Důvěra v ekonomiku zůstává pod dlouhodobým průměrem

PRAHA | Celková důvěra v ekonomiku se v květnu po historicky nejvyšším propadu v předešlém měsíci mírně zvýšila, přesto ale zůstává hluboko pod dlouhodobým průměrem. Souhrnný indikátor důvěry se meziměsíčně zvýšil o 0,3 bodu. Indikátor důvěry podnikatelů klesl o 2,2 bodu, indikátor důvěry spotřebitelů naopak vzrostl o 11,8 bodu.

Ilustrační snímek: pxhere.com

Mezi podnikateli se důvěra mírně zvýšila v průmyslu, v ostatních odvětvích byla ve srovnání s výsledky dubnového průzkumu nižší, ve službách dokonce zaznamenala nejnižší úroveň od počátku zjišťování (65,0). „Podnikatelé stále čelí obrovskému poklesu poptávky. Ve srovnání s minulým měsícem se však snížil podíl těch, kteří očekávají zhoršení v nadcházejících třech měsících,“ sdělil Jiří Obst, vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

Spotřebitelé byli na rozdíl od podnikatelů ve srovnání s dubnem optimističtější. „Mezi spotřebiteli se snížily obavy ze zvýšení nezaměstnanosti, ze zhoršení celkové ekonomické situace i jejich vlastní finanční situace pro období následujících dvanácti měsíců. Naopak výrazně se zvýšily jejich obavy z růstu cen,“ dodal Jiří Obst.

V květnovém průzkumu podnikatelé odpovídali dobrovolně i na speciálně zařazenou otázku, za jak dlouho očekávají návrat poptávky na úroveň běžnou nebo plánovanou před vyhlášením nouzového stavu. „Více než 14 % podniků očekává návrat do třech měsíců, téměř čtvrtina podniků do šesti měsíců a více než pětina do roka. Téměř 24 % podniků krize nezasáhla a více než 3 % respondentů dokonce uvedla, že mají vyšší poptávku než před krizí,“ upřesnila Veronika Ptáčková z oddělení konjunkturálních průzkumů.

Celková důvěra v ekonomiku se v květnu po historicky nejvyšším propadu v předešlém měsíci mírně zvýšila, přesto ale zůstává hluboko pod dlouhodobým průměrem. Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, oproti dubnu vzrostl o 0,3 bodu na hodnotu 75,1. Indikátor důvěry podnikatelů poklesl o 2,2 bodu na hodnotu 71,6 a indikátor důvěry spotřebitelů naopak vzrostl o 11,8 bodu na hodnotu 91,9. V meziročním srovnání jsou souhrnný indikátor, podnikatelský indikátor a indikátor důvěry spotřebitelů nižší.

Důvěra podnikatelů v odvětví průmyslu se oproti dubnu mírně zvýšila. Indikátor důvěry vzrostl o 0,9 bodu na hodnotu 72,9. Negativní dubnové hodnocení současné celkové poptávky se v květnu dále výrazně prohloubilo. Stav zásob hotových výrobků se meziměsíčně mírně zvýšil. Podíl podnikatelů očekávajících pro období příštích tří měsíců pokles výrobní činnosti se ve srovnání s dubnem výrazně snížil. Očekávání vývoje ekonomické situace firem v průmyslu jsou pro období příštích tří měsíců stále výrazně pesimistická, pro období příštích šesti měsíců jsou ale ve srovnání s dubnem optimističtější. V porovnání s květnem loňského roku je důvěra v průmyslu výrazně nižší.

Důvěra podnikatelů v odvětví stavebnictví se meziměsíčně snížila. Indikátor důvěry poklesl o 3,1 bodu na hodnotu 104,2. Hodnocení poptávky po stavebních pracích se v porovnání s dubnem zhoršilo. Očekávání zaměstnanosti jsou pro období příštích tří měsíců mírně vyšší. V květnu se zvýšil podíl podniků, které očekávají pro období nejen tří, ale i šesti měsíců zhoršení své ekonomické situace. Meziročně je důvěra ve stavebnictví výrazně nižší.

V odvětví obchodu se důvěra podnikatelů meziměsíčně velmi mírně snížila. Indikátor důvěry poklesl o 0,2 bodu na hodnotu 85,2. Hodnocení celkové ekonomické situace se v porovnání s dubnem výrazně zhoršilo. Stav zásob zboží na skladech se téměř nezměnil. V květnu na rozdíl od dubna převažoval počet podniků, které pro období příštích tří měsíců očekávají zlepšení své ekonomické situace. V meziročním srovnání je důvěra v obchodě nižší.

Důvěra podnikatelů ve vybraných odvětvích služeb (vč. bankovního sektoru) se ve srovnání s dubnem snížila. Indikátor důvěry poklesl o 5,5 bodu na hodnotu 65,0 (nejnižší hodnota v historii zjišťování). Hodnocení celkové ekonomické situace se meziměsíčně výrazně zhoršilo, stejně tak i hodnocení současné celkové poptávky po službách. Naopak ve srovnání s dubnem se snížil podíl podnikatelů, kteří očekávají snížení poptávky pro období příštích tří měsíců a zhoršení své ekonomické situace pro období příštích tří i šesti měsíců. Meziměsíčně se mírně zvýšil podíl firem, které předpokládají snížení počtu pracovníků. Meziročně je důvěra ve vybraných službách výrazně nižší (nejvyšší meziroční pokles od počátku sledování).

V reakci na aktuální situaci byla do podnikatelské části květnového průzkumu mimořádně zařazena otázka ohledně časového horizontu, ve kterém respondenti konjunkturálních průzkumů očekávají návrat poptávky na úroveň běžnou nebo plánovanou před vyhlášením nouzového stavu. Z celkového počtu 1377 podniků, které na otázku dobrovolného charakteru odpověděly, 14,2 % očekává návrat poptávky po své produkci, zboží nebo službách v horizontu 3 měsíců, téměř 24 % do 6 měsíců, 21,8 % do 12 měsíců a 11,7 % za déle než jeden rok. Situaci, že by se poptávka vrátila na předkrizovou úroveň, nepředpokládá 1,4 % podniků. Poptávka u 23,6 % podniků nebyla krizí vůbec dotčena a 3,3 % podniků deklarovalo v květnu vyšší poptávku než před krizí.

Mezi spotřebiteli se v dubnu důvěra v ekonomiku meziměsíčně zvýšila. Indikátor důvěry vzrostl o 11,8 bodu na hodnotu 91,9. Spotřebitelé se ve srovnání s výsledky dubnového průzkumu méně obávali zhoršení celkové ekonomické situace, jejich vlastní finanční situace a růstu nezaměstnanosti v období příštích dvanácti měsíců. Výrazně se však zvýšily jejich obavy z růstu cen. Úmysl spořit se meziměsíčně zvýšil. Meziročně je ovšem důvěra spotřebitelů podstatně nižší.

Celková míra návratnosti dotazníků ke dni ukončení sběru dat dosáhla 81,8 %, vážená míra návratnosti, která zohledňuje dopad získaných odpovědí na celkové výsledky, téměř 86 %. Jedná se o hodnoty, které jsou jen mírně nižší než ve standardních obdobích. Děkujeme proto všem respondentům, kteří v této nelehké situaci odpověděli na konjunkturální dotazník, přestože řada z nich čelila dopadům mimořádných opatření.

Reklama: