chování českého mediálno mainstreamu včetně či s „kráčející před řadami“ ČT. Od počátku naprostou blbost a několikanásobné porušení zákona, fejk jako bejk, dezinformaci, kterou vypustila známá firma (Kundra. Respekt), interpretoval jako věrohodnou zprávu, snažil se tím oblbovat veřejnost. A dokonce sám vymýšlel podpůrné argumenty. Stačilo mu k tomu, aby třeba ministr Petříček řekl, že se jedná o „projev svobody slova“ a už to vydával za potvrzení Kundrových fabulací. Chudák Petříček se v rozhovoru pro iDNES trapně kroutil.

Těžko by kdo našel mezi tzv. „dezinformačními weby“ takový, který by naletěl na podobnou hloupost a klesl tak hluboko. Dokonce ani naivní důchodce, který se může stát obětí šmejdů, nezvykl si žít v době nadvlády lži a někdy v dobré víře přes internet šíří fejky, by takovouto pitomost nesdílel a nepřeposílal.

Na to, co předvedl český mediální mainstream, nestačí ani všechny europrachy, které má Jourová na boj s dezinformacemi, viz: „podle Jourové potřeba vytvořit jakýsi akční plán na ochranu demokracie. V rámci tohoto plánu Evropská komise uvolňuje 5,1 milionu eur na podporu nezávislých médií, která mohou dezinformace vyvracet.,,, „Jsme znepokojeni i tím, kolik dezinformací šíří i samotní Evropané. Někteří z nich to dělají kvůli zisku, další jsou jen užitečnými idioty,“ varovala Jourová.“ (Viz ZDE)

Jak to mohlo dojít tak daleko?

Jedno z možných vysvětlení jsem před pár dny uvedl v rozhovoru pro Parlamentní listy:

„Asi jsme tak trochu zapomněli, že v dubnu a květnu, tedy i v době 75. výročí porážky německého nacismu, mělo probíhat masivní cvičení Defender Europe 20, největší americké cvičení na evropském kontinentě za čtvrtstoletí. Pentagon chtěl přes Atlantik vyslat na 20 tisíc vojáků a 500 tanků, celkově se mělo v bezprostřední blízkosti ruských hranic soustředit 36 tisíc vojáků. Protože došlo k velmi rychlému šíření koronaviru i mezi vojáky, muselo být krátce po odstartování celé akce cvičení odtroubeno. Série stupňovaných provokací od symbolického Koněva až po údajného ruského vraha-diplomata byla naplánována v souběhu s předpokládaným cvičením, které si kladlo za cíl vyhrotit vztahy s Ruskem. A někteří možná chtěli ještě víc než pouhé „vyhrocení“, ale covid-19 jim udělal křížek přes rozpočet.

Proto vznikla současná absurdní situace. Velmi snadno lze ověřit, co je, a co není pravda; místo toho se někteří dožadují sdělení „pravdy shora“. Dovedete si představit, co všechno z toho mohlo vzejít v situaci napjaté atmosféry probíhajícího cvičení a ještě brutálnějších provokací? Tady jsme už na hranici přežití. Snad jen zaslepení fanatici to nevidí.“ (ZDE).
V podmínkách vyostřených situací na hranici s Ruskem by možná taková brutální manipulace prošla. Ale když neměla toto „krytí“, obnažila se její absurdita v plné nahotě. Ale to možná odvrátilo velkou tragédii.

Co dělat? – Požadovat plné vyšetření a informování veřejnosti

Takové masírování veřejnosti mediálním mainstreamem si vyžaduje důsledné prošetření, s jehož výsledky musí být seznámena veřejnost a ze kterého je nutné vyvodit závěry. Nelze přece připustit, aby mediální mainstrem – z podstatné části placený z našich peněz – fungoval jako nejbrutálnější dezinformační struktura, navíc organizovaně a v propojení s bůhvíkým.

Reklama: